18.09.2024

Build back better

V posledních padesáti letech se přírodní jevy související s klimatem, jako jsou extrémní větry a povodně, stávají stále častějšími a ničivějšími, což způsobuje vážné škody na majetku, ekonomických prostředcích a blahobytu občanů.

Jak vysvětluje Rozvojový program OSN z roku 2019, předpokládá se, že hlavním cílem obnovy po katastrofě je obnova lidského blahobytu – kvality života. Zaměření na štěstí postižených jednotlivců a rodin je při obnově po katastrofě nesmírně důležité. Jakákoli technická, hospodářská, politická a sociální obnova se nakonec podle své úspěšnosti pozitivně nebo negativně odrazí v blahobytu jedinců, rodin a obcí.

Build Back Better (BBB) je strategie zveřejněná jako součást Sendaiského rámce, která byla široce přijata za účelem dosažení dlouhodobé, účinné a udržitelné obnovy po katastrofách. Hodnocení obnovy po katastrofách je zásadní pro lepší pochopení obtíží a nedostatků, které se vyskytly během procesu obnovy, a pro lepší podporu politik snižování rizika katastrof a investic.

BBB je udržitelná, střednědobá a dlouhodobá obnova odolných kritických infrastruktur, služeb, bydlení, zařízení a zdrojů obživy, které jsou nezbytné pro naplnění potřeb obyvatel a vlastníků a pro plné fungování komunity nebo společnosti postižené katastrofou, v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a tak, aby se zabránilo budoucímu riziku katastrof nebo se toto riziko snížilo. Lepší pochopení procesu obnovy po katastrofách může zlepšit připravenost před katastrofou a řízení po ní, a dokonce může sloužit jako příležitost pro „lepší obnovu“ a snížení potenciálních ztrát způsobených budoucími katastrofami.

Cílem strategie “Build Back Better” (BBB) je nejen obnovit, ale také vylepšit to, co bylo zničeno, a také zlepšit podmínky života obyvatel a připravit se na budoucí katastrofy, zároveň aby byly dodržovány principy udržitelnosti.

Zde jsou hlavní principy této strategie:

Resilience a udržitelnost: BBB se snaží zajistit, aby nové budovy a infrastruktura byly odolnější vůči budoucím katastrofám a měly menší dopad na životní prostředí. Počítá také s tím, že klimatická změna nejspíš povede k dalšímu zvyšování extremity počasí. Resilience je chápána jako adaptivní, kreativní a pružná forma odolnosti.

Zapojení komunity: Místní komunity a stakeholdeři z nich vycházející jsou aktivně zapojeni do procesu obnovy, což zajišťuje, že jejich potřeby a názory jsou dostatečně zohledněny a jejich kapacity a tvořivost využity.

Inovace a technologie: Využívání moderních technologií a inovativních přístupů k obnově, jako jsou ekologické stavební materiály a chytré (smart) a zároveň resilientní systémy řízení.

Ekonomická obnova: Podpora místní ekonomiky a vytváření pracovních příležitostí během a po procesu obnovy.

Tento přístup byl úspěšně použit v různých částech světa, například po zemětřesení v Nepálu v roce 2015 nebo po hurikánu Sandy v USA, v některých případech také po povodních v České republice v letech 1997, 2002 a dalších. Naneštěstí však není dosud dostatečně využíván a mnohdy je upřednostňována taktika prostého návratu k původní situaci bez patřičného vylepšení. To je ale ztracená příležitost ke zlepšení.

 

Pavel Danihelka

Prof. RNDr. Pavel Danihelka, CSc. se zaměřuje na výzkum a management rizik a environmentální bezpečnost, je zapojen do aktivit OSN (UNDRR, UNDP, UNECE) v souvislosti se snižováním rizik katastrof a je člen Independent Scientific Expert Group NATO v programu Science for Peace and Security.

Byl národním delegátem ČR v programovém výboru Horizon 2020 Secure Societies.

Pracuje na Vysoké škole báňské -TU Ostrava a Výzkumném ústavu bezpečnosti práce.