19.12.2023
Karta investičních příležitostí: Maloobchod v obcích
Přinášíme vám textovou podobu další z karet investičních příležitostí, jejichž prostřednictvím Svaz zpracovává pro potřeby samospráv aktuální témata z pohledu současných trendů, bariér či příležitostí a možností financování. V textu najdete informace k aktuální situaci týkající se maloobchodu ve venkovských obcích, kde za pozornost stojí zejména současný trend rozvoje různých forem automatizovaných prodejen.
Problematika upadajícího maloobchodu a potřeba inovací
Obce v Česku čelí výzvám spojeným se zajištěním základních služeb vlivem rozdrobené sídelní struktury, ale i v důsledku globálních trendů (integrace venkova do globální ekonomiky, stárnutí populace, urbanizace, apod.). Kromě zřizování škol, zdravotnických zařízení či poštovních poboček je problematické i zajištění dostupnosti maloobchodních prodejen. Ty stávající upadají vlivem konkurence v podobě integrovaných obchodních firem provozujících maloobchodní prodejny jako hypermarkety, supermarkety či diskonty. Spolu s nárůstem dojížďky za prací z venkova do měst je pak pochopitelné, že malé prodejny s menší nabídkou produktů a omezenými možnostmi nabízet zákazníkům slevové akce ztrácejí své zákazníky, kteří si postupně zvykli zařizovat své nákupy při dojíždění.
S měnící se strukturou zákazníků je zásadním předpokladem úspěšného maloobchodního modelu flexibilita a efektivita, což umožňuje digitalizace. V posledních letech se můžeme setkávat s označením Maloobchod 4.0., kdy se v prodeji potravin uplatňují nové trendy. Typické jsou vícekanálové modely, kdy úspěšné společnosti zpravidla sází na kombinaci maloobchodu ve fyzické podobě s online prodejem. Digitalizace neproniká jen do prodeje, ale je také nedílnou součástí samotného provozu prodejen. Příkladem je elektronická evidence zásob, kdy je zboží digitálně evidováno a jeho objednávka probíhá automaticky ve snaze zamezit jednak nedostatku, ale i nadměrnému zásobování. Rovněž je možné velmi efektivně zajistit zabezpečení prodejen před krádežemi a umožnit zákazníkům samoobslužný způsob nákupu. V praxi se tak digitalizace a nové technologie uplatňují v různé míře, a tím se liší i jejich náročnost na vstupní investice.
Trendy v maloobchodu
Jak vyplývá z výše uvedeného textu, pro maloobchod je zásadní flexibilita a přizpůsobení se zákazníkům. Prodejny nabízející otevírací dobu o víkendu či do pozdních večerních hodin jsou však dostupné spíše na okrajích měst. Zákazníci jsou tak závislí na veřejné nebo individuální automobilové dopravě. V reakci na tuto skutečnost se rozvíjejí automatizované prodejny (viz odstavec níže), které mohou být lokalizovány do vzdálenosti dostupné pěšky. Rovněž se mohou stát alternativou rozvozům, protože jsou výhodné i pro menší nákupy a jsou časově více flexibilní. Následující odstavce představují příklady inovativních prodejen, vycházející z analýzy médií a odborných článků.
