02.11.2010

Integrovat, integrovat, integrovat. Ale jak?

Konference Města 2020, Brno, 30. září 2010. Potřeba strategického plánování v širším kontextu a zároveň realizace integrovaných řešení se ukázala být jednoznačným požadavkem měst pro jejich budoucí rozvoj a pro zajištění co nejlepších podmínek pro život jejich obyvatel. Vize integrovaného přístupu a možnosti „nadobecního“ strategického plánování se jako červená nit vinula celou mezinárodní konferencí Města 2020 v Brně na konci září.

Konference Města 2020, Brno, 30. září 2010.

Potřeba strategického plánování v širším kontextu a zároveň realizace integrovaných řešení se ukázala být jednoznačným požadavkem měst pro jejich budoucí rozvoj a pro zajištění co nejlepších podmínek pro život jejich obyvatel. Vize integrovaného přístupu a možnosti „nadobecního“ strategického plánování se jako červená nit vinula celou mezinárodní konferencí Města 2020 v Brně na konci září.

Název Města 2020 má paralelu s evropskou strategii Evropa 2020 - hovoříme-li o představě Evropy v roce 2020, pak mluvme i o tom, jaká je v tomto časovém rámci vize rozvoje místních samospráv. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod, iniciátor konference, se spolu s městem Brnem v tomto směru průkopnicky chopily příležitosti a na téma urbánní dimenze v budoucí politice soudržnosti rozběhly debatu i v České republice.

Především dobré nápady, myšlenky a inovativní řešení podpořená integrovanými přístupy mohou zajistit účelné využití nejen evropských prostředků. Dle Alexandr Ferstla, zástupce Evropské komise, je „integrovaný přístup ve městech zejména o plánování, vzdělávání, mobilitě, kvalitním bydlení a zahrnutí veřejnosti do rozhodování“. Víme tedy CO integrovaný přístup je. To však nestačí. Vizi integrovaného přístupu je třeba prakticky převést do skutečného života.

Prvním krokem je využití dosavadních zkušeností s přípravou a realizací integrovaných plánů rozvoje měst. Tyto plány jsou nástrojem, na němž si města v současné době mohou vyzkoušet, jak integrovaná řešení (ne)fungují v praxi. Negativní i pozitivní zkušenosti se musí promítnout do nástrojů pro integrované přístupy pro čerpání evropských peněz v příštím programovacím období let 2014 – 2020. Ale jaké jsou optimální nástroje?

Jedním z nich je přenos pravomocí za správu prostředků na města (tzv. subdelegaci). Dle slov Oldřicha Vlasáka, předsedy Svazu, představuje „subdelegace opuštění principu, že města jsou pouhými konečnými příjemci a příležitost zapojit je do správy evropských prostředků.“ Vlasák uvedl příklady, kde subdelegace již funguje – např. v Rotterdamu, Amsterdamu či Haagu. I když se jedná o ojedinělé evropské případy, mohou sloužit jako příklady dobré praxe. Konkrétních řešení pro subdelegaci prostředků je několik, od přímé správy prostředků městy jako řídicími orgány až po řízení globálních grantů nebo grantových schémat spravovaných na národní úrovni státem. V jejich rámci by města mohla přizvat relevantní aktéry ke spolupráci a zajistit provázanost aktivit realizovaných na jejich území. Vlastní odpovědnost by městům pomohla snížit závislost na jiných subjektech a umožnit samostatně rozhodovat o využití financí pro rozvoj území. Na druhé straně to však sebou nese i zvýšené požadavky na kvalitní personální kapacity a finanční odpovědnost.

Podobně dobrým nástrojem mohou pro města být dle Vlasáka i nástroje finančního inženýrství typu JESSICA. Ty mohou v budoucnu sloužit jako alternativa k současnému dotačnímu systému. Nástroj JESSICA měl dle představ zákonodárců umožnit městům v dlouhodobém horizontu tzv. „točit peníze“ na rozvojové aktivity ve spolupráci se soukromými developery a ostatními subjekty. Implementace JESSICY je však stále v počátcích, na žádost států, řídicích orgánů a regionů Evropská investiční banka v polovině tohoto programovacího období „jen“ zpracovává implementační studie. Města mají dle Vlasáka o JESSICE málo informací, jejich postoj k tomuto nástroji je skeptický a správy podobných fondů se začínají ujímat jiné instituce, než města. To je však dle Vlasáka nepřijatelné: „V debatě o budoucím využití JESSICY považuji za klíčovou následující věc: fondy rozvoje měst musí zakládat města. Ne ministerstva, ne nevolené rady soudržnosti, ne kraje, ale města. Jedině pokud se peníze vrátí městům, a ty budou za 10 či 15 let mít možnost rozhodovat, kam dále investovat, budou o JESSICU projevovat zájem.“

Konference ukázala i nezbytnost strategického plánování rozvoje měst na „nadobecní“ úrovni. Samosprávy neleží ve vzduchoprázdnu, v zájmu všech je úzce spolupracovat, ať už ve  vlastním zázemí nebo v návaznosti na okolní obce. Taková spolupráce se ukazuje jako stále naléhavější. Jak však uvedla Marie Zezůlková, vedoucí Odboru strategie rozvoje města Brna, prozatím pro ni neexistuje odpovídající legislativní a finanční rámec. Řešení tohoto nedostatku by mělo být v zájmu dalšího rozvoje měst i obcí.

Větší soustředění se na roli měst v budoucí politice soudržnosti ze strany Evropské unie si všímá už i česká státní správa. Podle slov Petra Zahradníka, šéfa Kanceláře pro EU České spořitelny, budou prostředky na rozvoj měst v soutěži s ostatními, sektorovými potřebami České republiky. To potvrdil i Daniel Braun, 1. náměstek ministra pro místní rozvoj, s tím, že i v Česku se se specifickou podporou měst počítá a pracuje. Ministerstvo pro místní rozvoj si nechalo vypracovat analýzy krajů zaměřených na socioekonomický vývoj a priority pro příští programovací období po roce 2013, a na žádost MMR také byly vypracovány analýzy potřeb měst a obcí zpracovávané Svazem a Centrem evropského projektování (o nich jsme více informací přinesli v 10. čísle INS a jsou ke stažení na webu Svazu). Všechny tyto analýzy se staly součástí Východisek pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013, pozičního dokumentu Ministerstva pro místní rozvoj, kterým má Česká republika vyjádřit vůči EU své představy o politice soudržnosti po roce 2013. Svaz je také součástí všech debat, které k budoucnosti politiky soudržnosti na MMR probíhají, takže hlas samospráv nebude chybět. Nezanedbatelnou roli hraje i Evropský parlament, kde se předseda Svazu Oldřich Vlasák stal zpravodajem pro zprávu Evropská městská agenda a její budoucnost v politice soudržnosti.