18.05.2012

Příprava na budoucí programovací období pro čerpání z evropských fondů

V současné době probíhá příprava na budoucí programovací období pro čerpání z fondů EU, a to jak na úrovni státu, krajů, tak i měst a obcí. Vychází se z návrhů nařízení Evropské komise ke strukturálním a zemědělským fondům, které přinášejí řadu nových prvků, pro města a obce ne vždy pozitivních. Z tohoto důvodu Svaz vyvíjí značné aktivity, aby prosazoval zájmy měst a obcí v budoucích operačních programech a Programu rozvoje venkova.

Strukturální fondy

Základní podmínky a priority čerpání v následujícím období jsou vymezeny v návrzích nařízení Evropské komise. Z těchto návrhů vyplývá, že v budoucím období bude finanční podpora směřovat především do oblasti zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik států EU a udržitelnosti jejich zdrojů (návaznost na Strategii EU 2020). Větší důraz bude proto kladen na vývoj a inovace, malé a střední podniky, investice do zelených technologií a zaměstnanost. Tomu odpovídá i dané procentuální vymezení prostředků z Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF) na řešení výše uvedených priorit, což fakticky znamená omezení možnosti financovat infrastrukturní projekty měst a obcí.

V nařízeních EK jsou zahrnuty kromě jiných i následující vybrané návrhy:

z ERDF, ze kterého čerpaly obce a města značnou část prostředků na řešení infrastruktury, bude muset být investováno nejméně 50 % prostředků na výzkum a inovace, konkurenceschopnost malých a středních podniků a nízkouhlíkové technologie;
25 % prostředků určených pro ČR (kromě Prahy, která spadá pod jiný cíl, a která bude muset vyčlenit 52 %) bude muset být směřováno na tzv. měkké projekty financované z ESF;
DPH by se v příštím programovacím období mělo stát neuznatelným nákladem pro všechny projekty;
výše spolufinancování z fondů EU zůstává na stejné úrovni, tj. 85 % (neuznatelnost DPH však fakticky o 20 % navyšuje náklady spojené s realizací projektů);
kladení důrazu na tzv. územní soudržnost, tj. vyvážený rozvoj území napříč regiony (pozornost je zde věnována nejen městům, ale i jejich okolí);
posílení tzv. urbánní (městské) dimenze politiky soudržnosti, jejímž cílem je podpořit jednotný a udržitelný rozvoj měst (nejméně 5 % z prostředků ERDF by mělo být vyčleněno právě na tuto oblast rozvoje);
důraz na partnerství a větší zapojení místních aktérů do realizace projektů v území - podpora metody LEADER v rámci strukturálních fondů.

Územní a urbánní dimenze

Svaz dlouhodobě usiluje o posílení pozice měst a obcí v agendě fondů EU a ve své snaze se může opřít právě o výše zmíněné návrhy nařízení Evropské komise (důraz na územní soudržnost a posílení urbánní dimenze). Z hlediska zájmů měst a obcí je rovněž důležité, aby města a obce mohly mít v následujícím období větší vliv nejen na to, jaké projekty samy předkládají, ale zejména na to, jaké aktivity na jejich území realizují jiné subjekty (kraje, místní akční skupiny, stát). K tomuto tématu Svaz z vlastní iniciativy podniká řadu kroků tak, aby mohl poskytnout jak ministerstvu pro místní rozvoj, tak ostatním subjektům relevantní informace.

Na základě podnětů z četných jednání orgánů Svazu v průběhu prosince 2011 byl připraven a v současné době je realizován projekt „Územní a urbánní dimenze v operačních programech po roce 2013 z pohledu měst a obcí“, jehož cílem je navrhnout vhodnou kategorizaci území, která by odrážela zájmy a potřeby obcí ČR, které jsou velmi diferencovány. Jedním z výstupů projektu je definice aglomerací, zázemí větších měst a vymezení vztahu měst a venkova, a to na základě dat získaných z relevantních dokumentů (např. Politika územního rozvoje), vlastních zpracovaných analýz potřeb, dat ze sčítání lidu, domů bytů 2011, zdrojů MMR a jiných).

