28.03.2012

Videokonference se zástupci krajských poboček Úřadu práce

Jedním z výstupů jednání předsedy Svazu Dana Jiránka s generálním ředitelem Úřadu práce Jiřím Kubešou, o kterém jsme před časem informovali, byl příslib konání videokonference o veřejné službě za účasti zástupců Svazu a ředitelů krajských poboček Úřadu práce a ostatních hostů. Zmíněná první videokonference

Jedním z výstupů jednání předsedy Svazu Dana Jiránka s generálním ředitelem Úřadu práce Jiřím Kubešou, o kterém jsme před časem informovali, byl příslib konání videokonference o veřejné službě za účasti zástupců Svazu a ředitelů krajských poboček Úřadu práce a ostatních hostů. Zmíněná první videokonference se uskutečnila dnes, ve středu 28. března 2012.

Tématem videokonference byly tři poměrně široké okruhy otázek. První se týkal způsobu uzavírání smluv o veřejné službě, druhý okruh se dotýkal financování veřejné služby a třetí okruh vztahu mezi veřejnou službou a veřejně prospěšnými pracemi. Zástupci územní samosprávy z jednotlivých krajů dostali možnost vyjádřit se bez přerušení ke všem navrženým okruhům a položit pořadateli videokonference (GŘ ÚP) dotazy, týkající se veřejné služby. Na tyto dotazy reagoval z Prahy především Mgr. Štěpán Hošna, právník a poradce náměstka ministra.

Zástupce měst a obcí z Ústecka a Liberecka shodně konstatovali, že Úřad práce v jednání o uzavření smlouvy o veřejné službě není často ochoten přijmout změny, které obce navrhují. Navržené změny se především týkají oblasti financování ochranných a pracovních pomůcek, které mají podle návrhu Úřadu práce hradit obce. V tomto bodu nebyla pro zatím nalezena shoda, nicméně ústy Mgr. Hošny bylo řečeno, "že ministerstvo se nebrání diskusi o řešení této otázky".

Doposud nevyřešeným problémem je rovněž skutečnost, že obce dnes nemohou nepřijmout osobu, která má vykonat veřejnou službu, a s kterou mají z minulosti negativní zkušenosti. Tuto otázku vznesla zástupkyně města Žamberk a zástupce obce Příšovice. Antonín Lízner z Příšovic rovněž konstatoval, že jeho obec nemá přístup do Jednotného informačního systému, ve kterém jsou např. údaje o tom, kdo z jeho obce pobírá jakou sociální dávku. Podle současné legislativy mají totiž tento přístup jen obce druhého, resp. třetího typu při výkonu určité části přenesené působnosti, na což Svaz neúspěšně upozorňoval v minulém roce při schvalování tzv. Sociální reformy. Jedničky často ani neví, kdo v jejich obci jakou dávku pobírá.

Podle Mgr. Najmona z Generálního ředitelství Úřadu práce není možné přesně stanovit poměr mezi počtem osob vykonávajících veřejnou službu a počtem veřejně prospěšných prací. Podle jeho mínění se musí vždy vzít v potaz druh činnosti a místní podmínky. S tímto tvrzení Svaz dlouhodobě nesouhlasí a žádá Úřad práce, aby byl závazně a jednotně stanoven poměr mezi těmito dvěma instituty. Jako optimální poměr se jeví poměr 1:5, kdy na 5 osob vykonávajících veřejnou službu připadne jedna osoba vykonávající pracovní činnost v rámci veřejně prospěšných prací.

Mgr. Najmon rovněž ubezpečil účastníky videokonference, že není pravdou, že by poskytování veřejně prospěšných prací bylo podmíněno existencí veřejné služby v obci. Rozdíl je jen ve výši úhrady výkonu v rámci veřejně prospěšných prací. Obec, která nemá veřejnou službu, si přirozeně může (nenárokově) požádat o přidělení určitého počtu veřejně prospěšných prací. V tomto ohledu se současná praxe neliší od minula, v každém případě je však závislá na výši finančních prostředků ze státního rozpočtu.

Jaký je výstup předmětné videokonference? Nebudeme daleko od pravdy, pokud za největší výstup budeme považovat její samotné konání a příslib, že se podobné konference budou konat i v budoucnu. Zástupce Svazu v tomto ohledu navrhl, aby příští videokonference byly jen monotématické. Jedno téma k diskusi může dle našeho soudu přinést konkrétní výstupy, které právě skončená videokonference nepřinesla i proto, že byla prostě příliš tématicky široká. O všech změnách Vás budeme zajisté informovat.