31.12.2020

Šedá je teorie, pestrá je praxe: Paleta přístupů českých a moravských obcí k udržitelnému rozvoji

Na počátku prosince 2020 proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření na zmapování praktických přístupů místních samospráv k posilování udržitelnosti jejich současného a budoucího rozvoje. Šetření se zúčastnilo 407 českých a moravských měst, které svojí strukturou a základními parametry poskytly velmi reprezentativní vzorek respondentů.

Za velmi zajímavé zjištění lze považovat skutečnost, že naprostá většina respondentů (téměř 89 procent) považuje dlouhodobou udržitelnost za významné hledisko pro jejich vnitřní rozhodování. Udržitelnost chápou jak mezigeneračně, tak mezisektorově - jako kombinaci rozvoje, který naplní potřeby současné generace, aniž by ohrozil možnosti naplnit potřeby generací příštích, a rozvoje, jež je udržitelný ekonomicky, sociálně a z hlediska ochrany životního prostředí.

Zúčastněné obce zároveň vykazují různou míru zapojení v iniciativách, které si kladou za cíl podporovat udržitelnost lokálního rozvoje (viz Obrázek 1). I přesto, že jen malá část (15 procent obcí) je v současné době zapojena v podpůrných programech typu Místní agenda 21, Národní síť Zdravých měst anebo Pakt starostů a primátorů, většina dotázaných (81 procent respondentů) uvedla, že udržitelnost řeší v rámci svých rozvojových koncepcí - jen tak činí pomocí svých vlastní úvah a ad hoc bázi. Nemalá část obcí (6 procent) v tomto ohledu zdůraznila spolupráci s Místními akčními skupiny, které lze na základě průzkumy zařadit mezi významné aktéry řešící udržitelný rozvoj na místní úrovni.

Obr. 1: Účast obcí v iniciativách na podporu udržitelného rozvoje

Zdroj: SMOČR a Integra Consulting, 2020

Obce zapojené v dlouhodobých iniciativách se opírají o formalizované metodiky a audity – k těmto postupům přišla řada pozitivních reakcí a několik připomínek doporučujících jejich zjednodušení. Většina obcí (přes 80 procent obcí) však pro řešení udržitelnosti používá ‚zdravý rozum‘ a interní diskuse uvnitř úřadu a zastupitelstev doplněné o různé formy konzultací s veřejností.

Významná většina respondentů (přes 300 obcí) udržitelnost zohledňuje zejména ve svých základních rozvojových dokumentech – jak v územním plánování, kde je posouzení vlivu územního na udržitelný rozvoj formálně vyžadováno, tak ve svých obecných rozvojových strategiích, kde jsou vybírány optimální intervence na vyžití rozvojových příležitosti a omezení rizik dlouhodobě udržitelného rozvoje dílčích měst a obcí. V těchto procesech je kladen důraz na souhrnné zohlednění všech relevantních hledisek, včetně posouzení pozitivních vazeb a případných konfliktů mezi různými rozvojovými záměry na území obce. V dílčích klíčových sektorech typu odpadové hospodářství, nakládání s vodami, energetika obce udržitelnost řeší méně často a dominantními rozhodovacími faktory jsou vlivy navrhovaných řešení na obecní rozpočty. I přesto řada obcí přistupuje k mnohým investičně nákladnějším ale dlouhodobě ekonomicky, environmentálně a sociálně výhodnějším řešením. V následujícím textu uvedeme praktické příklady těchto aktivit ze tří různých obcí.

Obr. 2: Významná hlediska udržitelnost při rozhodování o rozvoji obce/města

(1 - nejsou významná, 5 - jsou zcela zásadní).

