05.01.2015

Evropské fondy byly, jsou a budou

V rámci Celostátní finanční konference se konal také doprovodný seminář zaměřený na problematiku evropských fondů. O tom, že toto téma starosty zajímají, svědčí zaplněný sál, kam bylo nutné i v průběhu akce přidávat další židle k sezení. Pod vedením bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, vystoupila na semináři jak náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, tak zástupci resortů, kteří mají na starosti přípravu klíčových operačních programů. V navazující diskusi se starostové nejvíce ptali na změny oproti současnosti, na to, zda se skutečně podaří snížit administrativu a zda po nás Brusel nechce něco, co není smysluplné.

V rámci Celostátní finanční konference se konal také doprovodný seminář zaměřený na problematiku evropských fondů. O tom, že toto téma starosty zajímají, svědčí zaplněný sál, kam bylo nutné i v průběhu akce přidávat další židle k sezení. Pod vedením bývalého místopředsedy Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka, vystoupila na semináři jak náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, tak zástupci resortů, kteří mají na starosti přípravu klíčových operačních programů. V navazující diskusi se starostové nejvíce ptali na změny oproti současnosti, na to, zda se skutečně podaří snížit administrativu a zda po nás Brusel nechce něco, co není smysluplné. 

Seminář zahájil místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Oldřich Vlasák, který shrnul dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, a nastínil hlavní potřeby a priority do budoucna.

Na úvod své přednášky místopředseda Vlasák zhodnotil dosavadní možnosti obcí čerpat evropské fondy a upozornil na skutečnost, že je stále prostor pro projekty obcí a měst v rámci dobíhajícího období 2007 až 2013. Obce a města byly přitom aktivní, z celkové alokace ve výši 704 miliard Kč tvoří projekty obcí a měst 16 %, z celkového počtu 60 903 projektů místní samosprávy realizují 31 %. Existují však velké rozdíly, celkem 1191 obcí nerealizuje žádný projekt z evropských strukturálních fondů, naopak 14 obcí realizuje více než 50 projektů. Nejvíce obce podávají projekty do Operačního programu Životní prostředí (kde realizují 8 631 projektů s EU dotací 52 miliard Kč), a v rámci tzv. ROPů (3 124 projektů s dotací 46 miliard Kč). V drtivé většině (98%) přitom obce realizují „tvrdé“ projekty z Kohezního fondu a Evropského regionálního rozvojového fondu, měkké projekty z Evropského sociálního fondu jsou spíše výjimečné.

 Problémem České republiky je podle Oldřicha Vlasáka čerpání; i přes snahu jednotlivých ministerstev je zjevné, že koncem roku bude Česká republika patřit opět mezi ty státy, které na některé prostředky z Bruselu nedosáhnou. Aktualizované predikce řídících orgánů hovoří o tom, že nedosáhneme na 19,5 miliard Kč (nejvíce pesimistické odhady MMR pak o částce 33,1 mld. Kč). Připomněl také, že Svaz již na jednání s vládou v říjnu letošního roku nabídl spolupráci při hledání smysluplných projektů obcí a měst, které jsou připravené k realizaci a mohly by být realizovány do konce programového období (tj. de facto vyúčtovány do června 2015) a které by pomohly v definovaných oblastech zajistit kvalitní a současně rychlou absorpci. Bohužel tato nabídka Svazu je stále bez odezvy.

 Oldřich Vlasák dále uvedl, že Svaz byl po celou dobu aktivní i při přípravě nového období 2014 až 2020. Svaz prosazoval posílení role měst a obcí, požadoval jednoduchý a efektivní implementační systém (včetně jednoho kontaktního místa a omezení duplicitních kontrol) a dostatečné alokace na obecní potřeby. Na tzv. územní dimenzi se podařilo vyjednat 200 miliard Kč, vybrané samosprávy budou moci realizovat projekty prostřednictvím integrovaných přístupů (ITI, IPRÚ a MAS), všechny pak prostřednictvím individuálních projektů. Svaz má také své zástupce v Regionálních stálých konferencích, které by měly definovat požadavky a přinášet poznatky z jednotlivých území tak, aby nové programové období nebylo pouze o intervencích tzv. "ze shora dolů".

 Jako druhá na semináři vystoupila první náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která popsala rámec nového období a upozornila na hlavní změny včetně jednotného metodického prostředí. Ministerstvo prostřednictvím vlády nově stanovuje základní rámec pravidel, který bude pro všechny řídící orgány a fondy EU stejný a závazný a obcím by se tak již nemělo stát, že po nich budou různé instituce požadovat různé věci. Bude se používat jednotná terminologie, proběhne masivní elektronizace dat, dokumentů, procesů v rámci jednotného monitorovacího systému MS2014+.

