02.01.2008

Novela ŽZ - Zrušíme místní příslušnost a zavedeme jedinou chaotickou živnost volnou?

Poslanci v prvním čtení schválili zásadní novelu živnostenského zákona, která má vedle řady užitečných vylepšení zavést i změny, které jsou pro obce nepřijatelné a které přes avizovaný úmysl usnadnit vstup do podnikání a zjednodušit byrokratický proces zavádějí některé nekoncepční a především drahé inovace, které budou pro obce, a v důsledku i pro podnikatele, poškozující. Kromě jiného má být zrušena dosavadní místní příslušnost živnostenských úřadů a jednotlivé živnosti ohlašovací volné, které by měly být sloučeny v jedinou ohlašovací živnost volnou s 80 nezpoplatněnými obory činnosti.

Dne 14. května 2007 Svaz obdržel k připomínkování návrh novely živnostenského zákona. Tento materiál byl rozeslán k vyjádření členům Předsednictva Svazu, Komory měst, Komory statutárních měst, Pracovní skupiny obcí III a členům Komise pro informační systémy (od šestnácti subjektů jsme obdrželi desítky připomínek v celkovém rozsahu 53 stran). Dne 8. června 2007 jsme k návrhu novely živnostenského zákona na Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR) odeslali 80 připomínek v celkovém rozsahu 27 stran a dne 20. června 2007 proběhlo vypořádání připomínek, kde u několika zásadních připomínek došlo k rozporu (doporučující připomínky ministerstvo vůbec nevypořádávalo). K vypořádání rozporů nebyl Svaz přizván (!), ani jsme neobdrželi protokol o tom, jak ministerstvo s tou kterou připomínkou naložilo. Dne 6. září 2007 odešel návrh novely na Legislativní radu vlády. Připomínky a výhrady k novele jsme i poté průběžně konzultovali se zástupci živnostenských úřadů. Návrh novely šel na Legislativní radu vlády, aniž s námi byly projednány rozpory u zásadních připomínek, jak bylo zmíněno, kdy jsme nemohli obhájit své postoje v rámci vypořádání rozporů na úrovni náměstků. Novela je bohužel přijímána bez kvalifikované a podrobné diskuze a "narychlo" (v únoru přišlo zadání ministra, v květnu jsme návrh plný věcných i legislativně-technických chyb obdrželi, a koncem června už šel návrh na vládu). Ministerstvo průmyslu a obchodu nebývale spěchalo, a to i za cenu obcházení povinných připomínkových míst, čímž (pokolikáté už ?) porušilo Legislativní pravidla vlády. Návrh v rozporu s pravidly neobsahoval ani řádné vyčíslení finančních dopadů novely na dotčené subjekty, především města a obce. Jak říkají zkušení legislativci: zákon je buď rychlý, nebo špatný - třetí možnost není.
Obce III. mohou přijít až o 80 % příjmů z poplatků
U správních poplatků hrozí až 80 % propad příjmů (propočet ve věci aktivních statutárních měst Jihlavy a Havířova) a zároveň tento propad není nijak řešen nebo je bagatelizován, případně je "řešen" na úrovni slibů či nesystémových opatření (jednorázová částka na rozjezd systému).
Zavádí se jediná volná živnost
Zavádí se jediná volná živnost zahrnující obory činnosti korespondující s doposud existujícími jednotlivými živnostmi volnými. Vedle poklesu poplatkové povinnosti (možnost nahlásit za jeden poplatek všech 80 oborů činnosti) vymizí zejména informační hodnota veřejně dostupného Registru živnostenského podnikání pro občany, spotřebitele i obce.
Zavedení předmětu podnikání živnosti volné "výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" a zejména vypuštění požadavku na ohlašování každého skutečně vykonávaného oboru činnosti zároveň může výrazně zkomplikovat výběrová řízení vypisovaná obcemi (např. na stavbu hřiště, koupaliště, sportovního stadionu nebo budovu nových jeslí). Nebude jasné, zda podnikatel ucházející se o zacházku vykonává v praxi příslušnou požadovanou činnost, nebo zda provozuje např. stánkový prodej květin, projektuje drtiče odpadu nebo je instalatérem, protože formálně může ze zákona pod hlavičkou jediné volné živnosti provozovat cokoliv nebo i když bude registrován např. jako kovář, může bez postihu vykonávat i jakoukoliv jinou činnost, a to bez ohlášení.
