10.05.2019
Opět chybí finance na sociální služby
Územně samosprávné celky aktuálně řeší nedostatek financí na sociální služby. Opět. Z toho důvodu se také dne 2. dubna 2019 konalo prvníFórum investorů v sociálních službách, jež pořádala Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS). Cílem akce bylo uspořádat setkání zaměřené na veřejné (města a obce) a soukromé (soukromé české i nadnárodní společnosti) investory v oblasti sociálních služeb. Svaz tuto akci oficiálně podpořil, a proto se jeho předseda František Lukl účastnil nejen tiskové konference, jež akci zahajovala, ale celého fóra, na kterém se svým příspěvkem také vystoupil.
Územně samosprávné celky aktuálně řeší nedostatek financí na sociální služby. Opět. Z toho důvodu se také dne 2. dubna 2019 konalo první Fórum investorů v sociálních službách, jež pořádala Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS). Cílem akce bylo uspořádat setkání zaměřené na veřejné (města a obce) a soukromé (soukromé české i nadnárodní společnosti) investory v oblasti sociálních služeb. Svaz tuto akci oficiálně podpořil, a proto se jeho předseda František Lukl účastnil nejen tiskové konference, jež akci zahajovala, ale celého fóra, na kterém se svým příspěvkem také vystoupil.
Bude z čeho sociální služby hradit?
Otázka investic a financí v sociálních službách je pro města a obce totiž více než zásadní. Dle výpočtů Asociace krajů chybí tento rok v sociálních službách cca dvě miliardy Kč, a pokud stát nepřistoupí k dofinancování, nebude z čeho na podzim tohoto roku služby hradit. Tuto informaci několik dní před konáním Fóra také předali zástupci poskytovatelů sociálních služeb poslancům v Poslanecké sněmovně.
Kapacity sociálních služeb jsou poddimenzované
Fórum mělo vysokou účast jak ze strany novinářů, tak odborníků, zástupců měst a obcí a byznys sféry. Tiskovou konferenci zahájila Radka Maxová, předsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Konference se dále účastnil prezident APSS a prezident EAN (Evropské sítě stárnutí) Jiří Horecký, předseda Svazu František Lukl, náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika a Ladislav Průša z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Všichni představitelé se za přítomnosti novinářů shodli, že kapacity sociálních služeb jsou poddimenzované, tempo jejich růstu a podpory (finanční a legislativní) je ze strany státu nedostatečné a nepřipravenost na očekávané změny a zvýšené potřeby sociálních služeb je ze strany státu veskrze nulová. František Lukl k tomu uvedl: „V sociálních službách je třeba se zaměřit na dlouhodobost, systémovost a především dostatek finančních prostředků. Obce ani kraje nemohou neustále dofinancovávat propady vzniklé nesystémovým zvyšováním platů a mezd, tedy nákladů, s nimiž poskytovatelé sociálních služeb ve svých rozpočtech nepočítali. Je třeba problém pojmenovat. Stát nemá detailní analýzy dopadů změn, ani nepracuje s demografickými prognózami, z toho důvodu je již v tuto chvíli jasné, že systém sociálních služeb není na důsledky stárnutí připraven.“ Do sociálních služeb dle tvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí může jít více financí než v minulém roce, nicméně i tak se jedná o podporu nedostatečnou, pokud se zaměříme na nesystémové a nekoncepční zvyšování nákladů a větší poptávku po službách, je jednoduché pochopit, proč je financí v této sféře opět nedostatek.
Problematiku shrnuje studie vydaná APSS
U příležitosti Fóra investorů v sociálních službách vydala APSS velmi obsáhlou a podrobnou studii „Současná struktura služeb dlouhodobé péče a prognóza potřebnosti sociálních služeb 2019–2050“, jež se zabývá čísly nejen z Evropské komise a jejich srovnáním v rámci EU, ale také čísly domácími, která dokazují jen výše řečené – kapacity jsou nedostačující a růst je pomalejší než poptávka. Neuspokojených žádostí o umístění do pobytového zařízení pro seniory je více než 65 tisíc, což bohužel vede ke vzniku nelegálních poskytovatelů, kteří ve své podstatě jen reagují na potřebu, která není uspokojena. Celé situaci také příliš neprospívá fakt, že podmínky pro vstup soukromého sektoru na pole poskytování sociálních služeb jsou velmi nepřátelské. Tato studie je k dispozici na stránkách APSS a ke stažení níže.
Je dostačující finanční spoluúčast klienta?
Dalším problémem, který byl také zmíněn, je velmi malá finanční účast klienta sociálních služeb a již několik let zastropovaná úhradová vyhláška, která vede ke stavu, ve kterém se stravovací i ubytovací služby v zařízeních sociální péče nacházejí. Uvolnění zastropované úhradové vyhlášky a zvýšení tzv. hotelových služeb zástupci Svazu v roce 2018 a 2019 několikrát, bohužel neúspěšně, projednávali s ministryní práce a sociálních věcí.