 Jako příklady zjednodušení systému implementace Klára Dostálová uvedla sjednocení požadavků na zpracování dokumentace určené žadatelům a příjemcům, větší důraz na propojení řízení výzev na hodnocení, koordinaci vyhlašování výzev, vymezení povinných hodnotících kritérií, větší důraz na dvoukolové hodnocení, informování žadatele o výsledku a možnost odvolání či vytvoření společné databáze hodnotitelů, jejich automatizovaný výběr, hodnocení a kontrola. Nově bude také ve fázi příjmu a hodnocení žádostí nastavena maximální lhůta, do kdy musí být ukončen schvalovací proces. Zjednodušení se připravuje i pro etapu realizace projektů a jejich kontroly spočívající mimo jiné v sjednocení struktury a obsahu zpráv o realizaci projektu, zpracování vzorových dokumentů pro využití v oblasti veřejného zadávání, stanovení bagatelní hranice pro vymáhání nesrovnalostí, redukce počtu log povinné publicity apod.

 Následovaly prezentace jednotlivých operačních programů, které obce a města nejvíce zajímají. Jako další panelista proto vystoupil ředitel odboru řízení operačních programů  MMR Rostislav Mazal, který má na starosti Integrovaný regionální operační program. Tento program se zaměří především na dopravu v regionech, zkvalitnění veřejných služeb a rozvoj veřejné správy. Za hlavní rozdíl oproti stávajícímu období lze považovat to, že namísto jednotlivých ROPů bude existovat jeden centrální program. Z hlediska věcného bude nově kladen důraz na podporu terénních a komunitních přístupů v sociální integraci a rozšíření podpory nástrojů pro podporu sociální začleňování – sociální bydlení, sociální podnikání. Obce víceméně mohou zapomenout na opravy místních komunikací, dochází k posunu v zacílení na prioritní tahy tedy na síť TEN-T a související napojení silniční infrastruktury. Předmětem debaty s komisí je také problematika územního plánování a ochrany kulturního dědictví, obecně je trendem prostředky koncentrovat a realizovat pouze větší investice národního a evropského významu.

 Podrobnou prezentaci následně přednesla vedoucí oddělení přípravy nového programového období sekce fondů EU MŽP Barbora Holková, která má na starosti Operační program Životní prostředí. Tento program je pro obce a města zásadní a vztahovalo se k němu proto nejvíce dotazů. Hlavní zaměření bude do budoucna na zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní, zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech, nakládání s odpady, ochranu a péči o přírodu a krajinu a energetické úspory. Hlavním rozdílem oproti stávajícímu období bude, že čističky odpadních vod bude možné financovat i v menších obcích (pod 2000 ekvivalentních obyvatel), větší zaměření bude na konkrétní zdroje znečišťování ovzduší, u nakládání s odpady pak bude kladen větší důraz na prevenci. Prioritní kategorií budou i nadále protipovodňová opatření.

 Velmi rychle představila svůj program také ředitelka odboru podpory projektů ESF MPSV Lenka Kaucká, která má na starosti evropské fondy a zaměstnanost. Hlavním cílem tohoto programu je podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly, sociální začleňování a boj s chudobou, sociální inovace a mezinárodní spolupráce a efektivní veřejná správa. Za hlavní rozdíl oproti stávajícím možnostem lze považovat větší důraz na integrovaná řešení, zaměření na propojení dalšího vzdělávání s potřebami trhu práce a podporu transformace a deinstitucionalizace sociální a zdravotní péče. Paní ředitelka Kaucká současně uvedla, že se na ni mohou starostové obracet s žádostmi a dotazy, které je trápí a že je ministerstvo připravené obcím v dané oblasti pomoci.

 V navazující diskusi se starostové kromě praktických otázek k jednotlivým projektům ptali, kdy mohou čekat na nové výzvy, protože jak vyplývá z označení programového období, čerpání již mělo začít od roku 2014. Zástupci státu upozornili na skutečnost, že vina za zpoždění není primárně na naší straně, protože Brusel schválí pozdě příslušnou legislativu. Vláda však připravila scénář, jak umožnit vyhlašování výzev ještě v době, kdy nebudou finálně schváleny programy. Na první výzvy si však starostové ještě budou muset počkat, první se očekávají v polovině příštího roku. Diskutovali se také připomínky Evropské komise a informace ze zákulisí. Velkým tématem v tomto ohledu byl požadavek Bruselu na specifickou podporu začleňování romské komunity. Seminář uzavřel místopředseda Svazu Oldřich Vlasák, který obcí a městům přislíbil, že Svaz v prvním pololetí vydá informační publikace k novým možnostem čerpání evropských fondů tak, obce a města přesně věděla, co mohou očekávat a na co se připravit.