01.04.2011
Připomínkové řízení k Sociální reformě I
Koncem března se uskutečnilo vypořádání zásadních připomínek k Sociální reformě I, které vznesla jednotlivá připomínková místa během vnějšího připomínkového řízení. Podle Legislativních pravidel vlády se má předkladatel pokusit vypořádat všechny zásadní připomínky. Pokud je nevypořádá, následuje rozpor. I o řešení rozporu se má předkladatel pokusit, v tomto případě na úrovni náměstků. Pokud se nepodaří vypořádat rozpor, putuje právní norma do vlády tzv. s rozporem.
Koncem března se uskutečnilo vypořádání zásadních připomínek k Sociální reformě I, které vznesla jednotlivá připomínková místa během vnějšího připomínkového řízení. Podle Legislativních pravidel vlády se má předkladatel pokusit vypořádat všechny zásadní připomínky. Pokud je nevypořádá, následuje rozpor. I o řešení rozporu se má předkladatel pokusit, v tomto případě na úrovni náměstků. Pokud se nepodaří vypořádat rozpor, putuje právní norma do vlády tzv. s rozporem.
Obvykle začíná vypořádání zásadních připomínek po jednotlivých resortech, u ostatních připomínkových míst se postupuje většinou podle abecedy. Zmíněné připomínkové řízení však tímto způsobem neprobíhalo. Předkladatel nezvládal svou funkci a místo vypořádání připomínek jsme byli svědky „kulatého stolu“ zcela pod taktovkou I. náměstka ministra práce a sociálních věcí Bc. Vladimíra Šišky. Ani zástupci resortů, ani nikdo jiný z připomínkových míst, nedostali prostor k tomu, aby předkladateli vyjádřili, zdali trvají či netrvají na zásadních připomínkách svých institucí. Připomínkové řízení se tedy vlastně neuskutečnilo, a jednání tak nemělo velký smysl.
Proč je důležité, aby připomínkové řízení proběhlo řádně? Nejde jen o to, že jednání předkladatele bylo v daný den nestandardní, a pro většinu účastníků, mnohdy z daleka, bylo vlastně ztrátou času. Jde o mnohem více, neboť vypořádání zásadních připomínek je základním kamenem k předložení určité právní normy do vlády, která jej vyšle (anebo nevyšle) do dalšího kola legislativního procesu v Parlamentu. Pokud první část legislativního procesu nebyla řádně dokončena, nemusí být ani výsledek celého legislativního procesu – v tomto případě zákon – z právního hlediska perfektní, tedy nezrušitelný. Takový zákon, který v sobě obsahuje formální nedostatky ohledně jejich vzniku, je pak možné třeba i zrušit, což v nedávné době udělal Ústavní soud.
Svaz navrhuje, aby připomínkové řízení k Sociální reformě I probíhalo ještě jednou a všechna připomínková místa měly možnost vyjádřit, na kterých zásadních rozporech trvají, Svaz nevyjímaje.