01.03.2013

Budoucnost zaměstnávání státních a obecních úředníků

Počátkem roku Ministerstvo vnitra vypustilo do světa paragrafované znění návrhu zcela nového zákona o státních úřednících. V podstatě jde o náhradu již 10 let platného, ale doposud neúčinného služebního zákona.  Ač se může zdát, že tento nový zákon se netýká úředníků územních samosprávných celků, tak tento nový předpis má novelizovat i zákon o úřednících územních samosprávných celků. Tyto novelizace mohou mít ovšem zásadní dopad do fungování obecních a městských úřadů a pracovně-právního postavení jejich zaměstnanců.

Počátkem roku 2013 Ministerstvo vnitra vypustilo do světa paragrafované znění návrhu zcela nového zákona o státních úřednících. V podstatě jde o náhradu již 10 let platného, ale doposud neúčinného zákona č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Ač se může zdát, že tento nový zákon se netýká úředníků územních samosprávných celků – kraje a obce, tak tento nový předpis má novelizovat i zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. Tyto novelizace mohou mít ovšem zásadní dopad do fungování obecních a městských úřadů a pracovně-právního postavení jejich zaměstnanců.

Dne 25. února 2013 se proto v Senátu konalo veřejné slyšení na téma „Právní postavení úředníka ve veřejné správě“. Seminář se pod vedením senátora PhDr. Marcela Chládka konal za účasti odborníků na tuto oblast prof. Vladimíra Čecháka, prof. Richarda Pomahače, Antonína Metála, Mgr. Kristiny Chrástkové. Ministerstvo vnitra zastupoval PhDr. Robert Ledvinka, Asociaci krajů JUDr. Jiří Němec a Svaz Mgr. Pavel Drahovzal.

Jako červená nit se ve vystoupeních odborníků a zejména náměstka ministra vnitra Ledvinky objevovala myšlenka, že je třeba ukotvit postavení státního úředníka tak, aby měl zaručen kariérní postup, definitivu a vztahoval se na něj disciplinární řád (jakýsi soubor interních represivních a kárných opatření obdobně jako u soudců). O tomto se vedou dlouholeté debaty, které počátkem tisíciletí byly zhmotněny do služebního zákona pro státní zaměstnance, bohužel ten nikdy nenabyl plné účinnosti. Na rozdíl od zákona pro úředníky územních samosprávných celků (ÚSC), který pod č. 312/2002 Sb. je účinný již 10 let a až na několik málo úprav vycházejících z potřeb praxe nebo požadavků Evropské unie vcelku na úrovni měst, obcí a krajů obstál jako jakýsi „zvláštní zákoník práce pro úředníky“.

Vedla se polemika nad tím, zda je vhodné dělat nový zákon o státních úřednících v době, kdy se vedou rozsáhlé diskuse o tom, zda je dokončena reforma veřejné správy, eventuálně zda není třeba ji reformovat, jelikož se od poloviny 90. let minulého století veřejná správa posunula jinam a je potřeba ji modernizovat nejen v technicko-administrativním slova smyslu (datové schránky, základní registry), ale i z hlediska výkonu jednotlivých agend v rámci státní a samostatné působnosti. Náměstek Ledvinka potvrdil, že je zájem státu zmapovat jednotlivé agendy vykonávané na městech, obcích a krajích, ale i na úrovni ústředních státních orgánů (ministerstva, zvláštní úřady). Výkon by se měl skutečně přenést do území, ať už na státní dekoncentráty (finanční úřady, sociální politika aj.), nebo na městské a obecní úřady. Ústřední státní správa by měla mít roli koncepční, strategickotvornou a normotvornou. I tento přístup totiž má zajistit menší fluktuaci úředníků na ministerstvech. Ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že dokončení reformy (nebo přestavba) veřejné správy má jít současně ruku v ruce s novým zákonem o státních úřednících.

Prof. Čechák akcentoval nutnost provázat nový zákon na stávající legislativní úpravu zejména s ohledem na kompetenční zákon č. 2/1969, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, a navazujících předpisů, a na stávající (a i do budoucna účinný) zákon č. 312/2002 o úřednících ÚSC. Tuto skutečnost zdůraznili i další odborníci včetně zástupce Svazu. „Profesionální úředník“, tj. důraz na kvalitu nikoliv kvantitu (jako tomu bylo spíše doposud), by měl být jeden ze základních smyslů nového zákona, kromě toho, že úředník musí mít odpovědnost a kompetence. Tím bude posílena i společenská prestiž zaměstnávání ve veřejné (státní) správě. Výběr vedoucích úředníků prostřednictvím výběrových řízení je vhodný způsob obsazování těchto míst profesionály, což je otázka nastavení příslušných kvalifikačních kritérií v zákoně a v daném výběrovém řízení. Odpovědnost ovšem ponese vždy vedoucí příslušného úřadu (zadavatel).

Byla komentována i otázka povinného vzdělávání státních úředníků, které dosud na rozdíl od úředníků ÚSC není nařízeno. Většina přednášejících se shodla na tom, že by bylo vhodné zachovat povinné vzdělávání všech úředníků prostřednictvím Institutu pro místní správu v Benešově (organizace Ministerstva vnitra), jelikož tím stát garantuje jednotnost a kvalitu vzdělání.

Je faktem, že vláda si přijetí tohoto zákona stanovila jako hlavní prioritu. Důvodem ovšem není profesionalizace a stabilizace veřejné správy, ale údajné výtky Bruselu, který tím podmiňuje čerpání dotací od příštího roku. Lze tím vysvětlit, proč se tak s přijetím zákona spěchá. Přestože pro úředníky samospráv bude nadále platit stávající zákon o úřednících územních samosprávných celků, Svaz upozorňuje, že z pohledu obcí se oprávněně objevují obavy, že přijímaná norma o státních úřednících naruší léta fungující a ověřený systém právní úpravy úředníků samosprávných celků. Je tedy třeba tyto vazby ohlídat a upravit zákon o úřednících ÚSC pouze tak, aby nebyl v přímé kolizi se zákonem o stáních úřednících. Zda bude nový zákon skutečně garancí jednoznačného vymezení hranic mezi politickými a úřednickými místy, a tím také napomůže k zajištění profesionální a stabilní veřejné správy, je spíše otázkou praxe a jeho aplikace v reálném životě.

Závěrem ještě poznámka, téma bylo v obdobném duchu diskutováno v Liberci dne 24. února 2013, kde z iniciativy poslance a předsedy Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Václava Horáčka proběhl kulatý stůl. Stanovisko samospráv zde prezentoval starosta obce Příšovice Antonín Lízner a výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech. Více o tomto setkání zde.

Mgr. Pavel Drahovzal
starosta obce Velký Osek, člen Předsednictva Komory obcí