26.06.2012

Soutěže pro lepší města a obce

Co mají společného města Dobříš, Hostomice, Plzeň, Český Krumlov, Písek, Frýdlant v Čechách, Líbeznice, Litomyšl a Roudnice nad Labem? Patří mezi ta, která v nedávné době uspořádala architektonickou soutěž (soutěž o návrh) za účelem získání kvalitního projektu veřejné stavby. Způsob, který je samozřejmý v Evropě, je u nás stále popelkou. V Rakousku, Německu, Švýcarsku, Skandinávii, Chorvatsku, Polsku či Francii se běžně soutěží na knihovny, školy, školky, obytné budovy, nádraží, parky, úřady, ale i drobnější stavby jako zastávky MHD či městský mobiliář. O výběru projektanta formou architektonické soutěže nikdo nepochybuje, naopak volba jiného způsobu je neobvyklé řešení, které musí politik před veřejností obhájit. Po 22 letech demokracie je u nás ale situace přesně opačná té v okolních státech i té, která u nás platila za první republiky. Sousloví architektonická soutěž je obecně vnímáno jako zbytečná komplikace, raději se hledají argumenty jak se jí vyhnout a většinou se namísto toho raději kupuje zajíc v pytli neznámého nebo málo známého návrhu v přesvědčení, že je to levnější, jednodušší a rychlejší. V tomto článku bychom rádi vysvětlili okolnosti, které soutěž o návrh provázejí a ukázali její výhody pro dobré hospodáře veřejných prostředků.

Kdo soutěží, ušetří

Jedním z nejčastějších protiargumentů k uspořádání architektonické soutěže je její vysoká cena, která je vnímána jako utrácení navíc. Ten, kdo připravuje investiční akci, má často dojem, že prostředky vynaložené na soutěž jsou nic nepřinášejícím nadstandardem. Ano, soutěž něco stojí (obvykle mezi 1 až 2% z předpokládaných celkových investičních nákladů akce), ale jakmile nahlédneme na veřejnou investici jako celek od záměru přes výběr projektanta, dodavatele stavby, stavbu a až po provozní náklady, zjistíme, že opak je pravdou. Možnost výběru nejlepšího řešení z mnohdy až několika desítek předložených znamená (vzhledem k celkovým nákladům akce včetně nákladů provozních) zásadní úsporu. Nezřídka se investice do architektonické soutěže vrací již ve snížených realizačních nákladech. U jasně formulovaného zadání a kvalitně vypracovaného projektu je mnohem menší riziko změn v průběhu stavby a vzniku víceprácí. A zejména: díky kvalitnímu projektu stavíme právě to co je potřeba a nikoliv zbytečnosti navíc.

Naopak v případě projektu nekvalitního často zjišťujeme, že budujeme něco, co vlastně až tak nutně nepotřebujeme. Mění se stavební program, objevují se požadavky na vícepráce. To vše jsou zbytečné náklady navíc, které daleko převyšují náklady na soutěž. Po několika letech provozu stavby se nadmíru projevují závady, do jejichž oprav je nutno nečekaně investovat, provozní náklady nové stavby jsou vysoké. Pravděpodobnost výskytu těchto problémů zásadně snižuje proces architektonické soutěže, kdy se projektant vybírá zejména na základě návrhu, nikoliv pouze ceny projektu. Úspora je o to výraznější, jsou-li požadavky na nízké investiční a provozní požadavky přímou součástí soutěžních podmínek a hodnotícím kritériem v soutěži. Soutěžící pak ve svém návrhu předkládají kromě informací o stavebně – technickém, provozním a estetickém řešení stavby také údaje o nákladech na celý projekt, realizaci a provoz stavby. Porota pak může zodpovědně vybrat nejvhodnější řešení pro danou akci. Informace předložená soutěžitelem je podrobná a investice vložené do výběru kvalitního projektu formou architektonické soutěže tak nejsou zbytečné, naopak v konečném výsledku přinášejí výraznou úsporu veřejných prostředků. K přečtení všech součástí soutěžních návrhů jsou v porotě zastoupeni nezávislí odborníci, kteří nepředpojatě kriticky návrhy zhodnotí. Cena za uspořádání soutěže se dá navíc přizpůsobit danému tématu volbou vhodně zvolené formy.

