11.09.2013

Příprava na nové programové období vrcholí

Ze všech stran slýcháme, že mezi hlavní priority České republiky současné doby patří příprava na nové programové období pro čerpání evropských fondů po roce 2014, proto přinášíme základní informace o stavu a vývoji těchto příprav. Svaz je totiž aktivní a respektovanou součástí tohoto procesu – problematiku sleduje a řadu věcí ovlivňuje. A právě co a jak Svaz prosazuje, se dozvíte na následujících řádcích.

Na nadnárodní úrovni stále není schválen balíček evropských nařízení upravující kohezní politiku, který Komise představila v říjnu 2011. Stále probíhají jednání evropských institucí v rámci tzv. trialogu mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem, který s platností Lisabonské smlouvy posílil svoje pozice. Nicméně většina článků evropských nařízení je dořešena, a to i včetně článků věnujících se tzv. územní dimenzi a integrovaným přístupům (pozn. v nařízeních zanesen pouze komunitně vedený místní rozvoj a integrované územní investice pro velké aglomerace), které jsou zásadní právě pro zástupce měst a obcí. Nedořešené otázky se týkají zejména makroekonomických podmínek pro ČR a zásadní úlohu bude hrát i dohoda nad rozpočtem EU. Plénum Evropského parlamentu bude o balíčku nařízení rozhodovat v říjnu letošního roku. Následkem této situace je, že Česká republika s Evropskou komisí jedná stále na neformální rovině a často s texty, které se mohou ještě měnit.

Národní úroveň

Dohoda o partnerství (pozn. obdoba současného Národního strategického referenčního rámce), která bude základním dokumentem pro příští programové období a bude uzavřená mezi Českou republikou a Komisí, se přesto na Ministerstvu pro místní rozvoj intenzivně připravuje. Dohoda má být hotova, schválena vládou a odeslána Komisi ještě na podzim letošního roku. V intenzivní přípravě jsou rovněž jednotlivé operační programy, jichž bude v příštím programovém období osm základních (OP Doprava, OP Zaměstnanost, OP Výzkum, vývoj, vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, Integrovaný regionální operační program, OP Praha, OP Technická pomoc. Samozřejmě dále bude pracovat i s Programem rozvoje venkova, OP Rybářství a programy územní spolupráce. Programy by taktéž měly být hotovy na podzim letošního roku a odeslány Komisi. V případě jejich kvalitního zpracování proběhne jejich schválení v polovině příštího roku. Tudíž je jasné, že začátek čerpání z nového programového období od 1. ledna 2014 je již zcela nereálný i podle harmonogramu Komise.

Pozice Svazu

Příprava na nové programové období 2014+ je pro Svaz jedním ze zcela zásadních témat a intenzivně se této aktivitě věnuje od konce roku 2011. Evropská unie v novém období klade důraz i na tzv. územní soudržnost, která se vedle hospodářské a sociální soudržnosti stala třetí dimenzí kohezní politiky. Územní soudržnost tak je, i ve spojitosti s tlakem EU na směřování prostředků do zvýšení konkurenceschopnosti, zejména o podpoře měst a obcí. Tohoto posunu ve vnímání evropských fondů se právě snaží využít Svaz ve svých aktivitách a prosadit pro města a obce co nejsilnější pozici. Ne náhodou je tak při současných přípravách kladen důraz na tzv. územní dimenzi. Takto založený přístup umožňuje reagovat na specifické územní problémy, potřeby a potenciál, který následně vyplývá v kategorizaci území (typy území) a dovoluje reagovat na potřeby území cílenou podporou. Jednou z částí tohoto přístupu k rozvoji území jsou i integrované nástroje, které v příštím programovém období stoupnou na důležitosti.

Svaz z tohoto přístupu vychází a náležitě ho zohledňuje ve své pozici, a proto dlouhodobě prosazuje posílení role měst a obcí ve využívání jejich potenciálu pro zvýšení konkurenceschopnosti země a s tím souvisejícího většího vlivu na přípravu a realizaci celé kohezní politiky. Na jedné straně se tak soustředí na obsah operačních programů, tj. aby byly zohledněny priority jednotlivých velikostních kategorií obcí v operačních programech (pozn. zástupci Svazu jsou součástí přípravy všech operačních programů), na druhé straně pak na rozumné prosazení integrovaných přístupů (viz níže) tak, aby došlo k podpoře projektů, které obce a města skutečně chtějí, a zároveň se snížila administrativní náročnost celého procesu – zjednodušení implementačního systému, zjednodušení zpracování projektové žádosti, větší vliv na výběr projektů a vyhlašování výzev apod. K tomu, aby byla silná role měst a obcí prosazena, je také potřeba vymezit objemy prostředků pro jednotlivé typy území a integrované přístupy na úrovni prioritních os operačních programů. Základní rámec územní dimenze představuje vládou schválená Strategie regionálního rozvoje 2014-2020 (SRR), kterou se Svazu podařilo po rok a půl dlouhém připomínkování významně přiblížit představám Svazu. V tomto ohledu panuje s MMR shoda na interpretaci typologie území, shoda na škále integrovaných přístupů a nutnosti vyčlenění prostředků pro města a obce a zároveň byly do SRR prosazeny územně zaměřené priority pro jednotlivé typy území.

