22.09.2022
Jak samosprávy zvládají příliv a integraci uprchlíků - výstupy dotazníkového šetření
Přinášíme vám výstupy dotazníkového šetření, které Svaz provedl v červnu 2022. Šetření odráží pohled měst a obcí na vývoj situace související s pobytem a integrací uprchlíků z Ukrajiny, a to zejména z hlediska finanční zátěže a kapacit samospráv.
Přinášíme vám výstupy dotazníkového šetření, které Svaz provedl v červnu 2022. Šetření odráží pohled měst a obcí na vývoj situace související s pobytem a integrací uprchlíků z Ukrajiny, a to zejména z hlediska finanční zátěže a kapacit samospráv. Pozornost byla věnována nejen finanční stránce, ale rovněž například práci zástupců samospráv nad rámec svých povinností a času, který této problematice věnovali a nadále věnují.
Shrnutí výstupů dotazníkového šetření je k dispozici níže pod textem ke stažení.
Do šetření se zapojilo 232 obcí, výsledky vychází z odpovědí 189 obcí, které se musely s příchodem Ukrajinců nějak vyrovnávat. Sebraná data přitom nejvíce vypovídají o obcích do 3000 obyvatel, naopak méně vypovídají o situaci ve velkých městech.
Šetření ukázalo, že v 72 % obcí se věnuje situaci ukrajinských uprchlíků zástupce obce, téměř vždy se jedná o starostu/starostku a jednoho dalšího pracovníka. Z těchto angažovaných obcí jich však pouze pětina vyčlenila částečný či celý úvazek některého ze svých zaměstnanců na tuto agendu. V daných obcích se v 76 % případů někdo uprchlické agendě věnuje nad rámec svého úvazku. Nejčastěji (ve dvou třetinách) se jedná o jednu až tři osoby, které se v průměru věnují agendě spjaté s příchodem ukrajinských uprchlíků v rozsahu 14,3 hodiny týdně na osobu nad rámec běžného úvazku.
Průměrné objemy vydaných vlastních obecních peněz v rámci celkového sledovaného období dosahovaly nejčastěji částky do 100 tisíc Kč. Tyto hodnoty uvedlo 59 % obcí, které vlastní prostředky na uprchlíky vynakládaly. Pouze 23 % obcí využilo ke zvládnutí uprchlické agendy služeb externích dodavatelských firem, nejčastěji se jednalo o zajištění stravování, materiálních potřeb uprchlíků, tlumočení a jazykových služeb.
Obce pozitivně hodnotily zvládnutí zachování bezpečnosti v obci, podporu vedení obce ke zvládnutí uprchlické krize, informovanost a zapojení svých obyvatel. Dobře hodnotily i zajištění vzdělávání v ZŠ. Podíváme-li se však na odpovědi blíže, souvisí spokojenost v oblasti školství s počtem uprchlíků. Není překvapivé, že čím větší je počet uprchlíků, tím je vzdělávání v ZŠ větším tématem. Ambivalentně pak obce hodnotily problematiku zajištění předškolní péče (MŠ, dětské skupiny). U tohoto tématu byla největší variabilita odpovědí, obce s malým počtem uprchlíků tuto oblast spíše netématizovaly, nicméně pro zhruba 35 % obcí, které toto téma řeší, se jedná o obtížně zvladatelnou až nezvladatelnou oblast, což je alarmující. Jako nejproblematičtější hodnotily obce celkovou dostupnost finančních zdrojů. Skepse je patrná i v názoru na vládní politickou podporu ke zvládnutí uprchlické krize v obcích.
Obce velice oceňovaly podporu svých občanů a podporu napříč svou politickou reprezentací. Právě dobré a kooperativní vztahy v obcích byly v období velmi rychlého nárůstu počtu ukrajinských uprchlíků označeny za nejdůležitější zdroj podpory. Oceňována byla i spolupráce s krajským úřadem, i přes výše zmíněnou skepsi podpora ze strany státu či spolupráce s nevládními organizacemi.
Potřebu zásadní podpory ze strany dalších aktérů obce deklarovaly zejména v oblasti financí, dostupnosti bydlení, metodické podpory a sdílení zkušeností v oblasti integrace migrantů a podpory informovanosti. Výsledky dotazníku tak zřetelně ukazují, že obce přijetí ukrajinských uprchlíků i přes velké rozdíly rámcově v prvních měsících zvládly. Bylo tomu tak do velké míry díky jejich nasazení nad rámec povinností a díky nezanedbatelné míře dobrovolného nasazení českých občanů. Nezřídka pak obce poukazovaly na to, že poté, co se musely vypořádat s řešením pandemie, je před nimi nyní další náročný úkol, ve kterém by potřebovaly větší podporu.
Velmi děkujeme všem obcím, které se do dotazníkového šetření zapojily, Svaz získal cenné informace, které bude nadále sdílet s relevantními resorty při nastavování dotačních titulů, strategií a vůbec další podpory.
Autory výzkumu jsou Mgr. Radka Vladyková, Mgr. Jakub Hornek, PhDr. Marie Jelínková, Ph.D.
Shrnutí výstupů dotazníkového šetření je k dispozici níže pod textem ke stažení.
Marie Jelínková, Katedra veřejné a sociální politiky, FSV UK
Monika Štěpánová, Sekce regionálního rozvoje a zahraničních vztahů SMO ČR
Projekt byl realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj