01.11.2012
Integrované přístupy a strategické řízení jsou nedílnou součástí rozvoje měst
Použitý nadpis je jednoznačným závěrem kulatého stolu nazvaného Integrované přístupy k rozvoji měst a jejich využití při strategickém řízení, který uspořádala dceřiná společnost Svazu MEPCO na konci října. Hlavní náplní kulatého stolu byla prezentace výsledků benchmarkingu měst a diskuse ze strany jejich zástupců. Bechnmarking měst společnosti MEPCO je zaměřen na efektivní řízení zdrojů měst a jeho hlavním cílem je podpořit jejich rozvoj na základě zlepšení procesu strategického plánování a využití integrovaných přístupů. Samotného benchmarkingu se zúčastnilo 12 měst.
Použitý nadpis je jednoznačným závěrem kulatého stolu nazvaného Integrované přístupy k rozvoji měst a jejich využití při strategickém řízení[1], který uspořádala společnost MEPCO na konci října. Hlavní náplní kulatého stolu, kterého se zúčastnili zástupci zapojených měst zabývající se integrovanými plány (IPRM) a strategickým řízením, byla prezentace výsledků benchmarkingu měst[2] a diskuse ze strany jejich zástupců. Bechnmarking měst společnosti MEPCO je zaměřen na efektivní řízení zdrojů měst a jeho hlavním cílem je podpořit jejich rozvoj na základě zlepšení procesu strategického plánování a využití integrovaných přístupů. Samotného benchmarkingu se zúčastnilo 12 měst.[3]
Integrované přístupy k rozvoji měst známe ze současného programového období pro čerpání evropských prostředků pod názvem Integrované plány rozvoje měst (IPRM). V programovém období 2014+ bude na integrované přístupy kladen značný důraz. Nějakým typem integrovaného plánu pro čerpání evropských prostředků se bude řídit většina měst a obcí v České republice. Integrované přístupy obecně vyžadují určitou časovou, územní a i kauzální provázanost jednotlivých typů intervencí. V nejlepším případě by mělo jít o kombinaci investičních a měkkých projektů, které mohou zajistit udržitelnosti investic do budoucna. To vyžaduje nutnost strategického řízení a plánování, což ale klade vysoké nároky na kapacity, pravomoci a odpovědnosti uvnitř měst. Jedním ze specifických cílů benchmarkingu je proto i doporučení pro vhodné nastavení kapacit pro účelné řízení a realizaci plánů.
Dílčí součástí benchmarkingu bylo hodnocení IPRM. IPRM je vůbec první systémový nástroj integrovaného financování, který je použit u většího množství měst. IPRM mohou města realizovat z Regionálních operačních programů (ROP) a Integrovaného operačního programu (IOP). Dopad IPRM na samotný rozvoj měst je hodnocen pozitivně, a to zejména s ohledem na finanční prostředky, které IPRM přineslo, což bylo v podstatě také hlavní motivací většiny měst. Pozitivní je, že bylo možné zrealizovat projekty, které byly ve strategickém plánu města, ale nezbývaly na ně finanční prostředky. IPRM je nástrojem, který umožňuje městům časově a finančně plánovat, díky čemuž se města naučila řídit rizika. Spornou otázkou zůstává skutečná existence synergických efektů jednotlivých projektů, které jsou mnohdy pouze „na papíře“ a reálný dopad nemají. Další problematickou oblastí je například také administrativní náročnost, která je vyžadována ze strany řídících orgánů, ale také pozastavení proplácení peněz v problémových ROP. Města by na IPRM měla nahlížet jako na nástroj řízení rozvoje a ne jako na nástroj, který pouze přinese peníze do území. IPRM se v příštím programovém období pravděpodobně přetransformuje do nového nástroje tzv. Integrovaného plánu rozvoje území (IPRÚ), který by měl dovolovat řešit rozvoj v širším území než je pouze správní území města.
I přes pozitivní hodnocení nástroje IPRM samotnými městy je do budoucna rozhodně co zlepšovat, čemuž by měl právě napomoci benchmarking měst provedený dceřinnou společností Svazu MEPCO. Debaty o současném stavu čerpání skrze nástroj IPRM probíhají také v rámci Expertní skupiny manažerů IPRM, kde byla v současné době nastartována práce na transformaci IPRM do nového nástroje IPRÚ. Výstupy z této pracovní skupiny budou cenným podkladem pro zástupce Svazu, kteří vyjednávájí co nejlepší pozici měst při čerpání evropských peněz na ministerstvu pro místní rozvoj.
Mgr. Tomáš Lysák
odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu
[1] Jak uvádí společnost MEPCO, strategické řízení je takový způsob myšlení, při kterém jsou všechny činnost, zdroje a výdaje každodenně zacíleny na stanovené priority a cíle. Strategické řízení musí být tedy dynamický a kontinuální proces. Města a obce ze zákona nemusejí postupovat podle principů strategického řízení. Zákonná povinnost však samosprávám ukládá povinnost stanovit si kritéria pro účelnost, efektivnost a hospodárnost. A účelnost se vztahuje k cílům. Pokud však cíle nejsou stanoveny, účelnost nelze hodnotit a zákonná povinnost tak není naplněna. A tomu se právě dá předejít, pokud obec správně používá strategické řízení. Obce ze zákona nemusejí postupovat podle principů strategického řízení. Zákonná povinnost však samosprávám ukládá povinnost stanovit si kritéria pro účelnost, efektivnost a hospodárnost. A účelnost se vztahuje k cílům. Pokud však cíle nejsou stanoveny, účelnost nelze hodnotit a zákonná povinnost tak není naplněna. A tomu se právě dá předejít, pokud obec správně používá strategické řízení. (Převzato z webových stránek MEPCO)
[2] Opakující se proces analýz strategií, pozic, služeb, a dalších výstupů samosprávných činností měst.
[3] Ostrava, Brno, Ústí nad Labem, Plzeň, Hradec Králové, Karlovy Vary, Kladno, Olomouc, Chomutov, Pardubice, Most, Mladá Boleslav.