Nutné jsou systémové změny financování
Všichni přítomní se shodli na tom, že stát nejen že nemá plán, jak se vyrovnat s demografickými prognózami a tím, co nás čeká, ale nemá ani návrh na systémovou změnu financování, které v současné chvíli nejen že neumožňuje růst služeb, ale dokonce je několik let nedostatečné. Praxe je taková, že stát pouze pošle „nějaké peníze“ na poskytování sociálních služeb s plným vědomím, že je to částka nedostačující, nicméně s očekáváním, zda přijde reakce z území. Další finance se pak na základě nevole územně samosprávných celků a poskytovatelů sociálních služeb „někde“ hledají, aby mohlo dojít k dofinancování. Takový přístup, kdy víme, že nekonáme správně, ale doufáme, že následky nenastanou, se v teorii práva označuje za nedbalost. Zástupci měst a obcí, které jsou také poskytovateli sociálních služeb, takový přístup považují za hazard a experimentování s nejpotřebnějšími. Není správné, aby se kraje, obce a města a poskytovatelé sociálních služeb každý rok stresovali a unavovali bojem o to, co by měli získat v základu. Každoroční tahanice o finance a neustálé vyjednávání totiž jen vede k další nestabilitě sociálního systému. Poskytovatelé sociálních služeb mají v roce 2019 finance pouze do října a již v tuto chvíli je jasné, že stát bude muset dofinancovat celé dvě miliardy korun.
A kde brát na investice?
Kromě výše uvedeného, tedy financování výkonu sociálních služeb, je také nedostatečný objem financí určených na investice, konkrétně v investičním programu Rozvoj a obnova materiálně-technické základny sociálních služeb, kde objem financí nedosahuje ani půl miliardy korun. Tuto částku lze použít na výstavbu maximálně dvou domovů pro seniory, případně na vybavení malého počtu pečovatelských služeb a denních stacionářů. Pokud však nebudeme investovat do rozvoje sociálních služeb, nebudeme schopni uspokojit poptávku, která nás v nejbližších letech čeká. Především díky studii APSS a přednášce docenta Průši byla na Fóru představena čísla, která přítomné detailně seznámila s demografickými výhledy nejen z pohledu stárnutí obyvatelstva, ale také z pohledu dostatku lůžek a kapacit. Z předneseného vyplynulo, že do deseti či patnácti let dojde ke kolapsu sociálních služeb, a proto by bylo správné se změnou systému začít zabývat již dnes, neboť až problém opravdu nastane, bude již pozdě. Není možné zastavit rozvoj služeb a jejich poskytování držet ve finančním nedostatku, zvlášť když zde není alternativní řešení, návrh na systémovou změnu a podmínky pro vstup soukromého sektoru jsou více než nepřátelské.
Zodpovědnost má stát
Hlavní představitelé Fóra investorů v sociálních službách na tiskové konferenci vyzvali vládu k dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 a také k odpovědnému chování k síti služeb dlouhodobé péče a sociálních služeb, za kterou vláda nese odpovědnost.
Na Fóru dále vystoupila Ing. Marie Bílková, ředitelka odboru státního rozpočtu Ministerstva financí, MUDr. Milan Cabrnoch, MBA, z CEVRO Institutu, Tomáš Janeba, prezident Asociace pro rozvoj infrastruktury, z. s., Mgr. Taťána Plecháčková, specialista klientských služeb sociálního bankovnictví z České spořitelny, a. s. a Ing. Michal Tesař specializující se na poradenství při nákupech a prodejích byznysů, financování a budování veřejné infrastruktury z NEWTON Business Development, a. s.
Jako základní opatření pro rozvoj sociálních služeb v ČR ve smyslu přípravy na probíhající změny, ale i tvorbu dostatečných kapacit i pro současné seniory vyzývá APSS Ministerstvo práce a sociálních věcí k:
1. Zásadnímu navýšení investičního programu Rozvoj a obnova materiálně-technické základny sociálních služeb tak, aby umožnil rozvoj nových kapacit sociálních služeb zejména pro seniory (pobytové, ambulantní, terénní).
2. Centrální koordinační funkci budování kapacit sociálních služeb a reformě financování tak, aby systém financování sociálních služeb reagoval na zvyšující se poptávku.
3. Odstranění regulačních mechanismů u soukromých poskytovatelů sociálních služeb, kteří nedostávají žádné státní dotace (po vzoru západoevropských zemí, ale i oblasti zdravotnictví a školství v ČR).
Mgr. Jindra Tužilová
legislativní a právní sekce Kanceláře Svazu
článek byl otištěn v časopise INS 2/2019
foto: Mgr. Veronika Hotová