11.01.2024
Rozvrhování směn dobrovolných hasičů na DPP/DPČ provizorně vyřešeno výkladem MPSV!
MPSV a GŘ HZS vydaly společné stanovisko k aplikaci části třetí – dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, ve vztahu k členům jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí.
O co šlo?
Díky špatné transpozici evropské směrnice českým zákonodárcem dopadá, bez dalšího, na pracovní vztahy dobrovolných hasičů vykonávaných vůči obci na základě tzv. dohod, povinnost zaměstnavatele předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.
Takové rozvrhování na dny předem je u dobrovolných hasičů nemožné, neboť nikdo neví, kdy začne hořet. Tento absurdní požadavek uváděl (oprávněně) řadu obcí ve zmatek. MPSV a GŘ HZS tedy vydaly společné výkladové stanovisko, které říká, že zákon je třeba vykládat v tom smyslu, že umožňuje dohodnout se na kratší době seznámení.
Jinými slovy, že dohoda o jiné době seznámení může být sjednána i v kratším časovém rozsahu než zmíněné 3 dny (ne jenom delším). Je otázkou nakolik je toto slučitelné se zásadou ochrany zaměstnance a souvisejícím zákazem smluvní odchylky v neprospěch zaměstnance dle zákoníku práce. Daleko horší by ovšem bylo dobrovolné hasiče zbavovat zaměstnanecké ochrany a podrývat fungování jejich jednotek. Představené řešení ve formě souhlasu s kratším rozvrhováním se tedy zdá být nejschůdnější variantou.
Stanovisko blíže uvádí následující:
„Pokud tedy zaměstnavatel v takovýchto specifických případech potřebuje rozvrhovat pracovní dobu (směnu) operativně podle aktuálních a objektivních potřeb (zásah u požáru či jiná mimořádná událost), je možné, aby se se zaměstnancem ve vztahu ke konkrétní situaci dohodl na tom, že k seznámení s rozvrhem pracovní doby dojde v kratší době, než stanoví § 74 odst. 2 zákoníku práce, případně obecná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem. Problémem výše uvedeného postupu může být ale to, že zaměstnavatel v těchto zvláštních případech mnohdy neví, jak dlouho bude zásah či mimořádná událost trvat, a není tudíž možné směnu, která by měla být časově vymezena „od – do“, rozvrhnout. V daném případě lze připustit (obdobně jako za situace, kdy je nutné, aby zaměstnanec dokončil určitý úkol po skončení směny a souhlasí s tím), že se zaměstnavatel se zaměstnancem mohou ad hoc dohodnout na tom, že se zaměstnanec zúčastní zásahu, resp. že bude konat práci mimo rozvrh pracovní doby (směn).“
MPSV si je vědomo, že stav není ideální a je třeba brzká legislativní změna. Stanovisko najdete v příloze.
Mgr. Tomáš Sobota, Legislativní a právní sekce