Pod jedinou volnou živností mohou být dále i zastavárny a bazary nebo sběrny druhotných surovin. Doposud bylo možné snadno dohledat provozovatele bazarů a zastaváren a sběren šrotu, zatímco teď by zastavárny nebo sběrny mohl provozovat kdokoliv, kdo má nahlášenu jedinou všezastřešující živnost volnou. Dohledávání konkrétních subjektů, které bazary, zastavárny a kovošroty reálně provozují nebo nově provozovat budou, aniž by o nich Živnostenské úřady (ŽÚ) věděly, zásadně zkomplikuje jejich kontrolu ze strany ŽÚ, Finančních úřadů, Policie ČR a obecní policie. Bude-li novela v navrženém znění přijata, do dvou let prakticky vymizí informační hodnota živnostenského rejstříku.
Novela ruší dosavadní místní příslušnost
Rušením místní příslušnosti obce ztratí přehled o podnikateli, hrozí riziko mnohočetných podání a zmatek v dohledávání dokumentů uložených u různých úřadů (nebude-li existovat jednotný spis podnikatele u "mateřského" úřadu). Dále např. dopravce, který podá žádost v Praze, bude stejně odeslán zpět na místní dopravní úřad do Ostravy, odkud pochází. Místní příslušnost ostatních úřadů, kam je nutno zasílat a dodávat další podklady a údaje ze strany ŽÚ, se zároveň nemění - dosavadní zavedená spolupráce i osobní vazby ŽÚ s dalšími státními orgány a dohody o spolupráci uzavřené mezi ŽÚ a ostatními orgány na úrovni krajů tak přijde vniveč, neboť úřad bude nově dohledávat korespondující subjekty v cca 200 různých variantách u každého z nich. Neseriózní podnikatelé zároveň mohou obcházet všechny úřady, dokud jim některý nevyhoví (nesplňuje-li podnikatel např. některé podmínky podnikání a na prvním, druhém nebo třetím úřadě ho odmítnou).
Z důvodu fluktuace podnikatelů mezi různými ŽÚ dále nebude možno odhadnout náklady na personální obsazení ŽÚ a nebude možno odhadnout předpokládané příjmy ze správních poplatků (lze očekávat nárůst podání v krajských městech a pokles např. ve Středočeském kraji).
Naše návrhy a co nás čeká
Svaz podporuje vytváření přátelského prostředí pro podnikání, ale za podmínek, že novelizace živnostenského zákona nenaruší fungující systém registrací a kontroly živností, nepřinese komplikace podnikatelům a neprohloubí podfinancování výkonu přenesené působnosti. Obce vykonávají živnostenskou agendu v přenesené působnosti, náklady na jednoho úředníka jsou 400 - 600 tisíc Kč ročně a výkon působnosti je hrazen nejen ze státního příspěvku, ale právě i ze správních poplatků (které tak jako tak neodrážejí reálnou náročnost úkonů správních orgánů a jsou v drtivé většině případů spíše symbolické). Propad v příjmech by měl proto dorovnat sám stát v rámci příspěvku na výkon přenesené působnosti nebo by neměla být přijata varianta pouze jedné živnosti volné s 80 obory činností živnosti, samostatně nezpoplatněnými. Zde bude právě největší propad v příjmech - podle organizace e-Stát bude propad obecních rozpočtů dosahovat cca 125 000 000 Kč, velká města budou zároveň čelit nárůstu agendy a budou muset přijímat nové úředníky a úřednice, což představuje další stovky tisíc až miliony korun na mzdových nákladech a zaškolování a povinném vzdělávání zaměstnanců - propočet statutárního města Plzeň definuje propad městského rozpočtu na cca 1 000 000 Kč, a to jen na správních poplatcích, nepočítaje v to náklady na platy a na zařízení kanceláří nových úřednic a úředníků).
Pro ministerstvo je "ulehčení" podnikatelům od 125 milionů na poplatcích pouze symbolickým gestem, propady v příjmech obcí, kde se počítá každá koruna, však rozhodně symbolické nebudou. Připomeňme též, že nominální výše poplatků se od data přijetí zákona nezměnila, naopak se poplatková povinnost neustále omezuje a reálná hodnota tisícikoruny v roce 1991 a v roce 2007 je podstatně rozdílná, aniž by byl obcím tento pokles jakkoliv kompenzován. Tisícikoruna za registraci rovněž netvoří žádnou překážku podnikání, zmíněnou částku každý půjčí i na dobré slovo, a podnikatele omezují spíše daňové a jiné povinnosti, než několik stokorun na živnostenském úřadě.
