23.08.2010

Zemědělství nemusí být hlavní páteří rozvoje venkova

Změny ve společnosti se do velké míry odrážejí i na venkově. Vysoká nezaměstnanost, ztížený přístup obyvatel k zboží i službám, nedostatečné možnosti sociálních služeb a další znamenají, že venkov potřebuje celostní přístup, který neurčuje jen zemědělská politika.

Změny ve společnosti se do velké míry odrážejí i na venkově. Vysoká nezaměstnanost, ztížený přístup obyvatel k zboží i službám, nedostatečné možnosti sociálních služeb a další znamenají, že venkov potřebuje celostní přístup, který neurčuje jen zemědělská politika.

Evropská komise a další evropské instituce po roce 2013 změní současný systém unijních politik, včetně Společné zemědělské politiky. Rada evropských obcí a regionů (CEMR) proto k budoucí Společné zemědělské politice EU, jejíž součástí je dnes také politika rozvoje venkova, připravila pozici, ke které se Svaz několikrát vyjadřoval.

Prostřednictvím pozice chce CEMR upozornit na to, že zemědělství již dnes nemusí být nutně hlavní páteřní funkcí venkova. Svaz ve svých připomínkách při přípravě pozice uváděl, že rozvoj venkova je horizontální politikou, která zahrnuje dopravu, vzdělávání, územní plánování, sociální a zdravotní péči a další služby, které občané na venkově potřebují. Takto by se k rozvoji venkova mělo přistupovat – jako k území zahrnujícímu všechny sektory, z nichž specificky některé potřebují cílenou podporu. Hlavními aktéry na venkově samosprávy; ty by měly mít hlavní podíl na rozhodování o tom, co a jak se na jejich území bude realizovat. Společná zemědělská politika potřebuje specifické zacílení a úpravu reflektující měnící se potřeby na venkově.

I přes to, že rozvoj venkova není jen součástí zemědělství, je stále třeba upozorňovat na nerovnosti, které jsou v EU od vstupu nových členských států v roce 2004 zakotveny. Ty jsou markantní právě v zemědělství, kde vyrovnávací platby pro zemědělce v nových členských zemích jsou mnohem nižší než v zemích staré EU. Ať už máme k otázce přímých plateb zemědělcům jakýkoli názor, je potřeba, aby rovnice, podle kterých se určuje výše plateb napříč EU, platila pro celou Unii. Proto Svaz požadoval, aby i CEMR tuto nespravedlnost ve své pozici zmínil a zastal se těch členů, kteří pocházejí z nových členských zemí Evropské unie. Tato úprava pozice CEMR byla po diskuzích v ohniskové skupině zaměřené na vytvoření této pozice nakonec přijata.

Evergreenem už je také požadavek na další zjednodušení a flexibilnější úpravu podmínek pro žadatele o evropské fondy, včetně Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). CEMR evropským institucím připomíná, že pravidla jak pro strukturální fondy, tak pro EZFRV by měla být stejná – to se týká zejména palčivého problému DPH jako neuznatelného nákladu v projektech malých obcí. Původ tohoto problému je v EU, a proto by Unie měla usilovat o to, aby nerovnost mezi velikostními kategoriemi obcí zrušila.

Přestože se jedná o politickou deklaraci, je důležité, že pozice CEMR nyní odráží i pohled nových členských států. Pozice by měla být v září 2010 schválena politickými orgány CEMR a následně formálně prezentována příslušným institucím.