08.02.2011

5. kohezní fórum, jedna z nejvýznamnějších letošních konferencí Evropské unie

Svaz byl přizván k účasti v delegaci, která zastupovala Českou republiku na 5. kohezním fóru, akci pořádané Evropskou komisí v Bruselu. Fórum mělo za cíl shrnout příspěvky zástupců členských států EU k budoucnosti politiky soudržnosti. O důležitosti konference svědčila účast některých premiérů vlád členských zemí, včetně Viktora Orbána, premiéra Maďarska, předsedající země EU, nebo Donalda Tuska, předsedy polské vlády.

Brusel, 31. ledna – 1. února 2011

„Letošní rok je rokem, během kterého se rozhodne o tom, jak budou vypadat intervence politiky soudržnosti po roce 2013", uvedl Manuel Barosso, předseda Evropské komise. Barosso shrnul jednotlivé návrhy 5. kohezní zprávy a zmínil důležitost některých otázek, jež je třeba ještě zodpovědět: např. jak zajistit lepší propojení Evropského sociálního fondu s ostatními EU fondy, jak lépe podpořit rozvoj měst, jak správně vybrat evropské priority apod. Dle Viktora Orbána se nyní bavíme o podobě politiky soudržnosti, ne o jejím finančním rámci – a diskuze na 5. kohezním fóru by finanční příspěvky členských států EU do společného rozpočtu neměla předjímat. To bude úkolem až druhé poloviny letošního roku. Podle něj je také důležité nestavět proti sobě konkurenceschopnost (tedy důraz na investice do růstových opatření) a solidaritu (tj. snahu vyrovnat rozdíly mezi regiony členských států). Strategie Evropa 2020 nemůže být jediným cílem pro politiku soudržnosti, je třeba reflektovat méně rozvinuté regiony a jejich potřeby. Donald Tusk, předseda polské vlády, upozornil na to, jak velkou roli v růstu Polska hrála politika soudržnosti a jak důležitá je pro solidaritu mezi členskými státy EU. Jedním z důvodů, proč Polsko výrazně netrpělo během krize, je i politika soudržnosti. Její podoba by se proto neměla výrazně měnit.

Blok zaměřený na územní soudržnost řízený komisařem Evropské komise pro regionální rozvoj Johannesem Hahnem otevřel svým příspěvkem Ján Figel, místopředseda vlády a ministr dopravy, výstavby a regionálního rozvoje Slovenska. Jeho slova potvrzovala význam politiky soudržnosti pro samosprávy – kladl důraz na integrovaný rozvoj nebo potřebu řešit a podporovat vazbu měst a venkova. To, co řekl, potvrdila i primátorka Warszavy Hanna Gronkiewicz-Waltz a místopředsedky Eurocities, která zmínila, že potenciál měst je nutné využít i pro vyšší územní celky. Dle jejích slov musí být intervence politiky soudržnosti zaměřeny tématicky a umožňovat geografické propojeni území. Je nutné také městům umožnit využívat finanční nástroje typu JESSICA. Poslanec Evropského parlamentu a člen Výboru pro regionální politiku Markus Přeper zmínil důležitost přenosu zkušeností vyspělých částí EU ostatním, méně rozvinutým regionům. Pieper také hovořil o mírném nesouladu mezi cíli Strategie Evropa 2020 a cíli politiky soudržnosti, např. v oblasti financování základní infrastruktury. Pro Českou republiku a „nové“ členské státy EU jsou investice do infrastruktury předpokladem dalšího rozvoje. Philipp Le Houeroua ze Světové banky zase podmiňoval využití potenciálu Evropy schopností členských států efektivně čerpat prostředky EU.

Druhý den se debata soustředila na pozice jednotlivých institucí k 5. kohezní zprávě, zjednodušení implementace systému a měření jejích výsledků a dopadů. Ángel Gurría, generální tajemník OECD upozornil na řadu publikací a studií, které OECD vypracovala a které jsou k dispozici na webu OECD, kde si je lze také koupit. V mnoha případech se tyto analýzy soustředí na studia územních vazeb nebo na rozvoj venkova a poskytování veřejných služeb na venkově.

Na závěr konference Johanes Hahn shrnul příspěvky a zmínil, že zjednodušení politiky soudržnosti znamená také méně chyb. Významná bude nyní politická debata, která bude v letošním roce k politice soudržnosti a k budoucímu finančnímu rámci probíhat v Radě EU pod vedením Maďarska a Polska.

Mgr. Eva Srnová