27.07.2023
Otevřela se cesta pro navýšení místního koeficientu na určité nemovitosti
Ústavní soud rozhodl dne 18. července 2023 o dlouhodobém výkladovém sporu mezi Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí ve věci pojmu „jednotlivá část obce“.
O tomto tématu jsme informovali zde.
Ministerstvo vnitra dlouhodobě prosazovalo názor, že v praxi nelze za „jednotlivé části obce“ považovat selektivně vybrané nemovité věci nebo jejich soubory, protože „zavedením různých místních koeficientů pro jednotlivé části obce dochází ze strany obce k nerovnému zacházení s jednotlivými vlastníky nemovitých věcí, kteří jsou poplatníky daně z nemovitých věcí, a to z důvodu jejich odlišného daňového zatížení“ (Právní výklad k zákonnému zmocnění odboru veřejné správy, dozoru a kontroly Ministerstva vnitra).
Ministerstvo financí se dlouhodobě přiklánělo spíše k širšímu chápání tohoto pojmu, protože cílem bylo poskytnout obcím pokud možno co největší volbu ve stanovování místního koeficientu na svém území. Za jednotlivou část obce byly vždy považovány i relativně malé jednotky či jiná různě velká a malá území obce. V minulosti se také jednalo o několik málo ulic, nebo dokonce jejich částí, bloky domů, a to skrze výčet konkrétních adres názvů ulic a čísel domů.
Ministerstvo vnitra se u Ústavního soudu dovolávalo zrušení předmětných ustanovení obecně závazné vyhlášky (dále také „OZV“) obce Řepov, která stanovila místní koeficient, kterým se násobí daň za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelné stavby nebo jednotky, ve výši 5, a to pro části obce v rozsahu parcelních čísel pozemků specifikovaných v příloze č. 1 OZV. Jednalo se o logistické a průmyslové areály v katastru Řepova. „Obec je přesvědčena, že vymezení nemovitostí v Příloze č. 1 opírá o racionální důvody; zejména jde o důsledky průmyslové výroby a provozů umístěných právě v těch částech obce, pro které byl stanoven místní koeficient v maximální možné výši. Právě ony totiž způsobují výrazné ekologické zatížení celého území obce, jsou zdrojem hluku, prašnosti, nadměrné nákladní dopravy v obci, jsou příčinou dopravních zácp kamiónů přímo v intravilánu obce, blokování přístupových cest pro integrovaný záchranný systém a dalších negativních externalit, například opotřebení pozemních komunikací. (Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 24/23)
Ústavní soud zamítl návrh Ministerstva vnitra na zrušení OZV v předmětných ustanovení s argumentací, že „obec Řepov vydala obecně závaznou vyhlášku v mezích své samostatné působnosti, její napadenou částí přitom svoji působnost nezneužila, neboť sledovala legitimní cíl, k jehož dosažení použila přiměřených prostředků. Přijatou právní úpravu současně nelze považovat za diskriminační či porušující princip rovného zacházení, neboť je ospravedlněna objektivními a racionálními důvody“. Dále se v nálezu uvádí: „Možnost obcí zatížit vyšším zdaněním jen určité nemovitosti je rovněž naplněním ústavního principu samosprávy a subsidiarity politické moci (čl. 8 Ústavy). Jsou to totiž právě místní samosprávy, které - oproti „celostátnímu“ normotvůrci - mohou efektivně zajistit, aby výše zdanění nemovitostí skutečně odpovídala negativním externalitám, které jsou spojeny s nemovitostmi v konkrétním místě žití. Jinými slovy, možnost do jisté míry individualizovat výši daní z nemovitosti sleduje účel efektivně zohlednit nerovné zatížení společného prostoru a sdílené infrastruktury v obcích a městech. Takový cíl mohou lépe naplnit právě zástupci místních samospráv, kteří mají k místním poměrům blíže.“ (Nález Ústavního soudu Pl. ÚS 24/23)
Otevírá se tak prostor obcím, aby upravily výši místního koeficientu právě v oblastech, které mají negativní dopad na život v daných municipalitách.
Více najdete v příloze.
PhDr. Ing. Ilona Masopustová, Legislativně právní sekce