21.04.2005

Připomínky Svazu měst a obcí České republiky k návrhu zákona o veřejně soukromých partnerstvích (koncesní zákon), k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účastí soukromoprávních osob na zajišťování služeb ve veřejném zájmu

Připomínky Svazu měst a obcí České republiky k návrhu zákona o veřejně soukromých partnerstvích (koncesní zákon), k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účastí soukromoprávních osob na zajišťování služeb ve veřejném zájmu a k návrhu vyhlášky, kterou se provádí zákon o veřejně soukromých partnerstvích (koncesní zákon)

Obecně

 

V souvislosti s tímto návrhem zákona upozorňujeme, že nově připravovaná Směrnice o PPP je zatím v podobě tzv. zelené knihy. Jedná o velice kontroverzní návrh, který je prozatím podroben ostré kritice ze strany členských státu EU. Výsledná podoba uvažované směrnice tak může naznat ještě podstatných změn. V případě schválení zákona o veřejně soukromých partnerstvích tak může nastat obdobná situace jako v případě schválení zákona o veřejných zakázkách, který ani ne rok po účinnosti musí být kompletně přepracován s ohledem na nové směrnice.

Jelikož návrh zákona o veřejně soukromých partnerstvích využívá pojmosloví a některé instituty nově navrhovaného zákona o veřejných zakázkách, dáváme na zvážení, zda by nebylo vhodnější zapracovat úpravu koncesí do zákona o veřejných zakázkách, tak jako tomu je (byť v pochybné kvalitě) u platného zákona č. 40 /2004 Sb., o veřejných zakázkách.

Hlavním principem a cílem navrhované úpravy má být vytvoření jasného právního rámce pro koncesní problematiku. Návrh nového zákona se však vůbec nezabývá otázkou vztahu k ustanovením § 18a až 18 f zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která rovněž tuto problematiku upravují.

 

I. K jednotlivým ustanovením koncesního zákona

 

k § 3 písmeno b)

Předkladatel by měl zvážit zařazení dopravní infrastruktury do tohoto ustanovení v souvislosti s platnou právní úpravou § 18a až 18 f zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, kde je pro stát, tj. Českou republiku, stanoven postup při financování a zajišťování výstavby, provozování a údržby dálnice prostřednictvím právnické osoby vybranou postupem dle zákona o veřejných zakázkách.

 

k § 4 odst. 1 písm. d)

Domníváme se, že v textu ustanovení by mělo za slovy “ koncesní projekt” následovat slovo “zejména”. Demonstrativní výčet je vhodnější s ohledem na šíři projektů, které se mohou v praxi vyskytnout.

 

Zásadním nedostatkem navrhované právní úpravy je však chybějící vymezení vztahu koncesního projektu a veřejné zakázky. Předkladatel návrhu by této otázce měl věnovat pozornost buď přímo v ustanovení § 1, popř. negativním vymezením pojmu koncesní projekt.

Tato připomínka je zásadní.

 

k § 5 odst.1,2

Ustanovení § 5 odst. 1 stanoví, že zadavatel nemusí (tzn. může) při uzavírání smluv postupovat podle tohoto zákona v případech vymezených pod písm. a) – e). Ustanovení § 5 odst. 2 pak stanovuje, že právní úkony učiněné v rozporu s odstavcem 1 jsou od samého počátku neplatné.

Domníváme se, že znění těchto odstavců si navzájem odporuje. Pokud je zadavateli dána na výběr možnost postupovat či nepostupovat podle tohoto zákona ve vymezených případech, nemůže být následně jeho jakákoliv volba sankcionována neplatností.

Předkladatel zákona by měl jednoznačně stanovit, jaký právní úkon je sankcionován neplatností, popř. ust. § 5 odst. 2 vypustit.

k § 12 odst. 1

Navrhujeme upravit poslední větu do následujícího znění: “Při změnách dokončených staveb je možno po předchozím projednání s orgány ochrany veřejného zdraví použít celkové sdružené osvětlení.”

Odůvodnění:

Předkladatelem navrhované znění je příliš podrobné, svým charakterem se hodí spíše do odůvodnění než do textu vyhlášky.

 

Hlava II, Koncesní řízení, oddíl první

Navrhujeme vložit samostatné ustanovení, popř. samostatný odstavec, obsahující výčet jednotlivých typů a druhů koncesního řízení.

