21.06.2006
Zápis z Rady vlády pro seniory a stárnutí populace
O členství v této Radě vlády byl mezi obcemi značný zájem. V tomto článku Vám proto přinášíme zápis z jejího prvního jednání, které se uskutečnilo dne 20. dubna 2006 na Úřadu vlády České republiky (zápis z něj jsme ovšem obdrželi až dnes). Svaz je v této Radě zastoupen Ing. Zbyňkem Pražákem, náměstkem primátora města Ostravy, který byl zároveň zvolen i předsedou Pracovní skupiny pro bydlení a residenční služby. Další zasedání Rady by se mělo uskutečnit v září tohoto roku.
O členství v této Radě vlády byl mezi obcemi značný zájem. V tomto článku Vám proto přinášíme zápis z jejího prvního jednání, které se uskutečnilo dne 20. dubna 2006 na Úřadu vlády České republiky (zápis z něj jsme ovšem obdrželi až dnes). Svaz je v této Radě zastoupen Ing. Zbyňkem Pražákem, náměstkem primátora města Ostravy, který byl zároveň zvolen i předsedou Pracovní skupiny pro bydlení a residenční služby. Další zasedání Rady by se mělo uskutečnit v září tohoto roku.
Rada vlády pro seniory a stárnutí populace
Z á z n a m
z 1. zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace
konaného dne 20. dubna 2006 od 13.00 do 15.00 hod.
v budově Úřadu vlády ČR, zasedací míst. č. 147
Přítomni: dle presenční listiny
Program:
1. Úvodní slovo Ing. Zdeňka Škromacha, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí a předsedy Rady
2. Schválení jednacího řádu Rady
3. Priority Rady z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí (MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí a místopředseda Rady)
4. Problematika stárnutí a strategické dokumenty
5. Stručná vystoupení jednotlivých členů Rady obsahující představu o prioritách a zaměření Rady
6. Různé
Zasedání Rady vlády pro seniory a stárnutí populace řídil Ing. Zdeněk Škromach, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí a předseda Rady.
1) Úvodní slovo Ing. Zdeňka Škromacha, místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí a předsedy Rady.
Předseda Rady Ing. Zdeněk Škromach přivítal přítomné členy a shrnul hlavní důvody vzniku Rady vlády pro seniory a stárnutí populace a oblasti, na které by se měla Rada zaměřit. Zdůraznil průřezovost problematiky stárnutí a potřebnost spolupráce jednotlivých subjektů, čemuž odpovídá složení Rady. Mezi úkoly Rady patří poskytovat vládě expertní pohledy a stanoviska sociálních partnerů, formulovat koncepční řešení konkrétních otázek a podporovat plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003-2007.
Mezi hlavní témata, kterým by Rada měla věnovat pozornost, patří postavení starších lidí na trhu práce, příležitosti pro celoživotní učení či vzdělávání, příležitosti pro rozvoj podnikání a společenské zapojení, problematika zdravotního stavu starší populace a jeho determinant, problematika odpovídajících zdravotních a sociálních služeb, otázka mezigeneračních vztahů a solidarity, problém diskriminace na základě věku a vnímání starších lidí ve společnosti, problematika bydlení, dopravy a obecně veřejných služeb a prostředí odpovídajícího specifickým požadavkům a omezením starších lidí a další.
Uvedl, že stárnutí je pojímáno negativně a proto jedním z úkolů Rady je poukázat na potenciál starších lidí a jejich roli v rodině a společnosti. V roce 2007 má být vládě předložen návrh nového programu přípravy na stárnutí, při jehož přípravě by měla Rada sehrát důležitou roli. Připomněl, že Rada bude udělovat cenu Rady, která je jedním z nástrojů pro zvýšení povědomí o problémech stárnutí a stáří a pozitivních přístupech v této oblasti.
