30.09.2021

Jde to i jinak aneb postřehy z návštěvy na jižní Moravě

V rámci výjezdního zasedání Pracovní skupiny Venkov, zemědělství a lesnictví 9. a 10. září 2021 měli její členové příležitost navštívit několik míst, kde se seznámili s udržitelným přístupem ke krajině a hospodaření. Místní lidé se různými způsoby snaží o to, aby krajina tolik netrpěla intenzivní zemědělskou výrobou a vrátil se do ní skutečný život.

Na české krajině se v současné době odráží řada důsledků dosavadního způsobu hospodaření, ať už se jedná o erozi půdy, sucho či záplavy a další negativní průvodní jevy. Těmto tématům se kromě jiného věnuje Pracovní skupina Venkov, zemědělství a lesnictví, která od letošního jara funguje v rámci Svazu. Členové PS se na svém výjezdním zasedání na jižní Moravě seznámili s různými způsoby, jak lze do krajiny vrátit zpět více přírodních biotopů, a tedy i více přirozeného života. 

 

Seznamte se: Aquaponická farma (Brno-Horní Heršpice) 

Prvním místem, kde zaznívala slova o šetrném a zároveň inovativním způsobu hospodaření, byla aquaponická farma společnosti Future Farming v Brně-Horních Heršpicích, která má za sebou necelý rok fungování. Tento způsob hospodaření se vyznačuje zejména relativní nezávislostí na okolním prostředí bez konvenčního využívání půdy a zároveň bez průmyslových hnojiv. Areálem nás provedl pan Michal Fojtík, jednatel společnosti a odborník na aquaponii.  

 

A jak to vše funguje? Aquaponický způsob pěstování kombinuje pěstování zeleniny s chovem ryb, přičemž obě produkce jsou propojeny a tvoří jeden cyklus. Zjednodušeně lze celý proces popsat tak, že v nádržích s rybami (konkrétně se jedná o sumečka afrického) se díky jejich metabolismu vytváří hnojivo, které se používá pro rostliny umístěné ve vedlejší hale. Zde se pěstují v tzv. pěstební vatě zejména různé druhy listové zeleniny a bylinek (například saláty, špenát, mangold, bazalka) umístěné na speciálních konstrukcích. Rostliny si z vody vezmou potřebné živiny, pročistí ji a voda je následně znovu použita do chovných nádrží. K čištění vody jsou používány i bakterie a různé druhy filtrace. Takto se celý cyklus uzavírá a vše může začít znovu. Z rybích výkalů se vyrábí organické hnojivo, které je rovněž dle potřeby dodáváno rostlinám. Jako zdroj vody je ze 70 - 80% využívána dešťová voda, ryby jsou krmeny čistě přírodním krmivem a rostlinám není dodáváno žádné průmyslové hnojivo. Výsledkem je pak vysoce kvalitní zelenina a rybí maso.

 

I po energetické stránce je provoz farmy velmi úsporný a teplo akumulované během letních měsíců do vody je následně využíváno pro vyhřívání skleníků v obdobích chladného počasí. Plánem do budoucna je i úplná energetická pasivita celé farmy založené na oběhu všech potřebných zdrojů, produktů i odpadu. Zároveň je fungování aquaponické farmy založeno na důkladně promyšleném obchodím plánu, aby i po ekonomické stránce nebylo třeba farmu dotovat a aby celý projekt přinášel zisk, který je založen na prodeji vypěstované zeleniny a do budoucna i rybího masa. Celý areál sídlí v bývalém zemědělském brownfieldu, který byl tímto způsobem znovu využit. Členy pracovní skupiny mimo jiné zajímalo provozování podobného systému například při školách či zařízeních pro seniory a možnosti využití vzdělávacího nebo terapeutického přesahu této formy hospodaření.

 

Je to vlastně jen pár stromů... (Šardice) 

Dalším místem, kde se členové pracovní skupiny Venkov, zemědělství a lesnictví mohli seznámit se zajímavým přístupem ke krajině, byla jihomoravská obec Šardice. Zdejší krajina je výjimečná svým specificky zvlněným terénem, díky němuž je někdy nazývána také Moravské Toskánsko. Když se člověk po této krajině rozhlédne, možná ho napadne, že tu něco chybí, ale v první chvíli to nemusí být úplně zřejmé... Ano, jsou to lesní porosty, stromy, remízky mezi poli, keře. Krajina je sice velmi fotogenická a zajímavá, ale volně žijícím živočichům neposkytuje dostatek míst k úkrytu, je poměrně chudá na divoce rostoucí byliny a dřeviny a tvořená především velkými celky intenzivně obhospodařované půdy. 