Odůvodnění:

Bude tak zvýrazněna přehlednost části zákona upravující řízení.

 

k § 15

Navrhujeme změnit formulaci následovně: “ Pro uzavření koncesní smlouvy zadavatel vybere uchazeče, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, ustanovení § 110 odst. 2 až 4 a § 111 odst. 1 a 2 zákona o veřejných zakázkách se použijí obdobně.”

Odůvodnění:

Znění vypracované navrhovatelem odkazuje na obdobné použití celého ustanovení § 110, i když je zde jako hodnotící kritérium použito pouze ekonomická výhodnost na rozdíl od ustanovení § 110 odst. 1, kde může být kritériem nejnižší nabídková cena nebo ekonomická výhodnost.

 

k § 16

Znění písm. b) tohoto ustanovení “ přímo či nepřímo rozhoduje o zásadních otázkách jejího fungování a fakticky kontroluje její činnosti “ neumožňuje jednoznačný výklad a není zřejmé, o jakou právnickou osobu se jedná

Předkladatel zákona by měl postavení zadavatele vůči právnické osobě, s níž může uzavřít koncesní smlouvu, jednoznačně a přesně vymezit.

 

k § 21

 

k odst. 4 “ Koncesní smlouva má charakter smlouvy týkající se provozování podniku koncesionáře.”

 

Naše platná právní úprava nezná smluvní typ “ provozování podniků”, navrhovatel by proto měl specifikovat jiný smluvní typ, např. nájem podniku (§ 67 a z.č. 513/1991Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů), popř. odkázat na ustanovení § 51 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů , které upravují inominátní smlouvy.

S ohledem na právní jistotu smluvních stran, je třeba jednoznačně určit právní režimu, kterým se bude koncesní smlouva řídit.

 

k odst. 5

“Pokud koncesní smlouva nestanoví jinak, přechází po jejím ukončení vlastnické právo k majetku, který sloužil k provozování koncesního projektu v době ukončení koncesní smlouvy, na zadavatele. Neupravuje-li výši náhrady za tento přechod nebo způsob jejího stanovení koncesní smlouva, určí se posudkem soudního znalce jmenovaného soudem na návrh kterékoliv ze stran koncesní smlouvy. “

 

Vzhledem k tomu, že z předloženého návrhu zákona nevyplývá, že zadavatel při uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k majetku, který dle ust. § 21 odst. 1 písm. c) pouze vymezuje a určuje pro realizaci projektu, není zřejmý smysl tohoto ustanovení.

Domníváme se, že po celou dobu koncesního projektu zůstává vymezený majetek ve vlastnictví zadavatele, a naopak, pouze pokud smluvní strany výslovně ujednají, přechází po jejím ukončení do vlastnictví koncesionáře.

 

II. K návrhu vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se provádí zákon o veřejně soukromých partnerstvích

 

k § 1 odst. 1

Přepočítací kurs devizového trhu zveřejňovaný na internetových stránkách České národní banky se mění každý den. Bylo by zřejmě vhodnější stanovovat tento kurs vždy pro určité období. Je otázkou, zda nebudou pro veřejné zakázky stanoveny přepočítací hodnoty v úředním věstníku EU jako doposud. V tom případě se domníváme, že by měl být zvolen stejný princip i případě přepočítacích limitů u koncesí.

 

Pokud by se tak nestalo, je třeba v ustanovení § 1 odst. 1 stanovit den, ke kterému je třeba provést přepočet EUR.

 

V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 3 nařízení Evropské komise č. 1874/2004 (zveřejněno dne 29.10.2004), kterým se mění směrnice č. 17/2004 a 18/2004 ohledně prahových hodnot, uvedena částka 5,923.000 EUR a nikoliv 6,242.000 EUR.

 

III. K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s účastí soukromoprávních osob na zajišťování služeb ve veřejném zájmu

Ustanovení § 3 zákona č. 250/2000Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, upravuje rozpočtový výhled jako pomocný nástroj územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství, a to zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet.

Navrhovaná změna odst. 2 se proto jeví jako nedostačující a bylo by vhodnější nalézt nový nástroj územních rozpočtů, který by zohledňoval dlouhodobé finanční plánování.

Tato připomínka je zásadní.

 

Mgr. Petra Křížová, legislativní oddělení Kanceláře SMO ČR