31.10.2006

Sociální podnik po česku

Sociální podnikání a sociální ekonomika jako taková by se v budoucnosti mohla stát zajímavou oblastí sociální politiky obcí. Proto Vám s povolením e-Informačního Bulletinu SKOK pro organizace působící v sociální a zdravotně sociální oblasti přinášíme informaci o uskutečněném kulatém stolu na téma sociálním podnikání v České republice.

Dvě tematické fotky naleznete: zde a zde.

Dvě tematické fotky naleznete: zde a zde.

Na letošní jarní členské schůzi SKOK členové navrhli uspořádat kulatý stůl o sociální ekonomice, sociálním podnikání a sociálních firmách v České republice. SKOK nakonec uspořádal kulaté stoly dva: jeden v Čechách a jeden na Moravě. A protože si účastníci prvního kulatého stolu v červnu 2006 velice přáli setkat se s podnikatelem, který má sociální cítění a vlastní sociální podnik, druhé setkání se konalo v říjnu v Odrách ve Slezsku.

Prezentace manželů Zdenka a Dany Mateicucových o jejich podnikání s lidmi a pro lidi se zdravotním postižením účastníky ohromila. Uvědomili si, jaká to byla starost začít na počátku 90. let podnikat v ruině továrny na hedvábí, založené roku 1832, sehnat investice na stavbu a vybavení, vést provoz. Podnikatelské riziko, zhmotněné velkolepým projektem na výrobu součástek pro automobilový průmysl v celé ČR, který zkrachoval v okamžiku, kdy byly uzavřeny pracovní smlouvy a nakoupeny stroje; a optimismus majitelů, s nímž začali podnikat v pěti divizích s nadějí, že diverzifikace podnikatelské riziko sníží, lidem pomůže a kraji přinese užitek a prosperitu.

Ukázalo se také, že chráněné pracoviště s 5 - 8 zaměstnanci, podporované úřadem práce s ohledem na tvorbu společensky účelných pracovních míst a s příspěvkem na provoz, není totožné se sociálním podnikem. Aby si lidé vydělali, musí mít k tomu podmínky. Bylo nutné postavit halu, nakoupit stroje a začít se zaměstnanci po novu. „Cílem sociálního podniku je ukázat lidem, že kdo pracuje, vydělá si,“ říká pan Mateiciuc. „Majitel sociální firmy musí mít vyšší úroveň sociálního cítění a musí mít vztah k lidem se zdravotním postižením, neboť jakkoliv jde o udržitelnost firmy, lidé se zdravotním postižením úlevy potřebují“.

Nová firma Gerlich Odry spol. s r. o. zaměstnává lidi v úkolu. Kdo nedosáhne normy z důvodů nepraktičnosti nebo špatných návyků, tomu majitel dorovná mzdu do úrovně minimální mzdy. Součástí podnikatelského záměru musí být také dobrý vztah k životnímu prostředí, péče o zaměstnance a podpora komunity, v níž podnikatel podniká. Pan Mateicuc, majitel sociální firmy, která zaměstnává 50 lidí donedávna dlouhodobě nezaměstnaných, se změněnou pracovní schopností a lidi s invalidním důchodem, radí:

· nabídněte zaměstnancům široké spektrum činností, každému, co mu vyhovuje,

· každá z činností by měla být finančně nezávislá,

· nezanedbejte rehabilitační a terapeutické hledisko,

· vytvořte pro zaměstnance příjemné pracovní prostředí se „zeleným“ zázemím,

· podnikejte jako rovnocenní podnikatelé v konkurenčním prostředí,

· využijte zákonnou povinnost jiných podnikatelů a možnost „náhradního plnění“,

· jakmile se podnik spustí, nesmí se dostat do závislosti na dotacích,

· použití zisku záleží na dobrovolném rozhodnutí zakladatelů firmy.

Sociální podnikání je jedním z nástrojů sociálního začleňování. Jeho cílem je nezávislost a udržitelnost. Že je to možné, ukazují takzvané příklady dobré praxe. Lidé z neziskového sektoru často považují zisk za nemravný. Ale zisk musí být! Ke změně přístupu je zapotřebí vzdělávání, výchova k podnikání a podnikavosti. Vystoupit z úzkých hranic NNO. Obracet se na podnikatele a radit se s nimi.

A ještě douška: Ačkoliv Mateiciucovi nepodnikají v hedvábí, považují se za duchovní následovníky odkazu předchozích generací, kteří slezský kraj osídlovali, kultivovali, dávali lidem práci a činili dobro - inspirujte se na www.gerlich-odry.cz.

Milena Černá, předsedkyně o.s. SKOK