Trváme proto na zachování principů stávající úpravy živností volných, stejně jako na základě zásadních připomínek dotčených obcí podporujeme zachování stávající úpravy místní příslušnosti, resp. alespoň "záchranu" jednotného spisu podnikatele u "mateřského" úřadu.
Zákon byl poprvé projednáván 6. prosince 2007 na zasedání Hospodářského výboru PSP ČR, kde už určité výhrady k jediné živnosti volné zazněly. Do 30. prosince 2007 mají poslanci adresovat výboru své pozměňovací návrhy a výbor také provede srovnávací analýzu naší a zahraniční úpravy. Komparativní analýzu naléhavě doporučujeme - na Slovensku kvůli zmatkům v živnostenském registru a neefektivitě systému jedinou živnost volnou s velkou slávou zrušili a náš stávající živnostenský zákon dávali za vzor hodný následování. Stejně tak z řady dobrých důvodů zachovali úpravu místní příslušnosti obdobné té naší. Doufejme, že i u nás bude platit, že "hloupý si natluče sám, zatímco moudrý se učí z chyb druhých". Dne 16. 1. 2008 se má naštěstí konat v Poslanecké sněmovně nad návrhem novely odborný seminář, kde budeme požadavky Svazu, resp. dotčených měst a obcí, s nejvyšší rozhodností prosazovat.
Co bychom mohli prosadit
Zástupci Svazu už nad návrhem živnostenského zákona jednali se zpravodajem zákona, členem Hospodářského výboru PSP ČR a bývalým dlouholetým primátorem statutárního města Plzeň, p. Zdeňkem Proskem. S panem poslancem jsme se zamýšleli mj. nad možností upravit místní příslušnost tak, že občan si sám zvolí svůj "mateřský" úřad, pokud má např. trvalý pobyt v Karviné, ale podniká v Praze - ŽÚ Karviná by pak na základě žádosti občana zaslal celou složku podnikatele (bez zbytečných průtahů, nejpozději pak do 30 dnů) zvolenému ŽÚ v Praze (např. na Úřad MČ Praha 2). Spis tak půjde "za občanem" a místní příslušnost bude v dispozici jeho samého, nikoliv na základě "nařízení shora". Pokud se podnikatel třeba po půl roce rozhodne, že teď chce podnikat v Brně, spis opět půjde "za ním", na základě jeho svobodné volby.
Souběžně s tím lze zachovat i záměr ministerstva, aby podnikatel mohl učinit podání kdekoliv, na kterémkoliv ŽÚ - toto by bylo zaručeno např. tím, že nepůjde-li o ŽÚ dle místa pobytu nebo volby podnikatele, takovýto nepříslušný úřad podání bez zbytečných průtahů, nejpozději pak do 3 pracovních dnů, odešle úřadu místně příslušnému.
Co se týče jediné ohlašovací živnosti volné, lze zachovat návrh ministerstva s tím, že podnikatel bude mít pod hrozbou sankce (za správní delikt) povinnost ohlásit každý skutečně provozovaný obor činnosti živnosti volné. Dále je třeba výslovně zachovat a uhájit takové obory činnosti, jako je např. "nakládání s odpady", "provozování cestovní agentury" nebo "zastavárenská činnost".
Vypadává v podstatě postih za neoprávněné podnikání, protože podnikatel se vždy "najde" v některém z oborů činnosti (eventuálně v "bianko" oboru, který by pokrýval činnosti zákonem výslovně neupravené) s tím, že informační funkce registru živnostenského podnikání zůstane zachována, jakkoliv bude mírně oslabena. Podnikání mimo nahlášený obor činnosti by nebylo nepovoleným podnikáním, ale pouze správním deliktem (vyjma případů velkého rozsahu, na něž se už vztahuje trestní zákon - § 118 TZ).
Se zásadním nesouhlasem se setkal náš požadavkem, aby byla zachována poplatková povinnost (důležitý zdroj příjmů pro obce s ŽÚ) - to pan zpravodaj i MPO ČR důsledně odmítají - platit má stát, nikoliv občan - to my potřebujeme úspěšné a bohaté podnikatele, nikoliv oni nás. Na druhé straně pan poslanec stejně odhodlaně zastává názor, že co si stát objedná, musí obcím zaplatit - proto MPO ČR musí řešit otázku kompenzace propadů v městských rozpočtech s ministerstvem financí.

Mgr. Jan Potměšil
legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu