18.12.2020

Nová legislativa pro rok 2021 a její dopady pro obce

Jaké legislativní novinky se v novém roce nejvíce dotknou samospráv? S takovým dotazem jsme se před koncem roku obrátili na Úřad vlády a všechna ministerstva. Na základě poskytnutých informací nabízíme shrnutí nových právních předpisů, které přinášejí obcím nové povinnosti a finanční dopady do obecních rozpočtů. Stav ke dni 1. 1. 2021.

Zákon o územně správním členění státu / zákon č. 51/2020 Sb. / účinnost 1. 1. 2021

Nová legislativa nahradí a integruje několik dosud platných právních předpisů. Definitivně tak přestane platit zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, přestanou tak i de jure existovat již nepoužívané členění na staré kraje (Západočeský, Severočeský apod.). V podobě územní jednotky však zůstávají existovat okresy, ty budou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP). SO ORP budou vymezeny stejně jako doposud, tedy výčtem území obcí, které je tvoří.  Tento výčet nebude v zákoně, ale v doprovodné vyhlášce, resp. vyhláškách 345/2020 a 346/2020 Sb. Změny nastanou pouze v několika málo jednotkách obcí, které jsou dodnes neskladebné mezi ORP a okresy. Změny se dotknou jen 18 obcí. Ve vztahu k obcím vzniknou relevantní náklady pouze obcím s rozšířenou působností v případě, kdy dojde ke změně jejich správních obvodů. Tyto náklady by měly být pokryty v rámci prostředků na běžný provoz.

 

Novela z. o obecní policii / zákon č. 261/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Novela přiznává odchodné strážníků obecní policie. Na odchodné z obecních rozpočtů budou mít nárok strážníci ve věku nad 50 let, kteří vykonávali tuto práci nejméně 15 let a splnili by i další zákonné podmínky. Základní odchodné bude činit jeden měsíční plat. V závislosti na počtu odpracovaných let nad 15letou hranici by strážníci mohli získat až šestinásobek svého měsíčního platu.

 

Novela trestního zákoníku / zákon č. 333/2020 Sb. / 1. 10. 2020

Novela trestního zákoníku už v říjnu loňského roku zvýšila minimální hranici výše škody u majetkových trestných činů (škoda nikoliv nepatrná) na 10 tis. korun. V důsledku toho spadne větší část drobné majetkové kriminality do přestupkového řízení, což si vyžádá větší personální i finanční výdaje v této oblasti.

 

Novela zákona o oceňování majetku / zákon č. 237/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Novela zavádí dosud chybějící definice do českého právního řádu definici tržní hodnoty. Ta by měla sloužit jako náhradní způsob ocenění. Novela také zpřesňuje postupy při zpracování cenových map stavebních pozemků a zavádí ocenění rychle rostoucích dřevin.

 

Novela daňového řádu / zákon č. 283/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Novela daňového řádu účinná od 1. 1. 2021 nepředpokládá specifické finanční dopady na obce, nicméně může přinést dílčí náklady v důsledku nutnosti přizpůsobit se novým zákonným postupům a pravidlům obecného daňového procesu, což platí pro všechny orgány v postavení správce daně, obce nevyjímaje.

 

Novela liniového zákona / zákon č. 403/2020 Sb. / 1. 1. 2021

U územně samosprávných celků, zejména u obcí, dojde v důsledku snížení počtu správních řízení ke snížení administrativní zátěže spojené jak s přenesenou působností výkonu státní správy na úseku územního řízení, tak i ke snížení počtu vyjádření v rámci samostatné působnosti, kdy se samosprávné celky vyjadřují v rámci územního řízení jako účastníci řízení. Zároveň se sníží počty zásahů do veřejných pozemních komunikací v daných obcích a s tím související počty uzavírek těchto komunikací. Dopady na obce mohou nastat tehdy, patří-li do jejich vlastnictví pozemní komunikace, na níž se nachází přejezd, o jehož zrušení se jedná.

 

Novela zákoníku práce / zákon č. 285/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Začátkem roku 2021 nabývá účinnost druhá část věcných změn zákona č. 285/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce. Tato koncepční novela se dotkne obcí jakožto zaměstnavatelů v několika rovinách.

• Dovolené - výměra dovolené bude nadále uvedena v týdnech, její výše však bude odvozena od týdenní pracovní doby zaměstnance. Dovolená se nově nebude vypočítávat na dny, ale na hodiny podle týdenní pracovní doby. Změna cílí na snížené úvazky a směnný provoz. Ruší se dovolená za odpracované dny a podmínka odpracování minimálně 60 dnů v roce.  
• Sdílená pracovní místa - novela zavádí nový institut tzv. sdíleného pracovního místa, na kterém se střídají alespoň dva zaměstnanci se stejným druhem práce a sjednanou kratší pracovní dobou, která v souhrnu nepřekročí stanovenou týdenní pracovní dobu. Pokud je tedy běžná týdenní pracovní doba u zaměstnavatele 40 hodin, může na jednom sdíleném místě zaměstnat např. dva zaměstnance, z nichž každý bude mít týdenní pracovní dobu 20 hodin. Sdílené místo je třeba sjednat písemnou dohodou s dotyčným zaměstnancem. Zaměstnancům se stanovuje povinnost předložit zaměstnavateli společný rozvrh pracovní doby v písemné formě. Tento rozvrh budou zaměstnanci povinni předložit zaměstnavateli nejdéle jeden týden před začátkem vyrovnávacího období, které může být maximálně čtyřtýdenní.