Soutěžní řád České komory architektů umožňuje tři základní druhy soutěží z hlediska okruhu účastníků – veřejné, vyzvané a kombinované. Každá z nich má své výhody. Minimální variantu představuje vyzvaná soutěž, kdy je vyzván omezený okruh účastníků (obvykle 6-10, minimálně 3). Je nákladově i časově nejméně náročná a vhodná pro řešení menších úloh v řádu do 20 mil Kč investičních nákladů akce. Je vhodné ji také uplatnit v případech, kdy má vyhlašovatel praxí osvědčený okruh architektů, ke kterým pro prověření přidá hlas zvenčí. Jakou formu soutěže zvolit a veškeré další otázky týkající se této problematiky je možné bezplatně konzultovat se zástupci České komory architektů, která v současné době posiluje své konzultační služby pro případné vyhlašovatele a mj. připravuje zjednodušenou metodiku minimální varianty architektonické soutěže ve snaze vyjít vstříc především menším obcím a má připravenu metodiku pro výběr zpracovatele územního plánu.

Kvalitní prostředí pro místní i návštěvníky

O tom, že je kvalitní architektura specifickým výrobkem trvalé hodnoty mohou vyprávět představitelé Litomyšle, kteří od počátku 90. let systematicky opírají image města o kultivovaná veřejná prostranství a stavby. Princip architektonické soutěže zde běžně využívají pro výběr zpracovatele projektu od sochy až po územní plán. Město nevelké svým rozsahem se stalo Mekkou současné české architektury, metropolí na kulturní mapě Čech a od chvíle, kdy vysoko nasadilo laťku kvality, svůj náskok spíše zvyšuje. Investice do kvalitního prostředí města se vrací i v podobě stále většího zájmu návštěvníků nejen z České republiky. A hlavně: kvalitní prostředí uchovává a přitahuje kvalitní obyvatele, což je zejména v dnešní době v případě menších obcí velmi důležité.

Průvodce soutěží o návrh

Soutěž o návrh vymezuje zákon č.137/2006 Sb. (§102-109) o zadávání veřejných zakázek, ve kterém je i uvedena návaznost prováděcího právního předpisu (§103, odst.7). V tomto článku přiblížíme důležité fáze procesu soutěže, jimiž jsou příprava, vyhlášení soutěže, její hodnocení včetně výběru oceněných, propagace výsledků soutěže a návazné jednací řízení bez uveřejnění, které končí uzavřením smlouvy s nejvhodnějším uchazečem.

Příprava soutěže trvá od záměru po vytvoření zadání. Jako úvodní fáze je zásadně důležitá pro všechny návazné. Záměr vzniká z potřeb obce, nebo z přínosného nápadu na její rozvoj. Právě na počátku je vhodné zapojení veřejnosti, které jednak může přinést doplňující nápady a zejména vede k vytvoření veřejné podpory. V dalším průběhu s nárůstem odbornosti a odpovědnosti je již zapojení veřejnosti obtížnější. Zadání a vůbec celou administrativu soutěže pak připravuje buď zkušený zaměstnanec úřadu nebo externista. Nezbytnou součástí zadání jsou podklady – např. digitální mapy v obecně přístupném formátu. Text zadání má být stručný s nezbytně nutnými závaznými částmi a limity, přeurčenost by vyloučila nezatížené inovativní řešení. Čím lepší zadání, tím více času ze soutěžní lhůty věnují architekti vlastnímu návrhu.

Vyhlášení soutěže je potřeba co nejlépe propagovat zejména v odborném tisku včetně webu (cka, archiweb, earch). Jak se architekti rozhodují o účasti v soutěži? Zejména podle kvality porotců, tématu, kvality zadání, a výše odměn. Architekti vědí, že na odměny dosáhnou jen někteří, přesto jsou ochotni věnovat týdny a měsíce práce nad návrhem pokud je o jejich práci a úsilí skutečný zájem.

Při hodnocení zaslaných návrhů se projeví význam nezávislých odborných porotců. Ti dokážou rychle rozpoznat úroveň kvality, výhody a nevýhody jednotlivých návrhů a vysvětlit je zástupcům obce. Při větších akcích je vhodné přizvat odborné poradce na dílčí problematiku (doprava, energetika). Kvalitní porota je pro zdar akce důležitá. Zodpovědné hodnocení návrhů v relativně krátkém čase vyžaduje značnou zkušenost.

Po uzavření soutěže je vhodné výsledky propagovat nejlépe formou výstavy všech soutěžních návrhů a vydáním katalogu.

Po odborném vyhodnocení soutěže přichází fáze, kdy má zadavatel možnost již neanonymně jednat s autory oceněných návrhů v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění, které je ukončeno smlouvou na zhotovení projektu.

Architektonická soutěž – nejčastější dotazy a obavy

Čas

Panuje obava z toho, že výběr zpracovatele projektu pomocí soutěže o návrh trvá déle. Nejdelší dobu architektonické soutěže zabere příprava zadání a vlastní soutěžní lhůta na zpracování návrhů. Tedy činnosti, kterými projde každý rozumný hospodář při přípravě jakéhokoliv investičního záměru.