2) Schválení jednacího řádu Rady
Návrh jednacího řádu Rady obdrželi členové Rady elektronicky před jednáním Rady. Připomínky k návrhu jednacího řádu Rady uplatnil JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví. Všechny uplatněné připomínky byly akceptovány a jednací řád byl s uvedenými připomínkami schválen hlasováním: 27 – ANO/ 0 – NE/ 0 – Z.
3) Priority Rady z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí
MUDr. Marián Hošek, náměstek ministra práce a sociálních věcí a místopředseda Rady představil principy politiky přípravy na stárnutí z pohledu MPSV. Patří mezi ně důraz na lidská práva, respektování genderového aspektu problematiky stárnutí, celoživotní přístup ke stárnutí a zdraví, tvorba opatření na výzkumem podložených poznatcích a relevantních statistických datech, zvláštní pozornost věnovaná menšinám (seniorům zdravotně postiženém, trpícím demencí, duševně nemocným, seniorům z etnických menšin atd.), respektování rozdílů mezi venkovem a městem a další.
Prioritami Rady z pohledu MPSV jsou podpora podnikání všech občanů, podpora tvorby strategií zaměstnavatelů vůči starším zaměstnancům a zvýšení jejich zaměstnanosti, podpora rodiny, zlepšování funkčního zdraví seniorů, zabránění diskriminaci na základě věku, ochrana seniorů ve zranitelných situacích (ochrana proti zneužívání a násilí), zvyšování povědomí občanů o stárnutí a stáří (vytvoření vhodných informačních a komunikačních nástrojů k tomuto účelu) a rozvoj spolupráce mezi státní správou, regionální a místní samosprávou, neziskovými organizacemi a sociálními partnery. Místopředseda MUDr. Marián Hošek zdůraznil, že je třeba zvolit si priority, kterými se budou Rada a její pracovní skupiny intenzivně zabývat.
4) Problematika stárnutí a strategické dokumenty
Prezentaci s názvem „Stárnutí a strategické dokumenty“ představil Mgr. Petr Wija. Prezentace obsahovala přehled strategických dokumentů a koncepcí souvisejících s tématem stárnutí populace v České republice i na mezinárodní úrovni. Prezentace obsahovala také návrh tří prioritních cílů a oblastí, ke kterým MPSV navrhuje zřídit pracovní skupiny:
1) Zdraví, zdravotní politika, zdravotní a další služby na místní úrovni;
2) Trh práce, celoživotní učení (vzdělávání), zaměstnanost,
3) Informační strategie, pozitivní přístupy, zvyšování „gerontologické gramotnosti“, snížení diskriminace a ageismu.
5) Stručná vystoupení jednotlivých členů Rady obsahující představu o prioritách a zaměření Rady
Po představení priorit Rady a návhru na zaměření pracovních skupin z pohledu MPSV se k předloženým návrhům vyjádřili členové Rady.
JUDr. Vít Samek, zástupce odborné veřejnosti, doporučil mezi témata druhé pracovní skupiny doplnit problematiku sociálního zabezpečení vzhledem k jeho významu pro příjmovou situaci starších občanů.
Ing. Jiří Vačkář, náměstek ministra pro místní rozvoj, uvedl, že Ministerstva pro místní rozvoj se v působnosti Rady dotýká problematika bydlení a zejména chráněných bytů. Uvedl, že i po vstupu do EU zůstává bytová politika na národní úrovni v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj. Upozornil na problém České republiky, kterým je nefunkční trh s byty, což neumožňuje seniorům stěhovat se do vhodnějších bytů.
Ing. Eduard Janota, I. náměstek ministra financí, uvedl, že je v rámci Ministerstva financí odpovědný za rozpočtové vztahy, včetně vztahu k rozpočtům samosprávných území, tj. regionů a obcí. Uvedl, že role Ministerstva financí je průřezová a spočívá např. v podpoře při zpracování finančních analýz a administraci finančních podpor.
