29.04.2022

Dešťová voda: bohatství, s nímž bychom se měli naučit pracovat

Přinášíme vám shrnutí druhého webináře z cyklu Hodinka regionálního rozvoje SMO ČR, jehož tématem bylo hospodaření s dešťovou vodou v zastavěných oblastech. V rámci webináře byla mimo jiné představena metodika k nakládání s dešťovou vodou a příklad z praxe města Žďár nad Sázavou přinesl zajímavé zkušenosti s realizací tzv. zelené střechy.

Dešťová voda představuje opravdové bohatství, s nímž bychom (nejen) v zastavěných oblastech měli umět nakládat a využívat ho k dalším potřebám. Pro začátek je důležité naučit se dešťovou vodu vnímat jako cenný zdroj, který je možné vhodným způsobem zadržet či usměrnit odtok tak, aby se voda vsákla tam, kde je to vhodné či potřebné. Z minulosti je zažitá představa, že dešťovou vodu je nutno rychle poslat pryč, nejčastěji do kanalizace. Tímto způsobem voda opravdu „zmizí“, ale zároveň se většinou nedostane zpět do půdy či spodních vod a v přírodním koloběhu pak takto odvedená voda chybí.

Napomoci podobnému vnímání vody může mimo jiné Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu (ke stažení na http://www.vodavemeste.cz/ ), kterou její tvůrci v rámci webináře představili. Metodiku vypracovalo ČVUT ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a s její pomocí srozumitelně provází zájemce celým procesem hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území. Čtenáři zde najdou řadu konkrétních příkladů opatření, která umožňují jednoduchými úpravami zajistit jak vsakování dešťové vody, tak i podpořit růst zeleně. Obojí má následně velmi pozitivní vliv na celkové klima ve městech či obcích. Konkrétními opatřeními účastníky provedla krajinářská architektka Ing. Lýdia Šušlíková. Metodika například velmi hezky a prakticky ukazuje, že tolik potřebná místa pro parkování je možné řešit hned několika způsoby, v souladu s potřebou odtoku vody a navíc i s prostorem pro zeleň.

Hospodaření s dešťovou vodou má i své ekonomické aspekty, s nimiž účastníky seznámil Ing. Marek Hekrle z Univerzity J. E. Purkyně. Zaměřil se zejména na pět fází procesu od zorientování se v problematice, přes přípravu a realizaci až k zajištění údržby a provozu daného opatření. Zaměřil se na obvyklé náklady, které jsou s přípravou, realizací a údržbou opatření spojeny a v publikaci Voda ve městě jsou konkrétní opatření uvedena včetně orientačních cen.

U každého projektu či opatření ve městě nebo obci je vždy velmi důležitá komunikace s občany, jak srozumitelně informovat a případně i zapojit občany do přípravy projektu, umožnit jim vyjádřit svůj názor apod. Těmito otázkami se zabývá Mgr. Nicol Staňková z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Pro představení počátečního nápadu je možné uspořádat výstavu fotografií, expozici pod širým nebem, komentované procházky apod. Doporučila pokud možno podněty veřejnosti zohlednit, zapracovat a v případě odmítnutí vysvětlit důvody. Osvědčilo se pořádat pravidelná setkání s občany či setkání u příležitosti zahájení „provozu“ dané lokality. Při případných sporech je vhodné využít prostředníka, nejlépe odborníka pro vysvětlení problematických bodů. Objeví-li se neochota, nezájem či odmítnutí ze strany veřejnosti, je důležité nenechat se zpočátku odradit, dát tomu nějaký čas a po určité době znovu oživit diskusi. Lidé všeobecně potřebují čas, aby se sžili s novinkami. Dobře funguje charismatická důvěryhodná osoba (například zástupce samosprávy), častá setkávání, lidé se pak více znají a vzniká vzájemná důvěra. Rovněž je možné angažovat občany v různých komisích, kde se mohou přímo zapojit do diskusí k veřejným prostranstvím a být tak prakticky užiteční pro svou obec/město.

Oživením každého webináře je příklad z praxe města či obce, jehož zástupci se chtějí podělit o svou zkušenost. V případě hospodaření s dešťovou vodou se o svou praktickou zkušenost s realizací zelené střechy podělil Ing. Michal Bačovský z Odboru strategického rozvoje a investic města Žďár nad Sázavou. Z důvodu oprav se rozhodli využít pro tento účel střechu spojující budovy polikliniky. K osázení použili rozchodníky, které v době sucha vypadaly jako by téměř uschly, ale nebylo tomu tak. Občané však vzhled střechy vnímali jako neúspěch, čekali zřejmě hned od začátku zelenou trávu a květiny. Město umístilo poblíž střechy informační tabuli s vysvětlením, že se jedná o počáteční fázi a vzhled střechy se postupně změní. Tato střecha by měla zabraňovat přehřívání místností pod ní a naopak unikání tepla v zimě.

Níže jsou ke stažení prezentace z tohoto webináře.

Barbora Láníčková
Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů
Kancelář SMOČR