 

Zvýšení minimální a zaručené mzdy pro všechny skupiny prací / 1. 1. 2021

S účinností k 1. 1. 2021 dojde ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Nařízení vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Minimální mzda se zvýší na částku 15.200,- Kč měsíčně (případně 90,50,- Kč/hodinu), obdobně pak zaručená mzda u všech skupin prací.

 

Novela energetického zákona - povinný energetický audit / zákon č. 3/2020 Sb.

Zákon zpřesňuje ustanovení týkající se povinnosti zpracovat energetický audit. Nové znění § 9 zákona přesněji stanoví, koho se tato povinnost dotýká, aby bylo dosaženo účelu této povinnosti snižování energetické náročnosti energetického hospodářství. Pro energetické manažery měst a obcí je důležitý § 9 odst. 3, kde je stanovena povinnost obcí zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství energetický audit, a to v případě, kdy je hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky vyšší než 500 MWh.  Úprava ustanovení § 9 nastavuje jednotný přístup vůči subjektům dotčených touto povinností např. možnost nahradit energetický audit zavedeným a certifikovaným systémem hospodaření energií. Způsob provádění energetického auditu již nebude nastaven prováděcím právním předpisem, ale energetický audit bude prováděn podle principů ČSN ISO 50 002. Ze zákona povinná kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace byla zúžena na systémy s výkonem nad 70 kW. Povinnost zajištění kontroly není, pokud je pro řízení instalován automatizační a řídicí systém budovy nebo je na provoz systému uzavřena smlouva o energetických službách. MPO a Státní energetická inspekce vydala k praktické implementaci novely společné stanovisko dostupné zde.

MPO vedle toho v rámci další připravované novely zákona č. 406/2000 Sb. počítá se zaváděním dálkově odečitatelných měřidel energií, povinně u všech nových zařízení od příštího roku, jejich kompletní výměnu do roku 2027.

 

Novela zákona o zadávání veřejných zakázek / č. 543/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Začátkem roku 2021 nabude účinnosti dílčí novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která mezi zásady zadávání veřejných zakázek dle § 6 ZZVZ zařazuje principy sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovace. Vedle zásad stávajících, tedy zásady transparentnosti, přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nově přibude zásada odpovědného zadávání. Tyto základní zásady je nutné aplikovat i u zadávání zakázek malého rozsahu. Zadavatel je povinen tento postup vždy odůvodnit. Odpovědné zadávání je přitom velmi abstraktním pojmem. MPSV vydala k odpovědného zadávání veřejných zakázek už několik metodik včetně příkladů dobré praxe z obcí. Řada obcí již nyní postupuje podle těchto principů, výslovná povinnost odpovědného zadávání nicméně může zvýšit administrativní náročnost zadávání veřejných zakázek a způsobit nejrůznější výkladové a procesní nejasnosti. Novela ZZVZ je součástí velké novely odpadové legislativy schválené sněmovnou koncem roku.

 

Nová odpadová legislativa / č. 543/2020 Sb. / 1. 1. 2021

Přes nesouhlas Senátu nakonec již od prvního ledna nového roku nabyde účinnosti komplexní nová odpadová legislativa. Dojde tak ke zrušení stávajícího zákona o odpadech a k přijetí nového, změnu doznají i další právní předpisy související s odpadovou problematikou, včetně například zákona o místních poplatcích. Nová legislativa zvyšuje poplatky za skládkování, mění koncepci zpoplatnění občanů za odpady a zavádí i další povinnosti obcí například v podobě každoročním informování občanů o obecním systému a jeho fungování. Pro obce je však z hlediska poplatků zavedeno roční přechodné období k zajištění toho, aby mohly způsob zpoplatnění občanů přizpůsobit nové právní úpravě. Kromě povinnosti zajistit vytřídění významného podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu pro budoucí roky, mají obce i další nové povinnosti jako například informování občanů jednou ročně o fungování obecního systému nakládání s odpady. Výslovně se uvádí, že obec je povinna přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob, ledaže zavede poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků (nádob). Na obce, které provozují sběrný dvůr či jiné obdobné zařízení, dopadnou i povinnosti revize povolení provozu zařízení včetně provozních řádů, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízení. Je však nezbytné požádat o vydání povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti nového zákona o odpadech. Podrobnější úpravu zákon obsahuje i ve vztahu ke komunitním kompostárnám.

Nové odpadové legislativě se detailně věnujeme v samostatné rubrice Nová odpadová legislativa.

 

Připravila pro vás Legislativní a právní sekce SMO ČR