19.04.2013
Obce a povinné zveřejňování informací
Poslanecká sněmovna projednává dvě právní normy, které upravují povinnost obcí zveřejnit některé druhy informací, především smluv.Z pohledu Svazu je pro obce výhodnější úprava obsažená v zákonu o obcích. Danému tématu byla věnována konference v Poslanecké sněmovně, kterou Svaz pořádal dne 17. dubna 2013.
Poslanecká sněmovna projednává dvě právní normy, které upravují povinnost obcí zveřejnit některé druhy informací, především smluv. Jde o novelu zákona o obcích a o zcela nový zákon o centrálním registru smluv. Základní rozdíl mezi oběma návrhy právních norem spočívá v rozsahu zveřejňovací povinnosti, v kontrole a v navržených sankcích. Z pohledu Svazu je pro obce výhodnější úprava obsažená v zákonu o obcích. Danému tématu byla věnována konference v Poslanecké sněmovně, kterou Svaz pořádal dne 17. dubna 2013.
Jedním z bodů Strategie boje proti korupci, kterou vláda schválila již v roce 2011, je rovněž co nejširší zveřejňování informací, především uzavřených smluv. Podle strategie mají mít tuto povinnost všechny subjekty veřejné správy, tedy stát, kraje a obce. Na zmíněnou strategii reagovalo Ministerstvo vnitra tzv. protikorupční novelou zákona o obcích, která je v současné době projednávána v Poslanecké sněmovně. Paralelně s prací Ministerstva vnitra představila skupina poslanců pod vedením Jana Farského z TOP 09 návrh zákona o centrálním registru smluv.
Oba zmíněné návrhy právních předpisů upravují povinnost obcí zveřejnit určité informace, obsahují však značné odlišnosti. Zatímco novela zákona o obcích má mnoho veřejnoprávních prvků, je návrh zákona o centrálním registru smluv normou soukromoprávní. Z této základní odlišnosti vyplývají důležité odlišnosti dílčí. Návrh zákona o centrálním registru smluv je založen na tzv. principu samoregulace, tzn., že pokud smlouvu nezveřejní jedna nebo druhá strana, má se za to, že smlouva nikdy nevznikla. Podle novely zákona o obcích musí být zveřejnění smlouvy ověřeno doložkou a o možné neplatnosti z důvodu nezveřejnění má rozhodnout soud.
Výraznou odlišností obou návrhů je především rozsah zmíněné povinnosti zveřejňovat. Návrh zákona o centrálním registru smluv se vztahuje na všechny uzavřené smlouvy bez rozdílu výše plnění. Dále je podle návrhu nutné zveřejnit rovněž všechny faktury a objednávky. Podle návrhu zákona o obcích se musí zveřejnit tzv. povinně zveřejňované smlouvy, jejichž předmětem je nemovitost, a všechny smlouvy s plněním nad 50 tisíc Kč. Na rozdíl od návrhu zákona o centrálním registru smluv obsahuje novela zákona o obcích katalog výjimek z povinnosti zveřejňovat, např. smlouvy o pronájmu hrobových míst.
Budoucí úprava povinného zveřejňování je zatím nejednotná, a proto Svaz inicioval konferenci s názvem „Územní samospráva a jednotná úprava povinného zveřejňování informací“, která se uskutečnila dne 17. dubna v Poslanecké sněmovně. Během konference byly představeny oba výše uvedené návrhy právní úpravy, ke kterým se vedle jejich předkladatelů vyjádřili rovněž zástupci Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva spravedlnosti a Úřadu pro ochranu osobních údajů. Konference přinesla rovněž důležité výstupy.
Výstupy konference
Účastníci konference se shodli na tom, že není nutné vytvářet nový zákon o centrálním registru smluv, kde by měly být zveřejněny smlouvy, faktury a objednávky bez ohledu na jejich výši. Slovenský vzor centrálního registru smluv je sice v mnohém inspirativní, není však nezbytně nutné, aby byl ve stávající podobě kopírován i u nás. Z diskuse dále vyplynulo, že slovenská úprava centrálního registru byla již jednou podstatně novelizována, a že se připravuje rovněž novela další, která přináší další výjimky z povinnosti zveřejňovat. Není tedy pravdou, že by centrální registr smluv byl na Slovensku bezvadně akceptován, jak tvrdí předkladatel poslanec Farský. Účastníci konference dále deklarovali, že podporují úpravu povinného zveřejňování, která je součástí připravované novely zákona o obcích s výjimkou neplatnosti smlouvy, která by nebyla zveřejněna. Jako vhodnější se obcím jeví peněžitá sankce, kterou by v první stupni ukládal krajský úřad.
O obou sněmovních tiscích bude v následujícím období rozhodovat Poslanecká sněmovna. Věříme, že někteří poslanci vezmou za své výstupy ze zmíněné konference, které jim Svaz rozeslal, a schválí takovou úpravu povinného zveřejňování informací, která bude rozumná, účelná a s vypovídající hodnotou pro občany a nikoliv bezduchá a šikanozní. O výsledcích Vás budeme informovat a výstupy z konference přinášíme v příloze.
Příloha:
VÝSTUPY Z KONFERENCE
V Praze, dne 17. dubna 2013
Účastníci konference „Územní samospráva a jednotná úprava povinného zveřejňování informací“ většinově:
I. upozorňují
na nevyřešení neúměrné finanční a personální náklady spojené s navrhovaným povinným zveřejňováním informací, především se vznikem zákona o centrálním registru smluv;
II. žádají Ministerstvo vnitra,
aby byla vytvořena analýza ekonomických dopadů spojených s návrhy právní úpravy povinného zveřejňování smluv, především zákona o centrálním registru smluv;
III. žádají Úřad pro ochranu osobních údajů,
aby byla vytvořena komplexní analýza dopadů navrhované právní úpravy povinnosti zveřejňovat informace na oblast ochrany osobních údajů;
IV. doporučují Poslanecké sněmovně a Senátu Parlamentu České republiky v budoucnu přijmout pouze takovou úpravu povinného zveřejňování informací, která
a) bude upravena v jednom právním předpisu pro všechny subjekty VS;
b) se bude týkat jen smluv, jejichž plnění přesahuje částku 50 tisíc Kč;
c) stanoví katalog výjimek ze zveřejňovací povinnosti (např. hrobová místa);
d) stanoví pouze peněžitou sankci za porušení povinného zveřejňování informací;
e) analogicky k zákonu o rozpočtových pravidlech stanoví totožné kontrolní mechanismy (v prvním stupni kontroluje povinnost zveřejnit krajský úřad, resp. Ministerstvo vnitra);
f) stanoví povinnost zveřejnit smlouvy ovládaných právnických osob jen potud, pokud nebude dotčena jejich konkurenceschopnost a zaručena ochrana obchodního tajemství.