04.04.2017

Veřejné opatrovnictví v roce 2017

Od 1. ledna 2017 pro veřejné opatrovníky nastaly dvě zásadní změny. Přezkum svéprávnosti se prodlužuje z 3 let na 5 let a opatrovníci dostávají 29 000,- Kč ročně za výkon přenesené působnosti. Přečtěte si, jaké další změny nás čekají po přijetí zákona, který je momentálně v Poslanecké sněmovně.

Od 1. ledna 2017 pro veřejné opatrovníky nastaly dvě zásadní změny:

1. Novelizací občanského zákoníku došlo ke změně lhůty v otázce přezkumu svéprávnosti, kdy se maximální doba mezi přezkumy prodlužuje z 3 let na 5 let, což významně přispěje ke snížení byrokracie a také odlehčí nejen veřejným opatrovníkům, ale také soudům. Lhůta tří let byla v procesu přezkumu svéprávnosti velmi hraniční a hrozilo v případě nezahájení řízení zesvéprávnění opatrovanců, kterým by Česká správa sociálního zabezpeční následně začala zasílat důchody. V tomto bodě byl Svaz měst a obcí ČR poměrně aktivní a úzce komunikoval s Ministerstvem spravedlnosti, které řešilo nejen přísup ČSSZ, ale také podstatu přezkumu, který je u některých jedinců vcelku zbytečný, neboť u některých diagnóz není naděje na zlepšení či změnu k lepšímu. S ohledem na fakt, že svéprávnost je ovšem v občanském zákoníku řešena paušálně, není zde možnost z hlediska lidskoprávního přezkum vynechat, a proto i prodloužení lhůty je vcelku značný úspěch. 
2. Druhou změnou, kterou opatrovníci jistě zaznamenali, je platba za výkon veřejného opatrovnictví, kdy je veřejný opatrovníkům jednou ročně výkon přenesené působnosti hrazen roční paušáílní platbou 29 tisíc Kč na opatrovance. Tato platba je navýšenám příspěvku na výkon přenesené působnosti. S ohledem na vyjednávání a možná rizika i přínosy Svaz měst a obcí Čr podpořil tuto variantu, která není nikterak legislativně ukotvena, protože nechtěl blokovat proces platby výkonu a vázat ho na velmi zdlouhavý legislativní proces, který si jde vlastní cestou, mnohdy velmi odlišnou od potřeb jak opatrovníků, tak i opatrovanců. Tato varianta byla také méně administrativně náročnou variantou. K vyplácení částky v roce 2017 již došlo. Jak bude probíhat platba pro rok 2018 a především sčítání opatrovanců není zatím známo, neboť část změn v legislativním procesu není stále ukončena, a proto mechanismus dalšího vyplácení, které je navázáno na sčítání opatrovanců, lze jen předpokládat.

Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným o patrovnictvím se v současné době nachází v Poslanecké sněmovně, pod směnovním číslem ST č. 992.  Jedním ze zákonů, jehož se změny dotknou, je občanský zákoník. Pokud budou změny přijaty tak, jak byly vypořádány, tedy bez pozměňovacích návrhů, pak by např. v budoucnu veřejným opatrovníkem měla být obec, kde má opatrovanec bydliště.

Nově by měl být občanský zákník doplněn o informaci, že: „jmenování veřejného opatrovníka není vázáno na jeho souhlas“, což do současné doby nikde nebylo ukotveno, přestože to bylo v praxi aplikováno. Jedná se tedy pouze o potvrzení status quo.  

Dále, pokud neskýtá-li obec záruky řádného výkonu funkce veřejného opatrovníka, jmenuje soud jinou vhodnou obec.

Důležittou změnou je fakt, že krajskému úřadu se budou sdělovat data o opatrovnictví, kdy na každém kraji budou k dispozici dva zaměstnanci, kteří budou mít na starosti obce jako opatrovníky. A to jak z pohledu dohledu, tak také metodického vedení. Obec bude každý rok povinna do 31. ledna sdělit krajskému úřadu údaje o výkonu veřejného opatrovnictví k 1. lednu daného roku. Údaje musí obsahovat počet žijících opatrovanců a označení soudu, kterým byla obec jmenována.

Krajský úřad následně do 31.března daného roku informuje Ministerstvo financí o počtu osob, vůči nimž je vykonáváno veřejné opatrovnictví.

Vykonává-li pro obec veřejné opatrovnictví na základě smlouvy podle jiného zákona jiná obec, jmenuje soud veřejným opatrovníkem tuto obec. Změní-li se po jmenování veřejného opatrovníka okolnost rozhodná pro jeho určení podle věty druhé, přechází opatrovnictví na obec příslušnou k okamžiku, kdy změna nastala. Neskýtá-li obec záruky řádného výkonu funkce opatrovníka, jmenuje soud veřejným opatrovníkem výjimečně jinou vhodnou obec.

Výkon funkce veřejného opatrovníka může být i předmětem veřejnoprávní smlouvy.

Dále by mělo dojít ke změně tzv. kompetenčního zákona, která spočívá v tom, že agendu veřejného opatrovnictví bude vykonávat Ministerstvo práce a sociálních věcí, kde bude nově přijato několik zaměstnanců, kteří se budou opatrovnictvím zabývat (caa do deseti pracovníků).

Na přijetí těchto změn, a potvrzení výše uvedeného, si budeme muset počkat.

 

Jindra Tužilová
Svaz měst a obcí České republiky