07.04.2010

Makroregiony: budoucí cesta, jak využít prostředky ze strukturálních fondů?

V současné době se v Evropské unii začínají vytvářet nové strategie pro makroregiony. Těmi se rozumí několik států tvořících, ať už z historického, kulturního, hodnotového či jiného důvodu, určitý celek. Přípravou strategie pro tato soustátí pak chce EU vytvořit rámec pro efektivní a užší spolupráci zemí v daném regionu. Strategie také mají pomoci řešit některé problémy v EU, které mají přeshraniční rozměr (v souladu s konceptem teritoriální soudržnosti v Lisabonské smlouvě) a které zároveň nelze řešit místně.

Strategie pro makroregiony tedy mají spojit různé politiky řešící různé společenské problémy a uchopit je prostřednictvím územního principu tak, aby řešení byla komplexní. Zároveň se na úrovni EU řeší debata, zda makroregiony budou mít specifické postavení v politice soudržnosti (tj. stanou se další z forem přeshraniční spolupráce a bude na ně vyčleněn objem prostředků a budou vytvořeny nové instituce a pravidla pro jejich administraci) nebo se bude jednat jen o nástroj využití stávajících programů, nástrojů a institucí bez vyčleněných prostředků. Česká republika prosazuje druhý princip, tj. makroregiony jako rámce prohlubování integrace EU a platforma pro navazování obchodních vazeb mezi podnikateli, zatímco staré členské státy téměř automaticky zařazují makroregiony do politiky soudržnosti. Důvodem je fakt, že tyto formy přeshraniční spolupráce umožňují i rozvinutým členským zemím EU úspěšně se ucházet o prostředky z fondů EU a vzhledem k jejich minulým zkušenostem z programů přeshraniční spolupráce se dá předpokládat, že v tom budou velmi úspěšné.

Současná strategie, která se připravuje, je Strategie EU pro Dunajský region, kam spadá i Česká republika.

Strategie EU pro Dunajský region

Tento region zahrnuje země podél Dunaje a jeho přítoků. Předpokládá se zapojení členských (Německo, Rakousko, Slovensko, ČR, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko) a ne-členských států EU (Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Moldávie, Ukrajina). Pod strategií mají být vytvořeny základny směry a následně má být realizováno několik větších projektů, které mají být řízeny jednotlivými členskými státy.

Strategie EU pro Dunajský region následuje po první Strategii EU pro region Baltského moře (2009). Celkový počet strategií v EU není dosud stanoven a není znám a závisí na vývoji diskuzí kolem makroregionů, diskuzí kolem příprav politiky soudržnosti a na rozhodnutí, do jaké míry budou makroregiony zahrnuty do politik EU, resp. do jaké míry budou součástí politiky soudržnosti.

K podobě Strategie EU pro Dunajský region probíhá v současnosti konzultace (viz http://ec.europa.eu/regional_policy/consultation/danube/consultation_en.htm). Evropská komise se dotazuje, jakým způsobem strategii pojmout a co by nemělo chybět. Řešení se hledají u hospodářských a sociálních rozdílů v regionech, nedostatků v oblasti infrastruktury, u otázek spojených s životním prostředím, prevence rizik atp. Snahou je také integrovat vzájemně různá témata (např. výzkum pro oblasti životního prostředí, energetiky atp.).

Některé základní otázky, které Evropská komise klade:

Existují dle Vašeho názoru nějaké výzvy a příležitosti, které by bylo možné řešit prostřednictvím Dunajského makroregionu? Máte představu o nějakých konkrétních oblastech nebo projektech vhodných pro tuto strategii?
Do jaké míry potřebujeme řešení problémů českých obcí prostřednictvím makroregionů? Jak může taková strategie a prostředky, které s sebou potenciálně přinese, přispět k řešení problémů v oblasti vodovodních, silničních, dopravních a energetických systémů nebo podpořit obnovitelné využití energií? Lze takovýmto způsobem řešit například problémy, které státy v daném makroregionu řeší s menšinami? Lze např. nalézt společné otázky řešení u přístupu k romské populaci?

Velmi předběžné návrhy pro Strategii EU pro Dunajský region ze strany České republiky hovoří o třech základních směrech podpory – konektivita, ochrana životního prostředí a prevence rizik a poslední, socio-ekonomická a kulturní integrace. Konektivita zahrnuje projekty významných dopravních spojení, ať už silničních, železničních či říčních. Ochrana životního prostředí představuje projekty zaměřené na využití půdy a její ochranu, biodiverzitu, omezení dopadů rizik z povodní, prevence znečištění vod, resp. územní plánování a výstavbu ve městech nebo zlepšení záchranných řídicích systémů. Socio-ekonomická a kulturní integrace zase chce řešit výzkumné projekty a podporu inovací, podporu malým a středním podnikům, spolupráci veřejné správy, zdravotní péči nebo regionální otázky typu turismus a podpora kultury.

Tématem strategií pro makroregiony se zabývá i Svaz. Vzhledem k předloženým směrům a potenciálním budoucím prioritám se také dá očekávat, že v nich bude existovat prostor využít podporu směřovanou na makroregiony ve městech a obcích ČR.

Mgr. Eva Srnová