16.08.2021
Udržet stavební úřady v obcích
Přinášíme pohled na stavební zákon a jeho dopady senátora Vladimíra Vilímce, který popsal pro Zpravodaj DSO Kdyňsko.
V článcích pro Kdyňsko se snažím zmiňovat výsostně politická témata z úrovně komunální či celostátní politiky.
Od počátku vydávání Kdyňska, které vychází už 17 let, bylo snahou vedení mikroregionu ukázat to podstatné ze života, ale mnohdy i historie území, které nestojí na hlavních tepnách vedoucích do krajských či celostátních center. To samozřejmě i dnes znemožňuje příležitost dostat se do Prahy či Plzně v řádu desítek minut a pohodlně využívat pracovních či kulturních nabídek, které se v těchto městech nachází. Nejbližším regionálním kulturním, vzdělávacím a společenským centrem jsou pro nás Klatovy.
Při své náklonnosti k tomuto nádhernému městu si však nemyslím, že by měla jít stranou další bývalá okresní centra v senátním obvodu, který zastupuji.
Obstát v konkurenci těchto o něco větších měst bývalo častým tématem i na Kdyňsku. To našemu regionu dodávalo i potřebnou motivaci. Především Kdyně byla historicky velkým zaměstnavatelem v důsledku textilní i strojírenské tradice. Je to region, který má svoji svébytnost,
chcete‐li duch místa. Od pradávna Kdyňsko tvořilo významný obchodní spoj a někdy i nárazníkový pás. Je dobře, že to druhé
dnes není až tak důležité. Naopak blízkost bavorských sousedů je převážně výhodou.
Pokud tady přece jen zmíním celostátně politicky výbušné téma případného rušení stavebních úřadů, pak především proto, že se to
našeho regionu bytostně dotýká. Za impulsem tohoto nesmyslného návrhu stojí především stavební tlaky v Hlavním městě Praze a možná
ještě v Brně a Ostravě. Naopak si nemyslím, že takové tlaky by pocházely z našeho krajského města. Koneckonců světe div se, sídlo Nejvyššího stavebního úřadu by mělo být v Ostravě a se sídlem dalšího celostátního Úřadu územního rozvoje, který by měl zpracovávat politiku architektury a stavební kultury, se počítá v Brně.
Nechci popisovat všechny případné změny, které by tím ve veřejné správě nastaly. Nejvyšší stavební úřad a jím vytvořené územní složky by totiž plnily úlohu jakéhosi univerzálního správního orgánu, a to nejen na úseku stavebního řádu.
Dokonce by rozhodoval i o pokácení dřevin na území obcí. Prostě centralizace, která tady nebyla snad ani v předlistopadových dobách. Senát všemi hlasy senátorek a senátorů (!!) touhu po naprostém ovládnutí stavebního a všech navazujících řízení státem odmítl. Znalci historie projednávání zákonů v Senátu uváděli, že se snad stalo poprvé v moderní éře, kdy návrh zákona odmítli všichni senátoři. Přesto se SPD a komunistický klub v Poslanecké sněmovně rozhodly být těmi „užitečnými“ souputníky Andreji Babišovi a jeho kamarile.
Zda by na Kdyňsku zůstal v nějaké podobě stavební úřad, není jisté. Počtem obyvatel se započtením Černíkova sice o několik desítek
přesahuje zákonem stanovenou hranici 10 tis. obyvatel, ale vyhláškou o tom musí rozhodnout právě Nejvyšší stavební úřad. V zákoně
jsou totiž uvedeny přímo jako územní složky pouze krajské stavební úřady. Navíc je nejisté, zda by se stávajícím zaměstnancům obcí či
krajů chtělo jít pod státní službu řízenou z Ostravy.
Současná opozice v Poslanecké sněmovně jasně naznačila, že takový nesmysl by hned po volbách zrušila, dokud se na tuto avizovanou
změnu nevyhází stovky milionů, resp. jednotky miliard korun. Snad ještě zmíním, že tento návrh byl načten na poslední chvíli v Poslanecké
sněmovně jako tzv. komplexní pozměňovací návrh v hospodářském výboru sněmovny poslancem Martinem Kolovratníkem zjevně za
vydatné podpory Ministerstva pro místní rozvoj. Bylo tak zcela v rozporu s dohodou, kterou předtím ministerstvo učinilo se Svazem měst
a obcí ČR.
Že absolutně nejde o snahu racionálně řešit určité byrokratické problémy, které se v posledních letech ve stavebním řízení nakupily,
je nasnadě. Zvláštní úlohu při prosazování centralistického modelu sehrála bohužel i Česká komora architektů vedená bývalým primátorem Prahy Janem Kaslem. Zřejmě prosazení vlastních stavebních předpisů pro Prahu, Brno a Ostravu bylo důležitější než dostupnost fungování
stavebních úřadů.
Blížící se parlamentní volby tedy dostaly další silné téma, které se občanů bytostně dotýká. Sapienti sat. V českém překladu tento dříve
hojně užívaný latinský výraz zní moudrému postačí.
Ing. Vladislav Vilímec,
senátor Parlamentu ČR