Zdroj: SMOČR a Integra Consulting, 2020

Chrudim (Pardubický kraj)

Chrudim s přibližně 23 tisíci obyvateli je obcí II. typu, která se aktivně účastní činnosti Národní sítě Zdravých měst, Místní Agendy 21 a Paktu primátorů a starostů. Obec používá metodiky Národní sítě Zdravých měst a audity Místní Agendy 21, které považuje za užitečné pomůcky. V praktické rovině v současnosti řeší např. adaptace na klimatickou změnu. V rámci jejich adaptační strategie na změnu klimatu zavedli on-line sledování spotřeby vody ve školách a snaží se rozšiřovat rozsah propustných povrchů, které umožňují zasakování dešťových srážek. Na základě požadavků veřejnosti obec dále např. vybudovala Re-use centrum, které umožňuje opětovné použití předmětů, čímž částečně redukuje množství odpadu. Jako hlavní překážku pro širší uplatňování principů udržitelného rozvoje v praxi obec vidí v současném nastavení rozpočtového určení daní (toto téma bude podrobněji prezentováno v příštím článku).

Městský obvod Slezská Ostrava (Moravskoslezský kraj)

Městský obvod Slezská Ostrava s přibližně 22 tisíci obyvateli je obcí III. typu, která je aktivní v síti Místní Agendy 21 a v Paktu primátorů a starostů. Obec používá audity Místní Agendy 21, které považuje za užitečné, nicméně poměrně administrativně náročné procesy. Jinak řeší udržitelnost na ad hoc bázi pomocí vnitřní průřezové pracovní skupiny. Při přípravě investičních akcí obec počítá s participací obyvatel a snaží se volit technická řešení směřující k udržitelnému rozvoji. Obec aktivně vyhledává dotační programy a fondy (např. na snižování energetické náročnosti budov) tak, aby si mohla dovolit zařadit jednorázově dražší, ale dlouhodobě udržitelnější řešení do standardních oprav budov a veřejných prostranství (regenerace sídlišť, návsí, hřišť, modrozelené infrastruktury). Hlavní překážky pro prosazování udržitelných řešení vidí ve stávajícím zaměření a podmínkách dotačních titulů (toto téma bude také podrobněji rozebráno v příštím článku).

Vitice (Středočeský kraj)

Vitice s cca 1000 obyvateli je obcí I. typu, která není zapojena v žádné podobné iniciativě. Udržitelnost řeší na ad hoc bázi pomocí interních diskusí. Ty obec přivedly k projektům v oblasti energetiky: např. k centrálnímu vytápění prostřednictvím vlastního ekologického zdroje a přechodem na biopalivo - štěpku získávanou při údržbě obecních pozemků. Další oblastí, kterou řeší je nakládání s vodami, kde se snaží o zachytávání vody z obecní dešťové kanalizace a její využití pro zemědělskou výrobu a zasakování a o využití dešťové vody z obecních budov pro závlahu, zasakování a odpar. Obec rovněž spolupracovala s místními zemědělci a myslivci na optimálním využití obecních pozemků, které musely být dle platného nařízení rozděleny do půdních celků nepřesahující 30 ha. Obecní pozemky byly rozděleny zatravněnými pásy v šíři cca 6 metrů, v nichž byly zřízeny dvoumetrové pruhy pro pohyb (udržované obcí), přičemž zbylá plocha byla osázena stromy a poskytuje kryt pro polní zvěř. Obec také uvažuje o využití obecních budov k produkci elektrické energie z fotovoltaických článků a její využití jako vlastního zdroje anebo pro vytápění a ohřev TUV. Za hlavní překážku pro účinné uplatňování principů udržitelného rozvoje v praxi obec považuje vysokou administrativní zátěž a obrovské množství nepřehledných podkladů a dokumentů, které chrlí v podstatě všechny subjekty zainteresované v této problematice.

Další obce

Řada dalších obcí realizuje dílčí projekty udržitelného rozvoje, které jsou uvedeny v Boxu 1. Z uvedených příkladů je zřejmé, že mnohé samosprávy uvažují způsobem, který výrazně přesahuje jejich volební období. Obce k tomu mnohdy nepotřebují komplikované nástroje – jen zdravý selský rozum, diskuse mezi odborníky na environmentální, sociální a ekonomickou problematiku uvnitř úřadu a účinnou spolupráci s občany. Při snaze o prosazování dlouhodobě výhodných, ale jednorázově dražších řešení, však mnohé obce narážejí na několik základních problémů. Ty budou popsány v našem příštím a závěrečném příspěvku na téma udržitelný rozvoj měst a obcí v ČR.

Zpracoval: Ing. Jiří Dusík, Integra Consulting s.r.o.

Projekt je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.