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a mezinárodní vztahy, zdůraznil význam podpory domácí a hospicové péče a navrhl doplnit mezi témata první pracovní skupiny vzdělávání zdravotnického personálu a podporu gerontologického výzkumu. Uvedl, že nejvýznamnějším opatřením v kontextu demografického stárnutí bylo navýšení plateb státu za státní pojištěnce, kam spadají osoby důchodového věku.
Mgr. Jan Lorman, ředitel občanského sdružení Život 90, zdůraznil význam participace seniorů na řešení problémů spojených se stárnutím populace a na zapojování seniorů do komunitních víceoborových projektů. Zdůraznil význam správného pojímání geriatrie, rehabilitace, fyzioterapie atd. zdravotními pojišťovnami a také význam zaměstnatelnosti pro zvýšení zaměstnanosti starších osob.
Ing. Jaroslav Ulma, předseda Asociace důchodců odborářů, podpořil návrh zaměření pracovních skupin a informoval členy, že Asociace posílila, neboť spadá přímo pod předsedu ČMKOS.
MUDr. Jiří Bek, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR, navrhl mezi témata první pracovní skupiny doplnit sociální politiku a sociální služby. Uvedl, že se obě péče (zdravotní a sociální) ve vyšším věku prolínají a je obtížné je odlišit. Diferenciace v této nákladné oblasti by mohla přispět jak k nalezení finančního zdroje, tak ke zlepšení zdravotní péče.
Ing. Zbyněk Pražák, náměstek primátora města Ostravy, zdůraznil otázku bydlení odpovídajícího zdravotnímu stavu, včetně residenčních sociálních zařízení pro seniory a navrhl doplnění tématu bydlení a residenčních sociálních služeb do první pracovní skupiny. Uvedl, že od roku 1995 v Ostravě stoupl počet žadatelů o ústavní péči zhruba o 100% (z cca 30 na cca 60 tis.). Upozornil na nevyhovující zařízení, která jsou ve velmi starých budovách. Uvedl, že přístupy k sociálním službám jsou v zahraničí zcela opačné než v ČR. Důraz je kladen na terénní služby, do kterých směřuje mnohem více prostředků, než do služeb ústavních.
RSDr. Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR navrhl doplnění hmotného, resp. sociálního zabezpečení a bydlení mezi témata pracovních skupin. Tyto oblasti by měly být detailně posuzovány. Uvedl, že senioři se do menších bytů stěhovat nemohou, protože tyto byty neexistují a sociální bydlení nebylo v ČR definováno.
Ing. Pavel Dušek, zástupce Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, uvedl, že je důležité systematičtěji se věnovat tématu finanční efektivity sociálních služeb. Uvedl, že při analýze dopadů nového zákona o sociálních službách se ukázalo, že polovina klientů ústavních sociálních zařízení k dnešnímu dni nemá žádný stupeň závislosti na pomoci druhé osoby. Pokud by namísto měsíční podpory ve výši 10-12 tis. bylo podpořeno individuální bydlení, situace by mohla být podstatně lepší. Uvedl, že při posuzování jednotlivých forem podpory jsme v situaci datové nouze a navrhl, aby byl v rámci Rady věnován větší prostor finančním souvislostem podpory.
JUDr. Václav Roubal, předseda Sdružení křesťanských seniorů, uvedl, že stáří je kvalita života, která má co přenášet a co nabídnout společnosti a nemusí být spojováno s nemocí a negativními jevy. Poslání seniorů ve společnosti je nezastupitelné a spočívá zejména v předávání tradic a hodnot.
Mgr. et Mgr. Lucie Rybová, která zastupovala na jednání zmocněnce vlády pro lidská práva, zdůraznila význam lidských práv a zájem Rady vlády pro lidská práva v této oblasti spolupracovat. Rada by se měla zaměřit na ochranu práv seniorů – uživatelů sociálních služeb, na ochranu proti zneužívání a násilí. Důležité je také zvýšení povědomí seniorů a obecně veřejnosti o lidských právech.