Integrované přístupy v návrzích Svazu

Ve vztahu k integrovaným přístupům Svaz zaujímá konzistentní pozici již od počátku vyjednávání. Integrované přístupy vnímá jako nástroje, které umožňují časovou a územní koordinaci investičních aktivit aglomerací a funkčních mikroregionů, ale i jako koordinační mechanismus pro aktivity ostatních aktérů v území (kraje, stát). V nejlepším případě by mělo jít o kombinaci tvrdých a měkkých projektů a zajištění synergií, které přinášejí znásobení účinků prováděných opatření (oproti izolovaným řešením) a zajištují tak při správném strategickém plánování efektivitu a udržitelnost investic. A to je právě přidaná hodnota integrovaných řešení.

Svaz prosazuje celou škálu integrovaných přístupů:

ITI (integrované územní investice) jako nástroj vycházející z evropských nařízení pro největší funkční aglomerace zanesené ve schválené SRR 2014. V českých podmínkách se jedná a tyto metropolitní oblasti: Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové – Pardubice a Ústecko-chomutovsko.
Pro ostatní funkční celky od velikosti měst nad 25 tisíc obyvatel Svaz prosazuje nástroj IPRÚ I/II (Integrované plány rozvoje území), který vznikl v rámci českých podmínek a stejně jako ITI řeší širší funkční území. Navazuje na současné IPRM (Integrované plány rozvoje měst), reaguje na pozitiva a usiluje o odstranění slabých míst tohoto konceptu (lépe zacílit na potřeby, funkční aglomerace, zjednodušení implementace).
Pro konsolidaci veřejných služeb v území zejména venkovských obcí Svaz prosazuje IPRÚ pro území ORP, jehož zájmem by bylo řešení omezeného počtu témat v oblasti samostatné působnosti obcí – např. odpadové hospodářství, školství, sociální oblast apod. Svaz samozřejmě počítá i s existencí a prováděním strategií místními akčními skupinami.

První dva nástroje (ITI/IPRÚ) by měly pokrývat pouze vybrané specifické a strategické priority a projekty, které mají zásadní význam pro širší území, než je území samotného města. Příkladem takového projektu může být např. stavba integrovaného přestupního nádraží, protipovodňová opatření, projekty v oblasti odpadů a vody, významné projekty v rámci podpory podnikání apod. Jelikož se ostatní opatření měst a obcí budou samozřejmě provádět skrze individuální projekty, tak Svaz prosazuje vytvoření prostoru pro řešení potřeb měst a obcí v jednotlivých operačních programech právě i prostřednictvím individuálních projektů.

Pro konsolidaci veřejných služeb v území zejména venkovských obcí Svaz prosazuje IPRÚ pro území ORP, jehož zájmem by bylo řešení omezeného počtu témat v oblasti samostatné působnosti obcí – např. odpadové hospodářství, školství, sociální oblast apod. Svaz samozřejmě počítá i s existencí a prováděním strategií místními akčními skupinami.

Cílem Svazu v rámci integrovaných přístupů je vyjednat taková řešení, která po validaci (tj. ověření) vytvořené strategie a splnění minimálních požadavků na ní kladených ze strany řídících orgánů bude znamenat finanční alokaci na naplnění této strategie, tj. naplnění cílů a indikátorů operačních programů. Svaz také prosazuje, aby se v rámci takto validovaných strategií podávaly projekty zjednodušeným systémem. Dalším jasným předpokladem Svazu pro fungování integrovaných přístupů je zapojení měst do výběru projektů a jejich vliv na zaměření výzev.

Integrovaný regionální operační program (IROP) – skutečná integrovanost?

