22.06.2011
Sociální služby v ČR jsou v nesouladu s právem EU. Co z toho pro obce vyplývá a jak z toho ven?
Bouřlivým a zdlouhavým projednáváním Sociální reformy I se projekt „Podpora procesů v sociálních službách“ dostal poněkud do ústraní. Důvody této změny jsou mnohé, nejzákladnější je však skutečnost, že podle původní představy měly změny v sociálních službách vzejít právě z tohoto projektu,
Bouřlivým a zdlouhavým projednáváním Sociální reformy I se projekt „Podpora procesů v sociálních službách“ dostal poněkud do ústraní. Důvody této změny jsou mnohé, nejzákladnější je však skutečnost, že podle původní představy měly změny v sociálních službách vzejít právě z tohoto projektu, což se nestalo, neboť ministerstvo na výstupy nečekalo. Smysl zmíněného projektu je tak oproti původnímu značně omezen, určitou hodnotu však beze sporu má, což Svaz vždy zdůrazňoval. |
V současné době se ke svému cíli chýlí aktivita č. 1 projektu, která se zaměřila na soulad financování sociálních služeb v České republice s evropským právem. Výsledky nejsou překvapivé: český systém financování sociálních služeb je v určitých aspektech považován za tzv. nedovolenou podporu podle práva EU. Na druhé straně existuje řada jednoduchých legislativních nástrojů, která v budoucnu umožní, aby se jednalo o tzv. podporu dovolenou.
Kamenem úrazu českého dotačního systému sociálních služeb je především jeho netransparentnost. Příslušní úředníci ministerstva nevědí, kolik jednotlivé subjekty dostávají finančních prostředků z různých veřejných rozpočtů (státního, krajského či obecného), a často dochází k souběhu obdržených prostředků, aniž by to kdokoliv kontroloval. Je nasnadě, že subjekt, který obdrží dotaci z více stran, je zvýhodněný. Státní dotace nejsou navíc kraji rozdělovány podle stejného klíče, mnohdy jsou rozdělovány podle principů, které by testem transparentnosti jistě neprošly.
V první řadě je tedy potřeba odpovědět si na zcela základní otázky. Kolik ta která sociální služba stojí? Kolik finančních prostředků poskytovatel z té které veřejné ruky dostává a zejména, kolik sociálních služeb je v daném místě vůbec potřeba? Je nutné přesně stanovit, kdo odpovídá za dostupnost sociálních služeb a kdo by sociální služby měl vykonávat. Až budeme znát odpověď na zmíněné otázky, které jistě budou plodit otázky další a další, nebude výrazný problém s aplikací evropských právních norem, které jsou mnohdy velmi přizpůsobivé. Evropská komise dokonce České republice neformálně radí, aby právní normy EU byly využity rovněž na případy, které se ani zdánlivě nemohou blížit vyrovnávací platbě, např. při stavbě nového domova pro seniory.
Aktivita č. 1 projektu je tedy téměř u konce, avšak vrací nás opět na začátek. Projekt by se měl pokusit rozplést problémy sociálních služeb. Z dnešního pohledu se financování této oblasti podobá džungli, je tedy nasnadě změnit džungli ve vzhlednou zahradu anglického či francouzského stylu.