Cena

Převládá pocit, že soutěže o návrh stojí peníze navíc oproti výběru podle nejnižší ceny. Podobně je obava, že bude drahý i následný projekt. V soutěži o návrh se již během vlastní soutěže vyplácí cena za první projektovou fázi – studii. Tedy peníze, které by při zadání podle nejnižší ceny projektu byly placeny až v rámci vlastní práce vybraného uchazeče. Nejedná se proto o peníze navíc. Za cenu jedné studii jich zadavatel získá až několik desítek.

Již v samotné soutěži o návrh může zadavatel požadovat návrh ceny projektových prací. Pokud je soutěž dvoukolová je výhodné též po několika postoupivších do druhého kola požadovat i propočet stavebních nákladů a provozních kvalit plánované stavby. V rámci následného jednacího řízení bez uveřejnění pak můžou být právě tyto ukazatele použity jako kritéria při rozhodování. Stejně tak je možné o ceně s vítězem i oceněnými ze soutěže o návrh dále jednat. V soutěži o návrh se tak těžko může stát, že by došlo k přemrštěnému požadavku na odměnu za architektonické práce.

Nezávislá porota

Kdo si architektonickou soutěž nevyzkoušel, může mít pocit, že požadavek na nadpoloviční počet odborných a nezávislých porotců znamená, že zadavatel bude nucen akceptovat cizí názor. Ve skutečnosti nezávislé porotce vybírá zadavatel. Je na jeho uvážení koho do poroty přizve. V případě zájmu má možnost požádat o doporučení Českou komoru architektů. Práce nezávislé odborné části poroty je pak nejen o tom vybrat nejlepší řešení, ale vybrat je společně se závislými členy, důkladně výběr prodiskutovat až po nalezení shody všech členů poroty.

Vítěz bere vše

Vyhlašovatelé mají často obavu, že jsou povinni zadat zakázku jen a pouze vítězi soutěže. Dle zákona ale vyhlašovatel oslovuje všechny oceněné týmy do následného jednacího řízení bez uveřejnění, v němž si nastavuje hodnotící kriteria konečného výběru. V zadání může tento výběr upravit. Vzhledem k motivaci soutěžících je však vhodné uplatnit kritérium umístění v soutěži. Výhodou jednacího řízení bez uveřejnění je způsob neanonymního osobního jednání, při kterém se budoucí smluvní partneři poznají a ověří možnosti vzájemné spolupráce.

Rozhodování poroty je jen estetické

Rozhodování poroty v architektonické soutěži se děje podle předem daných kritérií. Architektura je komplexní činnost a žádný architekt není pouhý estét. Naopak v rozhodování se zcela samozřejmě hodnotí cena plánované stavby a její úspornosti, stejně jako provozní kvality a trvanlivosti. Porota si navíc může pro dílčí odborné posouzení přizvat odborníky např. na dopravu, vnitřní prostředí nebo požární ochranu.

Obava z nezkušených architektů

Zadavatel se často obává, že soutěž vyhraje mladý málo zkušený tým. Naopak má obavu, že zkušené týmy se nepřihlásí, neboť při velkém počtu účastníků mají malou šanci uspět.

Je samozřejmě možné omezit okruh účastníků a soutěž povést jako vyzvanou s osvědčenými architekty. Jako nejvhodnější řešení se nicméně jeví soutěž kombinovaná, kdy si zadavatel pojistí účast zkušených týmů jejich vyzváním. Zároveň umožní účast kterémukoli týmu s možností přinesení překvapivého a chytrého řešení. Odborná porota je od toho, aby rozpoznala a vyloučila návrh problematický, neadekvátní dané lokalitě a podmínkám zadavatele.

Česká komora architektů

Existuje též názor, že ČKA může do soutěže zasahovat a ovlivňovat její průběh.

ČKA poskytuje zdarma konzultace všem, kteří projeví zájem soutěž o návrh vypsat. Vždy pak pouze doporučuje. Při vlastním průběhu soutěže ČKA sleduje formální postup podle Soutěžního řádu, který je obecným právním předpisem a jeho dodržování je především v zájmu vyhlašovatele. Předchází tak následným komplikacím. V případě zájmu má vyhlašovatel právo vyžádat si tzv. auditora soutěže, který provede osobní dohled nad jejím průběhem.

Petr Lešek – petr.lesek@projektil.cz

Michal Fišer – michal.fiser@triarchitekti.cz