21.06.2011

Shrnutí závěrů konzultace k 5. kohezní zprávě zveřejněno

Evropská komise na svém webu zveřejnila shrnutí veřejné konzultace k Závěrům 5. kohezní zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Evropská komise na svém webu zveřejnila shrnutí veřejné konzultace k Závěrům 5. kohezní zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Pátou kohezní zprávu vydává Evropská komise každé tři roky. Nastiňuje předběžné návrhy na způsob využití a čerpání evropských fondů po roce 2013 ve všech členských státech EU v návaznosti na politickou a ekonomickou situaci a cíle, které si EU staví. Po vydání zprávy na podzim loňského roku Evropská komise požádala odbornou a širokou veřejnost o komentáře a připomínky. Jako odpověď obdržela 444 stanovisek, z nichž pět předložily české instituce včetně Svazu. Shrnutí obsahuje souhrn odpovědí na 12 otázek, které Evropská komise v 5. kohezní zprávě položila.

Politika soudržnosti a Strategie Evropa 2020

Většina příspěvků podporuje propojení politiky soudržnosti s cíli Strategie Evropa 2020, tj. v podmínkách členských států s navázáním operačních programů na Národní program reforem. Dle odpovědí je také potřeba více zohlednit různé úrovně veřejné správy a zapojení partnerů do procesu formování těchto programů a zkoordinovat činnosti různých institucí. V podmínkách ČR se jedná zejména o aktivity Ministerstva pro místní rozvoj, Úřadu vlády, který odpovídá za Národní program reforem, Ministerstva financí, jež realizuje reformní opatření, Ministerstva zemědělství, které má na starosti Společnou zemědělskou politiku, a dalších resortů, případně krajů.

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz propojení politiky soudržnosti a Strategie Evropa 2020 podporoval s tou podmínkou, aby se nezapomínalo na cíle politiky soudržnosti stanovené smlouvami. Těmi jsou hospodářská, sociální a územní soudržnost a podpora zaostávajících regionů.

Koordinace evropských fondů

Z hlediska nástrojů na propojení fondů a politik EU, tj. Společného strategického rámce a partnerské smlouvy, které zpráva navrhovala, usilovala většina respondentů v konzultaci o zahrnutí nejen fondů ERDF a ESF, ale také o pokrytí fondů zemědělských, tj. EAFRD a EFF, někteří dokonce zmiňovali i koordinační zahrnutí sektorových politik EU, jako např. dopravní, energetické, životního prostředí atp. Bez zajímavosti není ani fakt, že odpovědi samotných členských států preferovaly zahrnutí pouze fondů ERDF a ESF. V každém případě reakce preferovaly ponechání ESF "v rodině" strukturálních fondů. Měla by však být sjednocena finanční pravidla pro strukturální fondy.

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz podporoval větší koordinace politik, zejména politiky soudržnosti a Společné zemědělské politiky. Požadoval zahrnutí fondů Společné zemědělské politiky (EAFRD a EFF) do společného referenčního rámce a partnerské smlouvy, aby ke koordinaci skutečně došlo. Také požadoval sjednocení finančních pravidel, aby nedocházelo k situaci, že stejní příjemci z různých fondů mají různě nastavené způsobilé výdaje (např. nezpůsobilý výdaj DPH u nařízení k čerpání fondů Společné zemědělské politiky).

Koncentrace zdrojů

Co se týká větší koncentrace zdrojů na větší aktivity s větší přidanou hodnotou a vyčlenění specifických priorit na úrovni EU, objevovaly se v odpovědích víceméně obavy, jak budou priority stanoveny. Členské státy se omezenému počtu priorit nebránily, avšak by uvítaly, aby se neurčovaly na úrovni EU, ale aby o nich rozhodovaly členské státy.

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz podporoval větší koncentraci zdrojů, avšak ne formou omezeného počtu priorit, o kterých by se rozhodovalo v EU, ale na úrovni členských států.

Kondicionality a zacílení investic

U kondicionalit, tj. zavázání výplaty prostředků z EU fondů plněním reformních závazků členských států, se odpovědi různily. Víceméně panovala shoda nad neuplatňováním makroekonomických kondicionalit, respondenti také spíše souhlasili s pobídkami napojenými přímo na plnění závazků politiky soudržnosti a shoda byla i nad tím, že pobídky by měly být spíše pozitivní. Výkonnostní rezerva vytvořená na úrovni EU však nebyla přijata jednoznačně.