Automatizované prodejny
Nebo také bezobslužné prodejny, se liší mírou náročnosti na technologie a vstupní investice. Nejsofistikovanější formou je tzv. Grab&Go, kdy je proces nákupu automatizovaný do té míry, že zákazník nemusí použít ani samoobslužnou pokladnu. Méně sofistikovaný systém automatizovaných prodejen již několik let funguje ve Skandinávii. Základním technickým předpokladem nákupu je bankovní identita, kterou poskytuje většina velkých bank. Zákazníkům, kteří však neovládají nástroj bankovní identity, umožňují některé prodejny vstup pomocí zákaznické karty, čipu, nebo QR kódu. V případě zákaznického účtu je možné nakoupit předem online, nebo objednat na místě u terminálu. Automat vyhledá zboží a zákazník si jej odebere z pásu. Pečivo, ovoce i zelenina jsou nabízeny samoobslužně, aby si zákazník mohl vybrat. Placení je možné bezhotovostně platební či zákaznickou kartou (ta může být i „klíčem“ pro vstup do prodejny), nebo hotově. Zákaznický účet umožňuje sledovat stav objednávky. Prodejny mohou být zabezpečeny klasickým kamerovým systémem, případně i systémem rozeznávajícím obličeje. V Německu a Rakousku fungují některé prodejny s účelem nabízet produkty místních výrobců. Spoléhají na důvěru vůči zákazníkům, což snižuje nároky na nákladné bezpečnostní technologie. Zboží může být vybaveno čipy, což umožňuje automatizovaný přehled o stavu objednávek, kdy v případě potřeby systém objedná chybějící zboží. V Česku je možné nakupovat v automatizovaných prodejnách společnosti COOP mimo otevírací dobu za pomoci platební karty, bankovní identity a speciální aplikace.
Automaty
Tyto automaty fungují jako jiné, ale jsou přizpůsobeny určitému typu produktů tak, aby byly zajištěny hygienické normy. V současnosti jsou v Česku používány např. mlékomaty nebo automaty na zeleninu. Automaty je vhodné umisťovat jak samostatně ve veřejném prostoru, tak i do prostoru prodejen. Tam mohou sloužit jako doplňková služba mimo otevírací dobu (např. ve vstupním prostoru).
Výdejní boxy
Jedná se o umístění určitého počtu boxů ve veřejném prostranství, které jsou provozovány přímo konkrétním prodejcem, nebo dopravní společností, která spolupracuje s e-shopy. Zákazníci si pak objednávají přes internet a zboží vyzvedávají pomocí kódů, které obdrží v aplikaci či v e-mailu/SMS od prodejce/dopravce.
Mobilní/pojízdné prodejny
Jedná se o pojízdné formy prodejen, jejichž fungování je na různé technologické úrovni.
Virtuální/digitální tržiště
Známé též jako online tržiště, je centrální online platforma, která spojuje více prodejců a kupujících a poskytuje podporu pro snadnější nákup. Základní funkcí jsou seznamy produktů a výrobců, ale nad to může zprostředkovávat zpracování plateb, komunikaci klienta s prodejcem a logistiku.
Lesní bar jako minimalistické řešení
Technologicky zcela nenáročným řešením, které je populární spíše v přírodních a turisticky oblíbených lokalitách, jsou tzv. lesní bary, což jsou samoobslužné prodejny poskytující základní občerstvení. Někde si lidé mohou sami připravit teplé nápoje. Novinkou je samoobslužný výčep vybavený čtečkou občanských průkazů, která zajišťuje kontrolu nad tím, že si pivo koupí zletilý zákazník. V barech je možné platit hotově do kasičky nebo prostřednictvím QR kódu.
Dopady inovativního maloobchodu a doporučení pro samosprávy
Bariéry a příležitosti
Pro úspěšnou implementaci je potřeba zohlednit bariéry, na které poukazují dosavadní zkušenosti z praxe. V první řadě se jedná o postoj zákazníků. Digitální technologie mohou být stále ještě odmítány ze strany spotřebitelů, kteří mají nedůvěru např. vůči zabezpečení osobních údajů, nebo nejsou dostatečně technologicky gramotní, případně nemají přístup k internetu. Další výzvou pro úspěšnou implementaci je efektivní legislativa (např. za jakých podmínek lze prodávat v samoobslužných prodejnách alkohol a tabákové výrobky). Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti je pro zajištění chodu prodejen zásadní kvalitní silniční napojení a vysokorychlostní internet (pro funkční software). Ideální je přístup k obnovitelným zdrojům energie. Co se týká nákladů, je nutné počítat se vstupními náklady spojenými s technickým vybavením, jejichž výše se výrazně liší v souvislosti s náročností technologie. Pokud je koncept prodejny více založen na důvěře vůči zákazníkům, není potřeba investovat do bezpečnostních technologií. Další položkou je pak software, do něhož je nutné investovat průběžně, aby byl aktualizován.
