23.11.2012

Jakou představu má Komise o směřování evropských fondů 2014+ v ČR?

Prezentací Pozičního dokumentu byly poodhaleny představy Evropské komise o tom, co by mělo být z evropských fondů financováno v budoucím programovacím období.

Jednání mezi Evropskou komisí a ministerstvem pro místní rozvoj ohledně budoucího programového období pro čerpání evropských fondů byla oficiálně zahájena prezentací Pozičního dokumentu, který stanovuje rámec pro dialog mezi Komisí a Českou republikou při přípravě Dohody o partnerství a operačních programů. Materiál vytyčuje specifické problémy České republiky a ty jsou přímo navázány na představy (priority) Komise o tom, co by mělo být z evropských fondů financováno.

Nastavení nových operačních programů musí reflektovat priority strategie Evropa 2020, které jsou nastaveny značně prorůstově. Palčivé výzvy pro Českou republiku se vztahují k systému výzkumu a inovací a s tím související konkurenceschopnosti (priorita Inovace prospívající podnikatelskému prostředí). Česká republika je charakteristická nízkou úrovní financování výzkumu a inovací z veřejných, ale i soukromých zdrojů. Míra financování výzkumu a vývoje z veřejných zdrojů byla v roce 2010 na úrovni 0,63 % HDP (cíl strategie Evropa 2020 je 3 %). České prostředí je tak charakteristické malým počtem nejkvalitnějších vědeckých výzkumníků a týmů, které by byly konkurenceschopné v mezinárodním prostředí. Podle výkonnosti v oblasti inovací se Česká republika nachází pod průměrem EU, a to na 17. místě mezi všemi členskými státy. Slabiny se týkají zejména spolupráce mezi soukromou, veřejnou a akademickou sférou.

Za další slabinu České republiky je považována zaostalá a kapacitně nedostačující dopravní infrastruktura, která je v souvislosti s geografickou polohou a vývozně orientovanou ekonomikou označena za značný problém pro konkurenceschopnost země (priorita Rozvoj infrastruktury pro růst a konkurenceschopnost). Zde jsou však míněny pouze hlavní dopravní tepny v České republice – dálnice, rychlostní silnice a železniční tratě. Podpora silnic nižších tříd bude možná pouze, pokud budou přispívat k fyzické, hospodářské a sociální obnově znevýhodněných oblastí, nebo pokud poskytují potřebné propojení se sítí dálnic a rychlostních silnic, nebo tam, kde budou doplňovat chybějící přeshraniční spojení. Prioritu by měla mít také udržitelná doprava ve městech, která má významné dopady na hospodářskou činnost.

Podprůměrný vzdělávací systém a nedostatečně využívaný potenciál trhu práce jsou dalšími oblastmi ke zlepšení (priorita Růst založený na lidském kapitálu a zvýšená účast na trhu práce). Vzdělávací systém dosahuje nízkých kvalit v mezinárodním srovnání, zejména pak terciární vzdělávaní. Podíl 30-34 letých s vysokoškolským titulem stále zaostává jedním z nejnižších v EU. Panuje také značný nesoulad mezi vzdělávacím systémem a požadavkem vnitrostátního trhu práce. Aktivní politiky na trhu práce jsou nedostatečné financování, mají omezenou působnost a jsou neúčinné. Česká republika nedostatečně využívá svých lidských zdrojů, zejména pak matek s dětmi, mladých a starších pracovníků, nekvalifikované pracovní síly, dlouhodobě nezaměstnaných a Romů. Pro matky s dětmi je nedostatečně zařízená péče o děti a to spolu s nedostatkem flexibilních pracovních úvazků snižuje zaměstnatelnost žen. Pro venkovské oblasti je charakteristický nízký podíl populace v produktivním věku, což přímo souvisí s nedostatkem pracovních příležitostí na venkově.

Česká republika podle Evropské komise neefektivně využívá svoje zdroje (priorita Hospodářství příznivé pro životní prostředí a účinně využívající zdroje). České hospodářství je energeticky vysoce náročné a velká část této energie se vyrábí z uhlí, což souvisí i s jednou z nejvyšších úrovní skleníkových plynů v EU. Bez ohledu na neustálé zlepšování zůstává energetická náročnost, která mezi lety 1990 a 2008 poklesla v průměru o 2,5 %, výrazně nad průměrem OECD a EU. Česká republika má také neuspokojivý stav kvality povrchové a podzemní vody, schopnost krajiny zadržovat vodu neustále klesá, dochází k půdní erozi a k úbytku organických látek apod. V oblasti odpadového hospodářství je Česká republika silně závislá na skládkování a pouze velmi malá část odpadu je recyklována, a to ohrožuje udržitelnost rozvoje.

Za klíčový nedostatek České republiky je považováno prostředí v institucích a veřejná správa (priorita Moderní a profesionální správa). Panuje zde značná nedůvěra ve veřejnou správu způsobená korupcí, která negativně ovlivňuje ekonomický růst. Komise také vytýká přílišný politický vliv na státní úředníky, který vede k velké fluktuaci zaměstnanců. Složité právní prostředí České republiky také nenahrává podnikatelským aktivitám. Dalším problémem je oblast civilního soudnictví a vleklá soudní řízení.

A co se v příštím programovém období nebude financovat, pokud nedojde k doložení jasné návaznosti na plnění strategie Evropa 2020?

• Podpora sportovní infrastruktury;
• výstavba nových nebo rozšíření stávajících nemocnic;
• zmíněné investice do místních silnic;
• všeobecná vzdělávací infrastruktura;
• komerční turistická zařízení.

Přehled plnění strategie Evropa 2020 na obrázku níže.