24.06.2010

Systém péče o ohrožené děti se reformuje, efektivita změn se bude ověřovat ve čtyřech krajích

Preventivní práce v rodinách, vytvoření alternativ k pobytové péči a posílení kapacit orgánů sociálně právní ochrany, soudů a dalších účastníků systému. To jsou hlavní principy reformy, resp. transformace systému péče o ohrožené děti, která má vést ke zlepšení péče o ohrožené děti. Desítkám tisíců dětí

Probíhající reforma vychází z „Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na roky 2009 – 2011“ (dále jen NAP), který v červenci loňského roku schválila Vláda České republiky. Kromě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které reformu koordinuje, se na vzniku NAPu podílela mimo jiné ministerstva školství, zdravotnictví, spravedlnosti a vnitra. Cílem reformy je do systému péče o ohrožené děti vnést řád, pravidla pro vzájemnou a včasnou informovanost, standardy práce všech aktérů a jednotné metodiky. Pro implementaci změn budou využity finanční prostředky Evropské unie.

Výše zmíněné principy konkrétně představují vytvoření sítě služeb, které pomohou rodinám řešit tíživou situaci, rozvoj náhradní rodinné péče (např. zavedení specializované pěstounské péče – krátkodobé, profesionální, pro děti se speciálními potřebami atd., posílení společenského statutu pěstounství, změnu způsobu vyhledávání a přípravy pěstounů a zřízení podpůrných a odlehčovacích služeb pro nové i stávající pěstounské rodiny) a podporu personálních kapacit příslušných orgánů mimo jiné formou vzdělávání, vytvořením metodik a zavedením standardů činnosti. Vysoce specializovaná pobytová péče by se tak měla týkat pouze omezeného okruhu dětí. Reforma počítá s tím, že stávající personální a ekonomické kapacity pobytových zařízení budou využity pro poskytování dosud chybějících terénních a ambulantních služeb pro biologické i náhradní rodiny.

Ke spolupráci na transformaci MPSV přizvalo všechny kraje. Jednotlivá opatření vyplývající z NAPu ověří v praxi čtyři z nich: Karlovarský, Pardubický, Olomoucký a Zlínský. Příklady dobré praxe se budou přenášet na národní úroveň a do dalších regionů. Nejdále pokročily přípravné práce v Pardubickém kraji, kde se v současné době detailně analyzuje stávající systém. První výstupy budou k dispozici na konci června. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí analýza proběhne i v ostatních pilotních krajích do konce letošního roku. Výsledky analýzy budou sloužit jako podklad pro další aktivity na národní i regionální úrovni, konkrétně pro:

· vymezení (typologie) služeb pro ohrožené děti a rodiny,

· vytvoření návrhu sítě služeb pro práci s ohroženými dětmi a rodinami podle potřeb a sociodemografické situace daného regionu,

· zavedení nového systému řízení ochrany ohrožených dětí,

· vytvoření a pilotní ověření diagnostiky zaměřené na identifikaci ohrožení v rámci jednotlivých resortů (určení identifikátorů ohrožení dítěte a rodiny),

· vytvoření systému vzájemného vyrozumění a registru ohrožených dětí,

· optimalizaci počtu pracovníků orgánů sociálně právní ochrany dětí stanovením normativu počtu klientů připadajících na jednoho pracovníka,

· nastavení závazného mechanismu týmové spolupráce při vytváření preventivních programů, včetně sjednocení terminologie, metodologie a dotačních programů,

· tvorbu dalšího Národního akčního plánu na období 2012–2013.

Součástí ověřování funkčnosti NAPu bude i pilotní transformace pobytových zařízení ve služby s ambulantní složkou a péčí rodinného typu. To zahrnuje zpracování a pilotní ověření standardů a celé řady metodik, například:

· standardů kvality práce s ohroženými dětmi a rodinami (pilotní ověření včetně možného návrhu legislativních změn),

· jednotné metodiky práce s ohroženou rodinou (všechny typy ohrožení), a to v návaznosti na síť služeb pro ohrožené děti a rodiny,

· jednotné metodiky přípravy dítěte a rodiny na umístění dítěte mimo rodinu,

· metodiky k podpoře dětí a rodin při návratu dítěte z náhradní péče a při osamostatňování ohrožených dětí, včetně podpory sociálního bydlení,

· obsahu příprav náhradních rodičů, který musí být jednotný, a mechanismu kontroly kvality příprav,

· metodiky příprav dětí na přechod do náhradní rodinné péče,

· metodických úprav zajištění kontaktu dítěte s biologickou rodinou (týmové posouzení situace dítěte a rodiny, vymezení formy kontaktu) včetně podpory dítěte a rodiny v průběhu kontaktů, podmínek kontaktů, atd.,

· metodiky práce s ohroženým dítětem v institucionální péči,

· metodiky práce s individuálním plánem práce s dítětem (forma, obsah, názor dítěte, napojení na další plány práce s dítětem).

Česká republika figuruje na špičce žebříčku evropských zemí v počtu dětí umístěných v pobytové péči (v současné době je v různých typech ústavů cca 12 000 dětí). Český systém péče o ohrožené děti je věcně a rezortně roztříštěný. Zřizovateli pobytových služeb pro děti jsou rezorty školství (dětské domovy, dětské domovy se školou, výchovné ústavy), zdravotnictví (kojenecké ústavy, dětská centra, psychiatrické léčebny) a sociálních věcí (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, domovy pro zdravotně postižené). Ústavy zřizují stát, kraje a v některých případech i obce nebo nestátní neziskové organizace. Do systému rovněž významně vstupují soudy, státní zastupitelství, policie, školy, lékaři a orgány sociálně právní ochrany dětí v obcích a krajích.

S výjimkou sociálních služeb v této oblasti neexistují standardy práce a nastavení systému komunikace mezi jednotlivými aktéry. Péče o ohrožené děti je proto neefektivní a nezajišťuje důslednou ochranu práv dítěte, za což byla Česká republika opakovaně kritizována ze strany mezinárodních společenství. Na nedostatky v systému práce orgánů sociálně právní ochrany nedávno poukázal v jednom z nálezů i Ústavní soud. První výsledky analýz kromě toho ukazují, že do stávajícího systému plynou nemalé finanční prostředky, které nejsou využívány efektivně.

Zahájením transformace se Česká republika přiřadila k mnoha evropským zemím, kde již reforma proběhla (např. Velká Británie) nebo kde právě probíhá (Slovensko, Rumunsko, Bulharsko). Zahraniční zkušenosti jsou pro tvorbu nového českého systému významnou inspirací.

MPSV, ODBOR RODINY A DÁVKOVÝCH SYSTÉMŮ