 

 

Dr. Ing. Petr Marada, zakladatel Ekocentra v Šardicích, se téměř před 15 lety rozhodl pokusit se zdejší krajinu trochu přiblížit přírodě a v neposlední řadě omezit negativní jevy jako eroze půdy či lokální záplavy, jimiž jsou okolí Šardic i samotná obec vystaveny. Na svých (a částečně i od obce pronajatých) pozemcích začal pan Marada postupně vytvářet travnaté biopásy, zakládat sady i stromořadí, tvořit remízky, vodní biotopy. Vytvořil rovněž polní cestu, která alespoň částečně zpřístupnila krajinu v okolí obce, jinak téměř neprůchodnou díky velkým plochám intenzivně obhospodařovaných lánů. Po nějaké době začaly být vidět změny: v krajině se objevily nové (v minulosti hojné) druhy ptáků, savců i hmyzu. Díky travnatým pásům, stromům a vodním prvkům dokázala půda zadržet více vody a omezila se tak eroze půdy i riziko přívalových záplav, které Šardice v minulosti několikrát postihly.

 

Velkou výzvou je nastavení spolupráce mezi obcí a zemědělci při realizaci pozemkových úprav a komunikace s místními občany, kterým je třeba vysvětlovat potřebu těchto opatření, aby úsilí obce a ekocentra chápali a podporovali. Ukazuje se, že v tomto ohledu je nutná i osvěta a vzdělávání, čemuž pan Marada rovněž věnuje hodně energie. Podporu nachází například u starostky Šardic paní Blaženy Galiové, která v jeho počínání vidí nové možnosti a potenciál pro celkové zlepšení stavu krajiny, ovlivněné například i dřívější těžbou v uhelných dolech v bezprostředním okolí obce.

Návrat původních sadů do krajiny (Krumvíř) 

Poslední návštěva členů pracovní skupiny „v terénu” patřila sadu Ing. Jakuba Šebesty v obci Krumvíř, vzdálené jen několik minut jízdy od Šardic. Na svých pozemcích na okraji obce začal pan Šebesta pěstovat nejrůznější druhy ovoce - švestky, třešně, meruňky, ořechy, broskve, mišpule a další. Dle svých slov se snaží do zdejší krajiny vrátit původní druhy ovocných stromů, které se zde po staletí pěstovaly. V minulosti byla totiž zdejší krajina plná nejen vinohradů, ale i sadů, které však v pozdější době ustoupily velkým lánům řepky nebo kukuřice. Omezuje užití chemických prostředků například tím, že v sadu běhá hejno slepic, které se zčásti postará o likvidaci škůdců. Je-li nutno, stromy zavlažuje prostřednictvím tzv. kapkové závlahy, kdy je k jednotlivým stromům pomocí hadic rozvedena voda. Ze sklizně následně vyrábí nejrůznější produkty, dodává i čerstvé ovoce k přímé spotřebě, králičí maso či vajíčka apod.

  

Kromě hospodaření v sadu se pan Šebesta věnuje rovněž výsadbě dalších dřevin, keřů a tvorbě krajinných prvků na okolních pozemcích. Snaží se tak, podobně jako pan Marada v Šardicích, změnit k lepšímu celkový stav zdejší krajiny. Také on pozoruje, že díky stromům se do krajiny vrací například různé druhy ptáků a dravců i dalších živočišných druhů. 

Závěrem...

Návštěva členů Pracovní skupiny Venkov, zemědělství, lesnictví v rámci výjezdního zasedání na jižní Moravě byla nesmírně zajímavá a inspirativní. Na jednotlivých příkladech hospodaření bylo velmi dobře vidět, že i snaha jednotlivce může vést ke zlepšení celkového rázu okolní krajiny. Každý může dle svých možností (a stačí k tomu třeba i malá zahrádka) svým dílem přispět ke zlepšení životního prostředí a stavu naší krajiny. Pro začátek stačí zasadit strom, nejlépe původní druh.

Barbora Láníčková, Sekce Regionálního rozvoje a zahraničních vztahů Kanceláře SMO ČR

S využitím vlastních fotografií a doplňujících informací z https://www.futurefarming.cz/  a  http://www.domacidvur.cz/ .

Projekt je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj.