29.01.2013

Role MAS musí být vyjasněna

Možnost využití metody LEADER napříč všemi fondy prostřednictvím místních akčních skupin (MAS) v návrzích Evropské komise na příští programovací období 2014-2020 vyvolává řadu otázek a otevřela několik problematických okruhů fungování MAS, o kterých byla v loňském roce na národní úrovni zahájena diskuse. Ta by měla vést k nastavení jednotných pravidel ze strany ústředních orgánů, které mají činnost MAS pravidelně sledovat a vyhodnocovat.

Metoda LEADER byla z pohledu Svazu přenesena do nových nařízení Komise pro období 2014-2020 ze Společné zemědělské politiky bez důsledného vyhodnocení činnosti MAS ve stávajícím programovém období. Pro příští období tak existuje několik nových rizik spojených s fungováním MAS. První je navázáno na předpokládané navýšení finančních prostředků určených pro MAS, což zároveň znamená nárůst složitosti financování a implementace a z toho plynoucí nároky na administrativní a další kapacity. Přitom současný tlak na zakládání nových MAS po celé ČR vede ke vzniku těles, která nemají vůbec žádné zkušenosti s implementací evropských prostředků a mohou vyvstat objektivní obavy o schopnosti administrovat navýšený objem peněz.

MAS nabývají formy občanského sdružení, obecně prospěšné společnosti nebo zájmového sdružení právnických osob podle občanského zákoníku. Většina MAS má formu občanského sdružení. U občanského sdružení např. zákon nestanovuje odpovědnost za dosud provedené úkoly či vykonaná jednání. Díky své právní formě mohou MAS v českém prostředí provádět i další aktivity, které jsou pro takový typ těles velice rozporuplné a jdou mnohdy proti samotným principům metody LEADER – jedná se zejména o podnikatelskou činnost některých MAS. Pokud pomineme fakt, že MAS jsou oproti ostatním podnikatelským subjektům v území zvýhodněny (na jednom území funguje pouze jedna MAS, kontakty, aparát, zázemí apod.), samotné podnikatelské aktivity MAS samozřejmě konkurují ostatním podnikatelům. Obyvatelé regionu a členové MAS jsou pak logicky také klienty MAS. Přičemž je třeba vnímat fakt, že podnikání MAS je mimo jiné v řadě případů navázáno na tvorbu projektů a poradenskou činnost v oblasti dotační politiky. Tímto se dostáváme do situace, kdy sílí obava o střetu zájmů. Následně je těžké vůbec důvěřovat strategiím MAS, které mohou být v souladu pouze se zájmy aparátu MAS nebo některých zájmových skupin – klientů MAS. Navíc v případě, že u několika MAS bylo zjištěno, že si účtují procenta ze schválených dotací na financování svojí činnosti, tj. každá přidělená dotace znamenala i peníze pro MAS. Z MAS se tak velice jednoduše s násobným objemem prostředků mohou stát subjekty, které prosazují požadavky buď zájmových skupin, nebo vlastního aparátu, které mohou stát proti rozvojovým zájmům jednotlivých obcí a regionů. Podnikatelské aktivity MAS mohou jít i proti samotnému principu metody LEADER, a to proti principu partnerství a zejména aktivnímu a dobrovolnému zapojení aktérů do činnosti MAS v daném území. Předpokládané násobně vyšší finanční prostředky pro MAS v kombinaci s podnikatelskými aktivitami také kladou značné nároky na zodpovědnost, např. za vzniklou ztrátu, a to ve spojení s právní formou občanského sdružení může být velice problematické až nemožné.

Nutno dodat, že tímto způsobem funguje část z celkového počtu MAS. V České republice jsou příklady dobře fungujících MAS, které naplno splňují principy metody LEADER (tj. zejména zajišťují spolupráci mezi partnery) a dokáží si vystačit s financemi vycházejícími z nařízení Komise. Tyto správně fungující MAS, založené na aktivitě a snaze místních lidí o zlepšení podmínek ve své obci a regionu, jsou na tom finančně zásadně hůře, jelikož nejsou postaveny na zmíněných provizích.

V současné době Svaz zaznamenal sílící tlak mnohých MAS na obce, aby finančně podpořily tvorbu či aktualizaci jejich strategií v rozsahu mnohem větším, než tomu bylo v minulém programovém období, což je často zdůvodňováno tvrzením, že nyní jsou strategie zpracovávány v mnohem větším rozsahu a v podstatě komplexně pojímají rozvoj území. Tento požadavek však přichází v situaci, kdy role MAS bude na národní úrovni teprve diskutována. Obecným doporučením by mělo být spíše vyčkání na výsledky jednání na Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu pro místní rozvoj o budoucí roli MAS, jelikož se může stát, že některé i dnes existující MAS nebudou podpořeny, a tudíž nebudou mít ani finanční prostředky na realizaci své rozvojové strategie. Obce by měly důrazně zvážit, které podklady pro strategické dokumenty je nutné financovat skrze MAS a které je vhodné připravovat např. v rámci meziobecní spolupráce v územním obvodu ORP.

Současná situace může také vytvářet dojem, že strategie MAS bude tím hlavním rozvojovým dokumentem v území a že MAS jsou těmi hlavními subjekty, které jsou schopny vytvořit všeobjímající strategie, tj. pro všechny témata a pro všechny partnery. Zde je však třeba vždy posoudit situaci každého regionu. Navíc takový přístup naráží na limity vyplývající z nedostatečné demokratické legitimity a možné zneužitelnosti některými zájmovými skupinami. Členové MAS, na rozdíl od členů místních zastupitelstev, kteří mají v orgánech MAS z principu metody vždy menšinu, neprošli žádným procesem demokratického výběru, a přesto rozhodují o veřejných prostředcích.

Svaz dlouhodobě vnímá metodu LEADER jako jednu z cest financování rozvoje venkovských území. Nesmí to však být cesta jediná, výlučná nebo dominantní, ale cesta doplňková. Z hlediska fungování veřejné správy jsou to právě obce, které jsou zodpovědné za rozvoj svého území, a tuto roli nemá přebírat MAS. Proto je nutné nastavit oblasti a území, kde se činnost a podpora MAS jeví jako vhodná a přínosná. Tyto debaty v současné době probíhají na Ministerstvu pro místní rozvoj. Obce by na základě své samosprávné působnosti měly být výlučně zodpovědné za poskytování veřejných služeb a péči o veřejnou infrastrukturu. Na tyto úvahy navazuje systémový návrh Svazu na vytvoření meziobecní spolupráce – tzv. shromáždění starostů v rámci územního obvodu ORP, jako alternativu k činnosti MAS, která by zohlednila výlučné kompetence a reálné potřeby obcí.

Metoda LEADER má primárně doplňovat aktivity samospráv a státu, zejména podporovat vznik partnerství mezi veřejnou správou, podnikateli a neziskovým sektorem. K tomu však bude docházet pouze za předpokladu, že činnost MAS bude mít ze strany státu nastavená jasná a jednotná pravidla fungování a stát bude jejich činnost pravidelně sledovat a vyhodnocovat. Současná doba vyžaduje velice opatrný přístup v plošné podpoře do této doby vzniklých MAS (existuje cca 170 MAS). Ministerstvo zemědělství by mělo tato pravidla nastavit, provést kontrolu a zodpovědný výběr těch MAS, které fungují řádným způsobem.

Mgr. et Mgr. Tomáš Lysák
odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu