23.11.2012

Majetkové vyrovnání státu s církvemi definitivně schváleno!

Pro více než 500 obcí a měst bude, i díky dlouholeté aktivitě Svazu, 1. leden 2013 jedním z nejdůležitějších dnů v jejich novodobé historii. Je schválením vše vyřešeno, nebo na obce a města čekají v zákoně o majetkovém vyrovnání právní nástrahy?

Cesta ke vzniku zákona byla složitá

Z právního hlediska byl přelomový rok 2007, kdy skupina senátorů podala ve spolupráci se Svazem ústavní stížnost požadující zrušení blokačního paragrafu. O ústavní stížnosti rozhodl Ústavní soud 1. července 2010. Blokační paragraf sice ponechal v platnosti, nicméně dlouhodobou nečinnost Parlamentu České republiky v této věci jasně označil jako protiústavní.

V roce 2008 prošel návrh zákona o majetkovém vyrovnání, který se však v mnohém lišil od nynějšího zákona, do prvního čtení v Poslanecké sněmovně. V důsledku pádu vlády bylo téma majetkového vyrovnání s církvemi odloženo na neurčito.

Nová vláda vzešlá z voleb v roce 2010 ve svém programovém prohlášení deklarovala, že chce co nejrychleji schválit zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, který by umožnil odluku církví od státu a rozvoj měst a obcí postiženým nevyřešením této otázky. V průběhu let 2011 a 2012 Svaz hájil zájmy postižených měst a obcí předložením konkrétních argumentů Ministerstvu kultury pro co nejrychlejší schválení zákonné úpravy majetkového vyrovnání s církvemi, zejména formou vyjádření nejvíce postižených obcí. V lednu 2012 se výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech sešel s prvním náměstkem ministryně kultury JUDr. Františkem Mikešem a dalšími představiteli odboru církví ministerstva kultury a všechny strany se dohodly na spolupráci při prosazování zákona o majetkovém vyrovnání. Na půdě samotného Parlamentu pak došlo k několika významným změnám návrhu zákona oproti návrhu schválenému vládou. Z těch významnějších lze uvést například to, že církve budou muset prokázat listinou nebo jiným důkazem, že jí nárokovaná nemovitost spadá do kategorie tzv. majetkových křivd. Pro zajímavost lze připomenout také mediálně známé jednání na půdě ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny, kde kromě schválení některých pozměňovacích návrhů spíše technického charakteru došlo k přivolání policie na členy výboru s tím, že byli přítomnými zástupci veřejnosti obviněni z pokusu o spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Plénum Poslanecké sněmovny nakonec návrh zákona o majetkovém vyrovnání schválilo ve třetím čtení 14. července letošního roku. Senát však v srpnu podle očekávání návrh zamítl. Po vrácení návrhu zákona Senátem pak po určitých komplikacích Poslanecká sněmovna 8. listopadu setrvala na svém původním usnesení z července a návrh zákona o majetkovém vyrovnání postoupila prezidentovi k podpisu. Ten i přes svůj deklarovaný nesouhlas s návrhem zákona vydal dne 22. listopadu 2012 stanovisko, kterým vyjádřil vůli návrh zákona nevetovat. Nyní tedy již nic nebrání tomu, aby zákon o majetkovém vyrovnání po svém uveřejnění ve sbírce zákonů nabyl účinnosti 1. ledna 2013.

Zákon je schválen. Co teď?

Z pohledu obcí a měst postižených blokačním paragrafem nyní vyvstává otázka, jak mají postupovat. V podstatě mohou nastat dva případy.

Prvním je, že nemovitosti obce a města již vlastní, ale nemohly s nimi na základě blokačního paragrafu nakládat. Zde je nutno zdůraznit, že tento majetek nepodléhá procesu vydávání a k datu účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání zůstává v majetku měst a obcí. Typicky se jedná např. o školská nebo zdravotnická zařízení, některé památky atd. I podle vyjádření Ministerstva kultury budou moci města a obce od 1. ledna 2013 s těmito nemovitostmi nakládat ex lege, tj. ze strany zástupců měst a obcí není třeba činit žádné právní kroky.

Druhým případem jsou pak nemovitosti, které jsou ve vlastnictví tzv. povinných osob, kterými jsou podle § 4 zákona o majetkovém vyrovnání Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky, stát, za který jedná příslušná organizační složka státu a, nebo státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik a jiná státní organizace.

Oprávněné osoby definované v § 3 zákona o majetkovém vyrovnání (církve a náboženské společnosti) musí do 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání vyzvat povinnou osobu k vydání nemovitosti, jinak její právní nárok zanikne. Tuto svou žádost pak musí doložit zákonem předvídanými dokumenty nebo skutečnostmi. Nejpozději do konce roku 2013 tedy budou obce a města znát partnera, se kterým budou moci jednat o definitivním řešení majetkoprávních záležitostí vztahujících se k dosud blokovaným nemovitostem.

Již dnes mají některá města a obce uzavřeny smlouvy o (kupních) smlouvách budoucích s těmi oprávněnými osobami, které s největší pravděpodobností získají nemovitosti do svého vlastnictví. Lze tedy vřele doporučit, aby v zájmu urychlení procesu převodu vlastnického práva k nemovitostem na obce a města byly tyto smlouvy uzavírány již nyní.