V odpovědích na otázku týkajících se většího zacílení investic do území převažoval důraz na aplikaci přístupu zezdola nahoru a na zajištění adekvátní koordinace politik.

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz reagoval tak, že kondicionality sice obce chápou jako nezbytnou podmínku, jak podpořit státy v reformních opatřeních. Samosprávy však mají oprávněné obavy, že důsledky neplnění závazků státu dopadnou na obce např. formou krácení prostředků na projekty. Samosprávy by tak byly trestány za něco, co samy nemohou ovlivnit.

Podpora městských území a princip partnerství

Zpráva také specificky zmiňovala městská území. Dle odpovědí je třeba se na urbanizovaná centra soustředit, důležité jsou však také vazby město - venkov. Shoda však nepanovala nad nástroji, kterými by rozvoj území měl být podpořen.

Naopak partnerství je dle všech třeba podpořit včetně nutnosti jej plošně aplikovat a lépe definovat, stejně jako přístup zdola nahoru. Jako dobrý příklad praxe byl zmiňován program LEADER. Samosprávy upozorňovaly, že přenesení odpovědnosti dolů na nižší územně správní celky partnerství posiluje a že by samosprávy měly být zahrnuty do vyjednávání o partnerských smlouvách mezi členským státem a Evropskou komisí.

Shrnutí odpovědi Svazu: zohlednění role městských území je v gesci jednotlivých členských států. Nicméně Evropská unie může finančními nástroji podpořit lepší integraci aktivit v území, propojit města a venkov v souladu se strategickým a územním plánováním. Aplikaci principu partnerství Svaz plně podpořil, stejně jako přístup zdola nahoru.

Administrativa, kontrola, audit a zjednodušení

Na kontrolní a auditní činnost se v konzultaci Evropská komise také ptala. Nejčastější odpovědi požadovaly zjednodušení a sjednocení procesu a proporcionální uzpůsobení kontrol a auditu objemu a velikosti projektů. Nechyběl důraz na větší koordinaci procesů mezi členskými státy a EU. Obecně shoda panovala nad nutností více zohlednit výsledky a dopady projektů. Dokonce se objevily návrhy na zavedení institutů čestných prohlášení, jež by nahradily kontroly a jejich počet tak snížily. Připomínky se týkaly zrychlení proplácení výdajů, zmenšení administrativní zátěže u malých projektů a aplikace standardizovaných nákladů nebo postupů. Samosprávy napadaly rigiditu auditních a kontrolních postupů ve vztahu k výsledkům a dopadům projektů. Většina respondentů podporovala pravidlo N+2 s výjimkou pro první rok aplikace fondů (N+3).

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz důrazně podpořil větší zjednodušení systému, standardizaci a sjednocení kontrol. Uvědomuje si však, že za složitost administrace, implementace a kontroly mohou do velké míry samotné členské státy, včetně ČR.

„Třetí“ kategorie regionů a aplikace finančních nástrojů

V mnoha příspěvcích zaznívala podpora pro všechny typy regionů, nejen pro regiony cíle 1, nicméně se objevovaly i hlasy, že by politika soudržnosti měla řešit zejména regiony zaostávající. Avšak podpora, i když ne plošná, se objevovala i pro vytvoření nové, třetí kategorie regionů, jejichž HDP se pohybuje mezi 75 a 90 % průměru HDP Evropské unie. Ty by nahradily současný systém phasing-in a phasing-out regiony.

Podpora se týkala i návratných finančních nástrojů typu JESSICA, přestože nebyly v otázkách Komise explicitně zmíněny. Respondenti je považovali za dobrý působ, jak zapojit do procesu soukromý sektor. Zachovány by však měly být i dotační tituly a finanční nástroje by je v žádném případě neměly nahradit.

Shrnutí odpovědi Svazu: Svaz třetí kategorii regionů spíše podporoval, a to proto, že je možné, že některé regiony ČR by mohly z cíle 1 v příštím programovacím období vypadnout (např. Střední Čechy).