V neposlední řadě je potřeba zamezit tomu, aby technologicky sofistikované způsoby prodeje přispěly ke ztrátě sociálního kontaktu v rámci komunit. Zároveň je dobré zamyslet se nad možnostmi, jak mohou nové podoby maloobchodu podpořit lokální ekonomiku. Bezobslužné formy prodeje samy o sobě nepodporují zaměstnanost v místě prodeje, protože digitalizace maloobchodu snižuje potřebu obsluhy v obchodech. Na druhou stranu zvyšuje náročnost na služby poskytované zákazníkům a management. Je tedy pravděpodobné, že budou vznikat nové pracovní pozice, ale budou určené pro kvalifikovanou pracovní sílu, která může pro danou maloobchodní společnost pracovat odkudkoliv.
Z těchto výzev však plyne potenciál, kdy inovace v maloobchodu mohou být zdrojem udržitelné praxe. V první řadě, z hlediska spotřebitelů je potřeba zajistit atraktivitu, což lze vyřešit kombinací různých způsobů prodeje – například možnost fyzického nákupu i online prodeje, kombinace otevírací doby s obsluhou a automatizovaného samoobslužného prodeje, nebo doplnění prodejny o prodejní automaty dostupné po otevírací době. Touto kombinací si mohou lidé na nové způsoby postupně zvykat. Zákazníky může rovněž přilákat nabídka lokálních a regionálních produktů, což podpoří zkracování dodavatelských řetězců.
Při zavádění nových forem prodeje je důležitá spolupráce s místní komunitou. Nově vytvořené prodejny mají potenciál sloužit jako místo setkávání a zvýšit tak svou atraktivitu i sociální benefity. Proto dává smysl zajišťovat alespoň pro část otevírací doby v prodejnách přítomnost personálu (tj. hybridní forma propojující digitální a klasickou formu prodeje), případně propojit toto místo s provozem kavárny (personál může obsluhovat kavárnu a zajistit potřebné úkony v prodejně), knihovny, či jinak atraktivního místa, které by bylo k dispozici veřejnosti. Zajištění dalších služeb nad rámec prodejny, které by přilákaly na dané místo více zákazníků a umožnily by sociální interakci, může být rovněž výsledkem spolupráce s místními obyvateli, kteří by měli dostat příležitost vyjádřit se k budoucí podobě prodejny. Kromě toho, obce mají příležitost pro implementaci digitálních prodejen využít opuštěné prostory, které mají ve vlastnictví a oživit tak například svá centra.
Doporučení pro samosprávy
V návaznosti na předchozí text se nabízejí následující doporučení pro místní samosprávy, jak mohou aktivně podpořit vznik ekonomicky životaschopných maloobchodních prodejen. Ty za předpokladu komplexního přístupu a zapojení místních komunit mají potenciál výrazně podpořit udržitelnost, a to z hlediska ekonomického, sociálního, i environmentálního.
· Vhodný výběr lokality: V záměru zřízení maloobchodní prodejny je zásadní vybírat vhodná místa pro takové projekty, a to například z hlediska počtu a struktury potenciálních zákazníků (např. s ohledem na jejich věk a mobilitu). Dále je potřeba zvážit konkurenci a pečlivě vyhodnotit, zda projekt digitální prodejny v daném místě může být rentabilní. V Německu se například osvědčuje zavést digitální prodejny s otevírací dobou 24/7 tam, kde donedávna prodejny byly, protože jsou zde zákazníci zvyklí nakupovat. Rovněž se osvědčuje umisťovat prodejny tam, kde jsou jiné služby (školka, lékař, komunitní centrum…), protože zde mohou zákazníci nakoupit při příležitosti návštěvy těchto míst.