Co se naopak ve vztahu k MMR nedaří, je snaha Svazu ovlivnit obsah Integrovaného regionálního operačního programu, který měl být tím základním územně zaměřeným programem pro obce a města (měl obsahovat většinu priorit) a měl být „základnou“ pro integrované přístupy. Současný návrh těmto připomínkám ze strany Svazu, ale i ostatních regionálních aktérů, neodpovídá a obsahuje často méně významné intervence z hlediska potřeb měst a obcí. Výsledkem situace, kdy MMR dlouhodobě nedbá připomínek Svazu, je, že priority měst a obcí zatím jdou napříč všemi operačními programy. IROP navíc často obsahuje intervence, které jsou i z hlediska Komise těžko obhajitelné (popsáno v Pozičním dokumentu Komise). Takový přístup MMR tak v důsledku ohrožuje samotnou existenci IROP.

Program rozvoje venkova – nepodpora venkovských obcí?

I přes nesouhlas a protesty nejen ze strany Svazu, ale i dalších regionálních partnerů, je podoba Programu rozvoje venkova, který byl v současném období jedním z hlavních zdrojů evropských prostředků pro malé obce, naprosto žalostná. Program systematicky vyřadil téměř všechna opatření zaměřená na rozvoj obcí a soustředí se pouze na kmenovou agendu Ministerstva zemědělství. Jediné, co v Programu rozvoje venkova zůstalo, je podpora místních akčních skupin, avšak s menším finančním přídělem (cca 3,5 mld. Kč). Důvodem pro současnou podobu je podle Ministerstva zemědělství přesun 300 mil. EUR při vyjednávání evropského rozpočtu z Programu rozvoje venkova do kohezní politiky, kde by tyto prostředky měly být vynaloženy na priority venkovských obcí. Svaz v této souvislosti prosazuje přesunutí prostředků na priority venkovských obcí v IROP a v OP Životní prostředí. Menší obce tak v příštím programovém období budou donuceny více čerpat ze strukturálních fondů než z Programu rozvoje venkova.

Aktuálně z jednání

V současné chvíli jednání o nastavení příštího programového období vrcholí a probíhají společná setkání mezi představiteli regionálních aktérů (SMO ČR, AK ČR, SMS ČR, NS MAS) s MMR a generálním sekretářem pro integrovaný rozvoj území Davidem Sventkem, jehož rolí je fungovat jako nadresortní a nestranný hráč při slaďování stanovisek. Nutno však dodat, že dohoda mezi regionálními partnery zejména na řešení integrovaných nástrojů stále nevznikla. Regionální partneři se shodnou na základním vymezení ITI pro 6 metropolitních oblastí a komunitně vedeného místního rozvoje. Ze strany některých partnerů je však rozporován nástroj IPRÚ kategorii měst nad 25 tis. obyvatel, přestože byl schválen vládou ČR ve Strategii regionálního rozvoje 2014+. Neexistence takového nástroje by pro tuto kategorii měst znamenalo z rozvojového hlediska výrazné omezení možnosti řešení vlastních potřeb a riziko ztráty velkého objemu finančních prostředků a výrazný krok zpět oproti současnému stavu (existence IPRM pro města na 25 tis. obyvatel), což je v ostrém kontrastu s prosazením urbánní dimenze v kohezní politice na úrovni EU.

Kvůli této situaci se také sešla 6. srpna 2013 Komora statutárních měst na jednání v Praze, které se vzniklá situace zásadně dotýká. Komora jednoznačně podpořila zástupce Svazu v jeho aktivitách a v uplatňování schválené pozice Svazu, která byla projednána se všemi komorami Svazu.Otázka visí dále nad návrhy Asociace krajů ČR, která požaduje nástroj ITI i pro kraje primárně zaměřený na kompetence v jejich samosprávné působnosti a jakýsi koordinační mechanismus na úrovni krajů řízený na bázi partnerství, jehož součástí by byli zástupci všech významných regionálních partnerů. Svaz v tomto směru podporuje existenci nástroje krajů pro řešení úkolů v jejich samostatné působnosti, domnívá se však, že svou povahou nemůže naplnit požadavky kladené na ITI dle nařízení EU. Je zřejmé, že významným faktorem, který ovlivňuje celou debatu, je otázka další činnosti Regionálních rad za situace, kdy předchozí vláda svým usnesením rozhodla vytvořit IROP namísto dnešních ROP.

Závěr

Závěrem snad nutno dodat, že na základě právě probíhajících jednání vyzýváme všechna města a obce ve vztahu k integrovaným přístupům, aby pokračovaly v intenzivní přípravě podkladů a jednotlivé kroky co nejblíže a intenzivně komunikovaly se Svazem, neboť Svaz má možnost prosazovat komplexní požadavky měst a obcí jednotlivým řídicím orgánům programů a je respektovaným partnerem při vyjednání. Rádi všem zodpovíme případné dotazy (kontakt: Tomáš Lysák, lysak@smocr.cz, 234 709 730).

Mgr. et Mgr. Tomáš Lysák

odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu