22.06.2011

Sociální reforma I - navrhovatel začíná komunikovat, bohužel už nemá návrh ve svých rukou

Jak čtenáři této rubriky velmi dobře vědí, odmítl Svaz Sociální reformu I v předparlamentní fázi legislativního procesu z obsahových i formálních důvodů jako celek. Sociální reforma I byla důležitým tématem na Sněmu ve Zlíně, diskuse o ní byla bouřlivá a reforma se dostala i do závěrečných sněmových usnesení

Jak čtenáři této rubriky velmi dobře vědí, odmítl Svaz Sociální reformu I v předparlamentní fázi legislativního procesu z obsahových i formálních důvodů jako celek. Sociální reforma I byla důležitým tématem na Sněmu ve Zlíně, diskuse o ní byla bouřlivá a reforma se dostala i do závěrečných sněmových usnesení. Zlínské usnesení mluví jasnou řečí: vyjadřuje především zásadní nesouhlas Svazu s nedemokratickým postupem navrhovatele, který vlastně nezapracoval jedinou z našich zásadních připomínek. Usnesení opětovně odmítá Sociální reformu I jako celek.

 

Začátkem června (nezávisle na Sněmu ve Zlíně) doputovala série návrhů zákonů, souborně označovaná jako Sociální reforma I, až do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nezvykle promptně byla zařazena na pořad jednání Sněmovny a již 7. června prošla prvním čtením. Pokud zákon projde prvním čtením, nemůže být již Poslaneckou sněmovnou vrácen navrhovateli k přepracování. Velká škoda pro města a obce ČR. Ve druhém čtení může být nanejvýš podán návrh na zamítnutí zákona, o kterém se pak hlasuje ve čtení třetím. Přežitím prvního čtení a přikázáním Sociální reformy I do výborů se manévrovací možnosti Svazu tedy ještě více ztenčují. Zamítnutí zákona ve Sněmovně je velmi nepravděpodobné.


Na stejný den, kdy v Poslanecké sněmovně probíhalo bouřlivé první čtení, pozval navrhovatel, ministerstvo práce a sociálních věcí, zástupce Svazu k jednomu stolu. Svaz pozvání přijal, a i když je vázaný zmíněným zamítavým usnesením Sněmu, začal s navrhovatelem vyjednávat. Vzhledem k politické situaci a výrazné koaliční většině v Poslanecké sněmovně je velmi pravděpodobné, že Sociální reforma I bude nakonec schválena. Jde ale o to, v jaké podobě. Svaz zřejmě nezastaví změnu orgánu, který bude vyplácet nepojistné dávky a od 1. 12. tak tato agenda přejde na Úřad práce, avšak může v rámci bilaterálních jednání dosáhnout řadu dílčích konkrétních změn. S tímto vědomím zástupci Svazu od počátku aktivně přistupovali k jednání.

 

Svaz dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že zbytková přenesená působnost jen „torzem“ současných kompetencí. Do návrhu Sociální reformy I přidal navrhovatel totiž jen jedno nové ustanovení. V přenesené působnosti by měly obecní úřady s rozšířenou působností „koordinovat sociální služby“ a „realizovat činnosti sociální práce vedoucí k sociálnímu začleňování osob“.  Tyto kompetence by měly nově mít i pověřené obecní úřady. Může toto jediné ustanovení nahradit kompetence, o které obecní úřady přijdou?

 

Svaz chce především dosáhnout, aby byly pojmy „koordinace sociálních služeb“ a „činnost sociální práce vedoucí k sociálnímu začleňování osob“ definovány přímo zákonem. Nevíme, jak široce je sociální začleňování chápáno. Při zmíněné „realizaci“ sociální práce by dle našeho soudu měly obce mít určité kompetence, např. vstup do obydlí. Jak budou obce reagovat na skutečnost, když se občané nebudou chtít sociálně začlenit? V zákoně zcela chybí spolupráce s Úřadem práce.

 

Z našeho pohledu tak tajemníci měst a obcí ČR dnes nemohou vědět, kolik zaměstnanců budou k 1. 1. 2012 potřebovat. Přesto zástupci navrhovatele tvrdí, že „obce budou muset ještě přibírat nové zaměstnance“. Svaz tento názor s ohledem na psané právo nesdílí. Navrhovatel s velkou pompou započal tzv. veřejné konzultace. Vysoko postavený úředník MPSV vysvětluje po krajích zaměstnancům sociálních odborů, jak bude vypadat delimitace úředníků a kompetence obcí. Je tristní, že navrhovatel přistoupil k „veřejným konzultacím“ v době, kdy o svém návrhu vlastně už ani nerozhoduje, neboť je v gesci Poslanecké sněmovny.

 

Kromě zpřesnění přenesené působnosti bude Svaz usilovat rovněž o to, aby města a obce ČR vykonávaly některé kompetence v sociální oblasti i v působnosti samostatné. Z logiky věci vyplývá zejména tzv. komunitní plánování, ve kterém se nejlépe zohlední místní podmínky dané obce. Přirozeně by tato nová kompetence měla být provázána s finančními prostředky.

 

Navrhovatel tedy začal se zástupci územní samosprávy konečně komunikovat. Pozdě, neboť nemá svůj návrh již více v ruce, ale přece! Svaz bude usilovat o dílčí změny v Sociální reformě I, podobný postoj vyjádřily rovněž kraje na druhém setkání, které se uskutečnilo 13. června. Po čtyřtýdenní pauze se opět sejdeme všichni u jednoho stolu dne 18. července. O výsledcích jednání budeme informovat.