Ing. Lenka Míkovcová, zástupkyně Kabinetu místopředsedy vlády pro ekonomiku, zdůraznila význam celoživotního učení a doporučila řešit problematiku sociálního zabezpečení odděleně mimo pracovní skupinu zaměřenou na trh práce a vzdělávání.
Doc. RNDr. Jitka Machová, CSc., která zastupovala náměstka ministryně školství, mládeže a tělovýchovy doc. RNDr. Petra Koláře, CSc. uvedla, že rámcové vzdělávací programy umožňují začlenit do programů jednotlivých škol problematiku úcty ke stáří a další témata. Zdůraznila, že vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího věku je věnována velká pozornost a tato oblast se dobře rozvíjí.
MUDr. Iva Holmerová, Ph.D., ředitelka Gerontocentra v Praze 8, uvedla, že v současnosti předsedá České gerontologické a geriatrické společnosti. Zdůraznila význam zdravotní politiky a zdravotních služeb na všech úrovních, nejen na úrovni komunitní a význam návaznosti služeb. Zdůraznila význam gerontologického vzdělávání lékařů.
Ing. Pavel Dzida, zástupce Svazu průmyslu a dopravy podpořil návrh na zřízení pracovní skupiny zaměřené na problematiku bydlení a upozornil na problém byrokracie.
PhDr. Karla Boháčková, zástupkyně Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, se připojila k návrhu na doplnění první pracovní skupiny o téma sociální politiky a sociálních služeb.
Ing. Jan Srb, vrchní ředitel sekce demografie a sociálních statistik ČSÚ, uvedl, že role ČSÚ spočívá v podpoře Rady statistickými daty napříč pracovními skupinami. Upozornil na význam kvalitativních aspektů sociální oblasti, které se obtížně dokumentují suchými statistickými daty. Zvláštní zjišťování v této oblasti musí být metodologicky zvládnuto a musí mít finanční podporu.
Prof. Jan Solich, předseda Svazu důchodců ČR, zdůraznil, že 90% seniorů nepotřebuje sociální pomoc, ale podporu společenského života a společenské uznání, na což by se měla Rada také zaměřit.
PhDr. Zdeněk Szpak, radní Zlínského kraje, který zastupuje Asociaci krajů ČR, jako prioritní téma zdůraznil téma třetí pracovní skupiny a důraz na systematický přístup a změnu postoje veřejnosti. Upozornil na riziko resortismu a omezování problematiky na sociální oblast. Uvedl dobré zkušenosti s tvorbou krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro zdravotně postižené občany.
Na základě proběhlé diskuse navrhl předseda Rady Ing. Zdeněk Škromach ustavení 4 pracovních skupin a navrhl jejich předsedy. Ustavení pracovních skupin a zvolení jejich předsedů bylo schváleno jedním hlasováním: 26 – ANO/ 0 – NE/ 1 – Z.
Rada ustavila následující pracovní skupiny a zvolila jejich předsedy:
q Pracovní skupina pro zdravotní politiku, zdravotní a sociální služby - předseda RSDr. Zdeněk Pernes
q Pracovní skupina pro trh práce, celoživotní učení a hmotné zabezpečení – předseda PhDr. Zdeněk Szpak
q Pracovní skupina pro podporu informovanosti, společenské participace a odstraňování diskriminace starších lidí – předseda Mgr. Jan Lorman
q Pracovní skupina pro bydlení a residenční sociální služby – předseda Ing. Zbyněk Pražák
Předseda Rady na závěr zasedání vyzval členy Rady, aby se přihlásili do jednotlivých pracovních skupin. Uvedl, že přesnější vymezení priorit a úkolů pracovních skupin je na předsedech a členech těchto skupin. První jednání pracovních skupin by se mělo uskutečnit již v průběhu června. Druhé zasedání Rady by se mělo konat na konci srpna, resp. na začátku září.
Zapsal: Mgr. Petr Wija
Schválil: Ing. Zdeněk Škromach, předseda Rady