Doporučit lze studie proveditelnosti (které může podporovat EU), jako např. v projektu Digi-Shop-Harz, kde bylo zkoumáno, s jakými technologiemi, finančními prostředky a za jakých podmínek je možné zavézt digitální prodejnu tak, aby byla dlouhodobě životaschopná. Podle této studie je žádoucí, aby nejbližší prodejci potravin byli dále než 5 km od zamýšlené prodejny a potenciálních zákazníků musí být minimálně 500. Podle modelového výpočtu Zemědělské komory Severního Porýní-Vestfálska musí v obci s 1 500 obyvateli 100 % domácností realizovat minimálně 20 % jejich nákupů v místní prodejně, aby byla životaschopná. V Česku se podle Romana Mazáka, předsedy Družstva CBA CZ, vyplatí provozovat prodejny v obcích s počtem obyvatel nad 1000. Ztrátovost prodejen v menších vesnicích potvrzuje i Asociace českého tradičního obchodu.
· Participace: Obce mohou iniciovat vznik kolaborativních platforem, kde budou spolupracovat místní podniky, poskytovatelé technologií a zastupitelé, aby sdíleli poznatky a zajistili naplnění potřeb místní komunity. Tato platforma by rovněž měla umožnit výměnu nápadů, příkladů dobré praxe a komunikaci s veřejností.
· Infrastruktura a prostory: Obce mohou podpořit vznik kvalitní infrastruktury, zejména s ohledem na internetové připojení a využití obnovitelných zdrojů energie. Kromě toho mohou poskytovat prostory bez využití.
· Data: Dalším způsobem, jak mohou obce pomoci maloobchodu je implementace tzv. „data-driven policy making“, tedy tvorba politiky s využitím aktuálních dat z různých zdrojů. Obce mohou zakoupit data např. od telefonních společností a získat tak přehled, kdo jejich centra navštěvuje a pomoci tak maloobchodům přizpůsobit otevírací dobu nebo nabídku. Toto je však v současnosti možné spíše pro větší obce, protože náklady na získání dat a jejich kvalitní analýzu jsou vysoké.
· Čerpání podpory: Ve spolupráci např. s MAS mohou obce zjišťovat možnosti finanční podpory se zaměřením na krátké dodavatelské řetězce a předávat je co nejsrozumitelněji veřejnosti a podnikatelům. Příslibem posílení lokálních produktů na trhu je snaha zemědělského výboru snížit ve spolupráci s příslušnými ministerstvy administrativní zátěž v oboru produkce a prodeje potravin. Stejně tak výbor předložil návrhy na budování a modernizaci lokálních skladovacích a zpracovatelských kapacit a další opatření pro podporu lokálních a regionálních producentů a zpracovatelů potravin za využití prostředků ze Společné zemědělské politiky určených pro tzv. společnou organizaci trhu na podporu spolupráce zemědělců při zpracování a prodej potravin. Další podpora by měla plynout z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Tato opatření by měla doplnit stávající dotační titul „Regionální potravina“, který sám o sobě neumožňuje posílit stávající nedostatečnou kapacitu podniků zpracovávat zemědělskou produkci. Kromě toho, samotné zařízení digitálních prodejen podporuje prostřednictvím dotací Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Mgr. Zdeňka Smutná, Katedra geografie, Přírodovědecká fakulta Univerzity J. E. Purkyně
Užitečné zdroje informací:
https://www.jednotavolyne.cz/sluzby-zakaznikum/automatizovana_prodejna/
https://www.youtube.com/watch?v=re53p9qrRAU
https://www.youtube.com/watch?v=fVE_Q0lQTHs
https://www.youtube.com/watch?v=j4uBctb1B-E
