21.01.2014

Ohrozí služební zákon obecní samosprávu?

Dnes se v prvním čtení ve Sněmovně projednává novela služebního zákona, která má tento zákon po dlouhých 12 letech, kdy už s tím téměř nikdo nepočítal, uvést v účinnost. Na první pohled se zdá, že se obce a města nemusí služebním zákonem v podstatě zabývat, neboť se jejich zaměstnanců netýká. Není to pravda.

Dnes se v prvním čtení ve Sněmovně projednává novela služebního zákona, která má tento zákon po dlouhých 12 letech, kdy už s tím téměř nikdo nepočítal, uvést v účinnost. Na první pohled se zdá, že se obce a města nemusí služebním zákonem v podstatě zabývat, neboť se jejich zaměstnanců netýká. Není to tak úplně pravda, neboť zákonná úprava totiž již v roce 2002 omezila souběh státní služby a výkon funkce člena zastupitelstva. To znamená, že tomu, kdo vykonává státní službu a je zároveň členem zastupitelstva obce, je pozastaven výkon služby bez náhrady platu, pokud se nerozhodne mandátu vzdát. Také zamezuje, aby byl člen zastupitelstva obce jmenován do výkonu služby právě pro svůj mandát. Pro pořádek dodejme, že v roce 2002 nebyl Svaz připomínkovým místem a k dalším novelizacím docházelo později toliko v souvislosti s posunutím účinnosti zákona a předchozí vláda dokonce uvažovala o jeho zrušení.

Nyní se situace změnila a s očekávaným vstupem služebního zákona hrozí vážné ohrožení funkčnosti obecních zastupitelstev a to nejen před komunálními volbami, ale i po nich. Netýká se to uvolněných členů zastupitelstva, protože ti tak ohroženi nejsou, jim přísluší měsíční odměna podle zákona a nařízení vlády, ale co neuvolnění členové zastupitelstva před kterými stojí volba – dělat veřejnou službu skoro zadarmo, za pár stovek nebo se raději vzdát mandátu a mít služební plat?

Proč o tom píšeme? Protože podle našich zkušeností jsou členy zastupitelstev velmi často lidé, kteří pracují ve státní správě. Pracují na úřadech práce, katastrálních úřadech, ministerstvech či jiných úřadech a svoji práci pro obec považují za svou občanskou povinnost a veřejnou službu pro blaho místní komunity.

Proč by měl být vyloučen z rozhodování o věcech obecní samosprávy člen zastupitelstva, který se ve státní správě specializuje na zadávání veřejných zakázek, když by mohl své zkušenosti zúročit v práci pro obec? Nebo odborník z ministerstva vnitra, který velmi dobře ovládá procesy nakládání s majetkem a může zabránit případnému nezákonnému jednání?

V důvodové zprávě z roku 2002 je stručně vysvětleno, že úprava se dělala z důvodu zabránění střetu zájmů. Od té doby však došlo v významným změnám našeho právního řádu. Byl totiž přijat zákon o střetu zájmů a nový správní řád, které střetu zájmů účinně brání.  Neslučitelnost mandátu s výkonem některých funkcí stanovuje i zákon o volbách do zastupitelstev obcí.

Vzhledem ke stále stoupající veřejné objednávce, aby funkce v komunální politice zaujímali především lidé odborně zdatní, erudovaní, je ono omezující ustanovení ve služebním zákoně v přímém rozporu. Již nyní se volby do zastupitelstev obcí, zejména v malých obcích potýkají s nezájmem o komunální politiku a nezájmem převzít odpovědnost za chod obce a tato úprava situaci ještě zhorší. Ti, kteří by měli zájem, nebudou moci, protože jim to finanční situace neumožní. K této situaci jistě přispívá i fakt, že obecní rozpočty právě v malých obcích často neunesou a ani nechtějí nést funkci uvolněnou.

Zajímavé jistě je, že na Slovensku služební zákon výslovně zavádí pro neuvolněné členy zastupitelstev územních samosprávných celků výjimku. Ani jiné evropské úpravy, např. Hessenský služební zákon nezavádí žádné omezení pro členy volených orgánů územních samospráv. Je v zájmu našeho státu vyhnat odborníky z obecních samospráv a odříznout je od komunální politiky?

Mgr. Ludmila Němcová, Kancelář Svazu měst a obcí ČR