04.11.2013

Problematický stav čerpání evropských fondů

Řídící a koordinační výbor (ŘKV) na svém druhém zasedání v tomto roce jednal nad problematickým čerpáním finančních prostředků během programového období 2007-2013. Do kategorie vysoce rizikových operačních programů z hlediska nevyčerpání finančních prostředků patří celkem 6 z 18 operačních programů. (Foto: Stuart Miles / FreeDigitalPhotos.net)

Cílem jednání bylo seznámit přítomné s vládou schváleným dokumentem „Analýza stavu evropských fondů v období 2007-2013 a návrhy opatření“, ze kterého plyne, že Česká republika z hlediska čerpání evropských prostředků patří k nejhůře postaveným členským státům. Vysvětleny byly hlavní příčiny současného nevyčerpání finančních prostředků, mezi které patří zejména složitě nastavený systém (nepřipravenost implementačních struktur, vysoká fluktuace zaměstnanců), veřejné zakázky (velké množství odvolání na ÚOHS a lhůty rozhodování), dále poté audity a nesrovnalosti (závažná pochybení zjištěná na základě auditů u řídících orgánů).

Podle odhadů řídících orgánů hrozí v roce 2013 nevyčerpání 16 mld. Kč, což je ovšem z pohledu MMR vnímané za příliš optimistickou variantu. Odhad MMR-NOK je o řád vyšší, pohybuje se v částce až 28,7 mld. Kč. Stav čerpání v jednotlivých operačních programech se výrazně liší, proto MMR-NOK připravil kategorizaci OP podle jejich rizikovosti čerpání (vysoké, střední a nízké riziko). Do kategorie operačních programů s vysokým rizikem, u nichž ke ztrátám pravděpodobně dojde, se řadí celkem šest OP. Jmenovitě se jedná o OP Životní prostředí, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program, OP Podnikání a inovace, ROP Severozápad a OP Technická pomoc.

Pro řešení problematického stavu čerpání finančních prostředků jsou navržena opatření, která by výši této nevyčerpané alokace alespoň částečným způsobem eliminovala. Pro rok 2013 se uvažuje o uplatnění následujících opatření: (a) rozvolnění pravidla n+3/n+2, (b) aplikace článku 95 a 96 Obecného nařízení 1083/2006, (c) velké projekty. V případě prvního prostředku, rozvolnění pravidla n+3/n+2, vede MMR-NOK dialog s EK a požaduje uplatnění této možnosti i pro ČR, podobně jako k tomu přistoupila EK v případě Slovenska a Rumunska. V tomto ohledu je MMR-NOK v kontaktu s místopředsedou Evropského parlamentu Oldřichem Vlasákem, prostřednictvím kterého usiluje o získání podpory ze strany evropských orgánů. Tato možnost ovšem zůstává prozatím nepříliš reálnou, neboť Výbor REGI EP návrh na rozvolnění tohoto administrativního nástroje zamítl. Aplikace zmíněných článků 95 a 96 obecného nařízení 1083/2006 by mohla přinést snížení nevyčerpané alokace o částky projektů, které nemohly být proplaceny z důvodu pozastavení soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem. V praxi by se podle zmiňovaného dokumentu jednalo o projekty, které nemohly být proplacené z důvodu dlouhého posuzování ze strany ÚOHS nebo o částky projektů, které byly zasaženy povodněmi. Další způsobem, jak eliminovat ztrátu finančních prostředků, je snížení nevyčerpaných prostředků o výši ročních závazků velkých projektů, které byly předloženy Evropské komisi ke schválení. Do konce července 2013 bylo předloženo celkem 52 velkých projektů, v této činnosti má Česká republika pokračovat a připravovat další velké projekty pro předložení EK.

V závěru Řídící a koordinační výbor doporučil zejména u výše uvedených vysoce rizikových operačních programů nadále pokračovat v realizaci opatření ke zrychlení čerpání finančních prostředků.