27.10.2011

Právní pohled na přechod zaměstnanců obcí na úřady práce

Jedním ze základních pilířů tzv. Sociální reformy I je přechod kompetencí výplaty nepojistných sociálních dávek z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, resp. obcí s pověřeným obecním úřadem na Úřad práce. S touto změnou kompetencí je spojen přechod zaměstnanců obcí na úřady práce, tedy přechod práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů.

Jedním ze základních pilířů tzv. Sociální reformy I je přechod kompetencí výplaty nepojistných sociálních dávek z obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, resp. obcí s pověřeným obecním úřadem na Úřad práce. S touto změnou kompetencí je spojen přechod zaměstnanců obcí na úřady práce, tedy přechod práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů.

V době sepsání tohoto článku je jediným právním předpisem, který upravuje přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů.

Delimitace podle zákoníku práce

Předmětné ustanovení § 338 a násl. vychází ze směrnice EU č. 2000/21/ES.

Jádrem tohoto ustanovení je tzv. „automatický přechod“ všech zaměstnanců, kteří vykonávají danou agendu. Tuto premisu vyjadřuje § 338 odst. 2 takto: „Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnance.“

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud by se přechod zaměstnanců vykonávajících předmětné agendy řídil zákoníkem práce, musel by Úřad práce převzít všechny zaměstnance, kteří dle pracovní náplně danou agendu vykonávají. Pokud by budoucí zaměstnavatel, Úřad práce, tolik zaměstnanců nepotřeboval, musel by ukončit jejich pracovní poměr za využití svých vlastních prostředků, nikoliv z prostředků bývalého zaměstnavatele, tedy obcí.

Současné vyjednávání mezi obcemi a Úřadem práce

V současnosti probíhají mezi jednotlivými obcemi a Úřadem práce jednání o přechodu zaměstnanců z obcí na Úřad práce. Vzhledem k faktické neexistenci zvláštní zákonné úpravy se jedná pouze o předběžná vyjednávání, která budou právně relevantní až nebytím platnosti sněmovního tisku č. 372, který stanoví datum účinnosti této normy, tedy okamžik od kterého bude norma závazná.

Pokud do doby sepsání tohoto článku již došlo k uzavření dohod mezi Úřadem práce a obcemi, jsou tyto s ohledem na § 338 a násl. zákoníku práce právně neúčinné. K tomuto se vyjadřoval Nejvyšší soud např. ve věci čj. 2124/99.

Vyjednávání mezi Úřadem práce a obcemi může přirozeně pokračovat i nadále, tato jednání nejsou právně zakázána. Naopak, jsou vhodná zejména proto, aby se vyjasnily poměry v dané obci a rovněž z důvodu informační povinnosti vůči zaměstnancům, kterých se přechod týká. Dokud však neexistuje zákonná báze, z výše uvedeného vyplývá, že by obce zatím závazné dohody s Úřadem práce uzavírat neměly.

Jaký postup přechodu zaměstnanců upravuje sněmovní tisk č. 372?

Sněmovní tisk č. 372 upravuje změnu zákonů, kterých se dotkne zmíněná Sociální reforma I. Převážně jde o novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a zákona o sociálních službách. Oproti zákoníku práce jde o zvláštní zákon, který má aplikační přednost. Neaplikuje se tak ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce, nýbrž úprava podle sněmovního tisku č. 372. Vzhledem k obecnosti zákoníku práce se zákoníkem práce budou řídit jen ty situace, které sněmovní tisk č. 372 neupravuje.

Úřad práce nepřevezme všechny zaměstnance, kteří vykonávají předmětnou agendu úkolů v oblasti dávek, pomoci v hmotné nouzi a dávek sociální péče pro těžce zdravotně postižené občany, resp. úkoly ve jmenovaných oblastech. Sněmovní tisk 372 nepočítá s tzv. automatickou delimitací, kterou předjímá ustanovení § 338 a násl. zákoníku práce.

Počet zaměstnanců obcí, kteří mají přejít na Úřad práce, má být stanoven na základě dohody mezi obcí a Úřadem práce. Výsledkem této dohody má být jmenný seznam zaměstnanců, u nichž dojde k 1. lednu 2012 k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů (čl. VIII bod 1 sněmovního tisku č. 372).

Pokud k dohodě mezi Úřadem práce a obcí nedojde, rozhodne o jmenném seznamu závazně Ministerstvo práce a sociálních věcí. Takto provedená delimitace je závazná (čl. VIII bod 2). Podle jmenných seznamů mají obce (za součinnosti Úřadu práce) s danými zaměstnanci dohodnout podmínky, za nichž dojde k přechodu práv a povinností.

V tomto ohledu mohou nastat různé situace, proč daný zaměstnanec práci na Úřadu práce nepřijme, připravovaný zákon upravuje jen situaci jedinou. Článek VIII bod 3 sněmovního tisku č. 372 stanoví, že nedojde-li k dohodě z důvodu nesouhlasu se změnou stávajících pracovněprávních podmínek sjednaných v dosavadní smlouvě, je zaměstnanec z delimitace vyloučen. V ostatních případech se s ním jedná dále.

Součástí přechodu zaměstnanců je i povinnost obcí „strpět umístění převedených zaměstnanců v dosavadních prostorách, včetně obslužných prostor a umožnit využívání zařízení a vybavení těchto prostor, a to za úplatu nejvýše ve výši v místě obvyklé a za náhradu prokázaných provozních nákladů nejdéle 24 měsíců ode dne nabytí úplné účinnosti tohoto zákona.“ (čl. VIII bod 8).

Závěr:

Dokud nebude existovat platná právní norma, nemají dohody mezi obcemi a Úřadem práce právní relevanci, neboť platí postup stanovený v § 338 zákoníku práce.

Sjednané dohody by měly být uzavřeny až dnem nabytí účinnosti zákona, tedy dle návrhu k 1. lednu 2012. Doposud uzavřené smlouvy mezi obcemi a Úřadem práce mají jen předběžnou závaznost, jsou však s ohledem na chystané změny vhodné, neboť celkově zpřehledňují situaci.

Svaz nedoporučuje, aby obce přestaly s Úřadem práce komunikovat, naopak vyzývá k ještě těsnější spolupráci.

Postup k přechodu práv a povinností zaměstnanců je stanoven ve sněmovním tisku č. 372. Nebude se jednat o automatickou delimitaci, nýbrž o převzetí jen některých zaměstnanců.

Zákon neupravuje finanční náklady spojené s ukončením pracovních poměrů přebytečných zaměstnanců obcí. Lze dovodit, že budou hrazeny obcemi samotnými. V této oblasti bude Svaz vyvíjet úsilí, aby tyto dodatečné náklady byly obcím státem refundovány. Částečně lze využít příspěvek na výkon státní správy, který bude v roce 2012 v sociální oblasti o cca. 4-6% vyšší než kolik činí agendy, které se převádí na Úřad práce.

Apelujeme na vedení obcí, aby se svých zaměstnanců v sociální oblasti nezbavovali, neboť mohou být pověřeny výkonem nové důležité kompetence – sociální prací. Sociální práce je širokou oblastí, ve které je na místě zohlednit místní specifika. Výsledky sociální práce lze vhodně provázat s činností, kterou obce vykonávají v samostatné působnosti, což je podstatou práce obcí v sociální oblasti.

 

Mgr. Petr Schlesinger