19.05.2011
Sociální reforma - zatím jen boj proti větrným mlýnům
Přes zásadní výhrady Svazu schválila vláda ve středu 18. května návrh tzv. Sociální reformy I. Legislativní proces se přesouvá do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jedna bitva je dobojována. Svaz sice nezvítězil, neboť předkladatel neakceptoval žádnou zásadní připomínku, avšak není ani v poli poražených
Přes zásadní výhrady Svazu schválila vláda ve středu 18. května návrh tzv. Sociální reformy I. Legislativní proces se přesouvá do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a jedna bitva je dobojována. Svaz sice nezvítězil, neboť předkladatel neakceptoval žádnou zásadní připomínku, avšak není ani v poli poražených.
Svaz využil snad všechny možnosti k tomu, aby předkladateli reformy svá stanoviska sdělil. Těsně před zahájením jednání vlády byl dokonce jednotlivým ministrům doručen dopis, ve kterém předseda Svazu shrnul naše zásadní připomínky a požádal, aby vláda návrh nepodpořila. Podle našich zpráv však dopis nebyl z rozhodnutí premiéra ministrům ani předán. Těžiště práce Svazu bude proto nyní spočívat v přesvědčování jednotlivých poslanců. I v této fázi by Svaz mohl využít určité „jednotné fronty“, která se utvořila během předparlamentní fáze zákonodárného procesu. Svaz je jedním z jejich spolutvůrců.
Den před schválením reformních návrhů vládou se uskutečnil kulatý stůl k Sociální reformě I pod záštitou poslankyně Lenky Kohoutové, který měl nejen zajímavý průběh a důležité závěry, ale především dokazoval semknutost různých, na sobě zcela nezávislých a ve svých cílech různorodých, subjektů, které jednoduše spoluprotestují proti nedemokratickému postupu předkladatele zmíněných návrhů.
Jednotná fronta, kterou lze v budoucnu využít
Ke kulatému stolu pozval Svaz snad všechny instituce, které jsou činné v sociální oblasti. Pozvání obdržel samozřejmě předkladatel reformy, který však účast odmítl. K jednomu stolu tak vedle Svazu zasedli zástupci Asociace krajů, zdravotnických odborů, zaměstnavatelů, neziskového sektoru, zdravotně postižených, nemnoho poslanců opozice a jeden statečný koaličník. Přítomni byli rovněž zástupci z pracovních orgánů Svazu z různých koutů ČR.
Svaz si od začátku uvědomoval, že není možné se v takto nesourodé společnosti shodnout na společných připomínkách k materielní stránce návrhu. Proto se zaměřil především na způsob, jakým předkladatel své návrhy prezentoval a jeho postup v řádném připomínkovém řízení, který rozhodně nebyl standardní.
Všechny zúčastněné subjekty se shodly na tom, že předkladatel zcela selhal ve vzájemné komunikaci. Jednoduše ji asi nepovažoval za důležitou a často vystupoval z pozice síly současné koalice. Programové prohlášení bral doslovněji než návrhy připomínkových míst, které jednoduše ignoroval. Předkladatel sociální reformu nikdy nepředložil jako celek a diskuse o ní prakticky neprobíhala, i když je pravdou, že setkání se zástupci ministerstva byla poměrně četná. Připomínkové řízení nenaplnilo svůj základní smysl - vypořádat zásadní připomínky, přesto byly zcela nevypořádané návrhy předloženy vládě k projednání. Ochota naslouchat argumentům jednotlivých připomínkových míst se rovnala v podstatě nule.
Účastníci kulatého stolu jednohlasně schválili závěry, které měly vládě tlumočit názor, že předkladatel takto postupovat v současnosti prostě nesmí. Dále bylo navrženo, aby vláda předmětný návrh reformy vrátila předkladateli k přepracování s tím, že je nutné, aby byl vystavěn na celospolečenském konsensu, nikoliv jen na programovém prohlášení.
Kulatý stůl skončil, tisková zpráva i závěry byly rozeslány na všechny strany, a i když nikdo ze zúčastněných nebyl naivní, přeci jen někteří rezervovaně uvěřili, že by snad vláda konečně mohla jejich názor vyslyšet, když už jej nevyslyšel předkladatel. Ani lehký optimismus však nebyl na místě, jak ukázal následující den.
S přijetím návrhu Sociální reformy vládou je spojena ještě jedna maličkost. Nebude mít dalekosáhlé účinky, ale zůstane z ní tak trochu hořkost. Předkladatel totiž vydal těsně po ukončení jednání vlády tiskovou zprávu, ve kterém tvrdí, že Svaz reformu podporuje. Ujišťujeme naše členy, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Nenecháme se odradit a pokusíme se zájmy měst a obcí ČR hájit v další legislativní bitvě, tentokrát na poli parlamentním.