Z hlediska kategorizace ČR vidí Svaz jako nosné rozdělení území do 3 kategorií:

urbánní dimenze I – evropské póly růstu jako klíčové ekonomické zóny aglomerace;
urbánní dimenze II – územní póly rozvoje ČR jako správní ekonomická centra;
malá města a zázemí – regionální centra a zázemí jako nositelé dlouhodobé stabilizace území.

Snahou Svazu je připravit poziční dokument, který bude obsahovat konkrétní návrhy, jak zohlednit potřeby, kompetence a postavení měst a obcí v implementační struktuře budoucích operačních programů ve vztahu k reálným možnostem, vyplývajícím z návrhů nařízení Evropské komise včetně rozpracované kategorizace území. Poziční dokument je připravován v úzké součinnosti s místopředsedou pro evropské záležitosti Svazu Ing. Oldřichem Vlasákem. Zpracovaná východiska byla předložena k diskusi v rámci Pracovní skupiny pro strukturální politiku, návrhy kategorizace území budou dále konzultovány a připomínkovány v rámci jednotlivých komor Svazu. Poziční dokument bude připraven k projednání Předsednictvu Svazu na jeho zasedání 8. června 2012.Rozvoj venkova

Strukturální fondy nedávají investicím do venkova příliš prostoru kvůli stanovenému tématickému zaměření, které neodpovídá potřebám obcí v oblasti financování jejich vybavenosti. Pozornost je proto částečně směřována k Evropskému zemědělskému fondu pro rozvoj venkova, u nás realizovanému prostřednictvím Programu rozvoje venkova (PRV). Svaz se v rámci vyjednávání budoucí podoby PRV kromě jiného snaží o prosazení řádově vyššího objemu finančních prostředků na řešení potřeb obcí.

Jedna z priorit budoucího PRV je zaměřena na podporu sociálního začleňování, redukci chudoby a hospodářského rozvoje venkovských oblastí. Přestože se počítá pouze s investicemi malého rozsahu, jde o možnost, jak alespoň částečně řešit podfinancované veřejné služby na venkově. V rámci priority by prostředky měly směřovat do:

drobné infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie – pojem „drobná“ infrastruktura není zatím definován;
rozvoje občanské vybavenosti;
diverzifikace podnikatelských aktivit a zvýšení zaměstnanosti;
přírodního a kulturního potenciálu venkova.

Požadavky Svazu

Na národní úrovni bude Svaz dále prostřednictvím svých zástupců v několika řídících a pracovních skupinách příslušných ministerstev prosazovat zájmy měst a obcí v budoucích operačních programech a Programu rozvoje venkova (nastavování podmínek bude probíhat tento a celý příští rok). Shrnutí konkrétních požadavků Svazu:

snížení počtu operačních programů;
vyčlenění dostatečného objemu finančních prostředků pro řešení potřeb měst a obcí;
zohlednění urbánní a územní dimenze ve všech operačních programech (samostatné prioritní osy pro řešení potřeb měst a obcí);
zjednodušení a sladění podmínek všech operačních programů;
zjednodušení administrace při předkládání projektů;
uznatelnost DPH;
směřování nejméně 50 % z prostředků Programu rozvoje venkova na rozvoj obcí a různých typů podnikatelských aktivit;
rozdělování prostředků z Programu rozvoje venkova na základě tématického vymezení oblastí (místo stanovení kategorií obcí podle počtu obyvatel);
možnost obcí a měst co nejvíce ovlivňovat aktivity realizované na jejich území ostatními subjekty;
využití integrovaných přístupů při realizaci aktivit v území.

Mgr. Ingrid Štegmannová
Mgr. Tomáš Lysák
Oddělení vnějších vztahů