02.03.2018
Stárnutí populace významně ovlivňuje další rozvoj měst a obcí. Od státu by uvítaly větší výběr dotačních titulů a podporu meziobecní spolupráce
Stárnutí obyvatel představuje pro města a obce v České republice nové výzvy. Demografickému vývoji musí přizpůsobovat služby, infrastrukturu i investice. Některé samosprávy se potýkají s úbytkem obyvatelstva, jiné zase s překotným populačním růstem. Podle výsledků analýzy potřeb měst obcí, kterou zpracoval Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Ministerstvem pro místní rozvoj a společností MEPCO, by uvítaly větší výběr dotačních titulů, které by odpovídaly jejich potřebám. Města a obce rovněž volají po jednodušší administrativě a podpoře vzájemné spolupráce, aby mohly na dané problémy pružněji reagovat. Naopak se brání diktátu shora.
PRAHA, 1. března 2018 – Stárnutí obyvatel představuje pro města a obce v České republice nové výzvy. Demografickému vývoji musí přizpůsobovat služby, infrastrukturu i investice. Některé samosprávy se potýkají s úbytkem obyvatelstva, jiné zase s překotným populačním růstem.
Podle výsledků analýzy potřeb měst obcí, kterou zpracoval Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Ministerstvem pro místní rozvoj a společností MEPCO, by uvítaly větší výběr dotačních titulů, které by odpovídaly jejich potřebám. Města a obce rovněž volají po jednodušší administrativě a podpoře vzájemné spolupráce, aby mohly na dané problémy pružněji reagovat. Naopak se brání diktátu shora.
Více než čtvrtina ze 732 měst a obcí oslovených v rámci analýzy označilo stárnutí populace za zcela zásadní faktor rozvoje svého území v dalších deseti letech. „Řada českých měst a obcí se k tomu musí vypořádat s odlivem mladých a vzdělaných lidí, kteří se stěhují za prací i lepší kvalitou života do velkých měst a jejich okolí. Chybí jim komunitní život, přibývají sociální problémy, musí rušit školky a školy a naopak rozšiřovat služby pro seniory, nemocné a sociálně slabé,“ vysvětluje předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodává: „K řešení těchto problémů jim vlastní zdroje nestačí, a proto se musí spoléhat na státní a evropské dotace. Svaz proto nechal zpracovat analýzu, díky které můžeme celkem přesně říct, na co konkrétně je nutné budoucí dotační programy zacílit.“
Na druhé straně jsou v České republice samosprávy, které čelí překotnému populačnímu růstu. Jde zpravidla o velká města nebo k nim přiléhající obce, kde vznikají tzv. satelitní městečka a nové průmyslové zóny. Nárůst počtu obyvatel představuje problémy s kapacitami občanské vybavenosti. Díky zvýšené porodnosti chybí služby pro rodiny, místa ve školkách i školách, nedostatečná je ale například také vodohospodářská síť. Příliv nových zaměstnanců, zejména těch agenturních, pro tato města a obce znamená problémy s jejich integrací, bydlením i bezpečností. Navíc, velké množství denně přijíždějících obyvatel využívajících jejich infrastrukturu současné nastavení rozpočtového určení daní a dotací téměř neřeší.
„Je to podobné jako v rekreačních oblastech, kdy jejich počet obyvatel nárazově stoupá i několikanásobně,“ říká místopředseda pro evropské záležitosti a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek s tím, že města a obce proto volají po větším výběru a lepším nastavení dotačních titulů a zjednodušení podání a administrace žádostí, což zmínilo více než 80 % respondentů. Navýšení vlastních finančních zdrojů by preferovalo 50 % z oslovených měst a obcí. Samosprávy zároveň uváděly, že jim vadí rostoucí byrokratická zátěž, nejasné nastavení pravomocí a kompetencí, kvalita spolupráce s vyššími úrovněmi státní správy a samosprávy a stranické politikaření. „Na místo strategického plánování, rozhodování a správy politické strany preferují krátkodobé a populární cíle pro zabezpečení volebního úspěchu, což je v kombinaci s občanskou pasivitou obyvatel pro další rozvoj měst a obcí velice nešťastné,“ doplňuje Petr Kulhánek.
Samosprávy si naopak chválí meziobecní spolupráci a spatřují v ní vhodný nástroj k řešení stávajících i budoucích výzev. Nejčastěji tak řeší otázky územního rozvoje, společných problémů a navazování a udržování sousedských vztahů. Vyhovuje jim zejména dobrovolnost takové spolupráce, která je iniciována zdola, geografická blízkost, znalost vztahů i dosavadních zkušeností. Zejména malé obce negativně vnímají působení státu a velkých měst. Vadí jim neosobní vztahy i nedůvěra. Velká města by naopak přivítala větší rozhodovací kompetence.
Další výstupy z analýzy potřeb měst a obcí najdete na této stránce. Cílem analýzy bylo identifikovat a vyhodnotit problémové oblasti, ale také potenciály a bariéry rozvoje měst a obcí pro prosazení zájmů měst a obcí při nastavování evropských dotací po roce 2020, ale také pro vyjednání národních podmínek umožňujících rozvoj českých měst a obcí. Šetření se konalo od dubna do října 2017. Analýzu podpořilo Ministerstvo pro místní rozvoj z prostředků státního rozpočtu České republiky v rámci projektu Podpora regionálního rozvoje obcí a měst České republiky na národní a evropské úrovni. Svaz měst a obcí plánuje v r. 2018 doplnění Analýzy potřeb měst a obcí ČR o další analýzy zaměřené na identifikaci potřeb měst a obcí podle typu území v připravované Strategii regionálního rozvoje 2021+ a také jejich propojení na priority kohezní politiky EU v budoucím programovém období 2020+.
 |