10.08.2021
Náklady na provoz základních a středních škol v odlehlých a venkovských oblastech budou růst, do budoucna je třeba vytvářet školní klastry, říká nová studie OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj v červnu představila novou studii věnovanou budoucnosti základního a středního školství v řídce osídlených venkovských oblastech. Přináší přehled mezinárodně srovnatelných nákladů a rovněž možné prognózy a z nich vyplývající doporučení.
Náklady na jednoho žáka základní školy v řídce osídlených venkovských oblastech jsou o 20 % vyšší než ve městě. Demografické změny pravděpodobně tento nárůst ještě více prohloubí. Stárnutí obyvatel na druhé straně zvyšuje poptávku po zdravotnických službách, zejména ve venkovských oblastech. Dá se tedy očekávat, že náklady na provoz škol v řídce osídlených či venkovských oblastech, které jsou již dnes vyšší oproti městům a obcím v blízkosti aglomerací, do budoucna dále porostou.
V současné době obce spíše řeší naléhavý nedostatek předškolních zařízení, ceny nemovitostí i pozemků se zvedly i v těch odlehlejších oblastech, což by mohlo znamenat zájem mladých rodin o život mimo centra. Digitalizace je právě pro tyto nové obyvatele velkou šancí. Jak je to ale se základními školami, naplní se opět dětmi i na venkově? Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se tomuto tématu věnovala a ve své nově publikované studii přináší první přehled mezinárodně srovnatelných nákladů a také prognózy na základě simulace.
Jaké je výsledné doporučení v oblasti základního a středního školství? V rámci meziobecní spolupráce vytvářet školní klastry a zajistit dostupnost a dobrou kvalitu menšího počtu škol, tedy redukovat počet škol tam, kde je to možné. Tam, kde jsou vzdálenosti příliš velké, je třeba se řídit principem spravedlivého přístupu a školu zkrátka dotovat i pro méně žáků. A zatímco na vesnicích bude škol ubývat, očekává OECD ve velkých městech naopak jejich nárust. Nesmíme zapomenout, že se jedná pouze o odhady na základě simulace; otázkou je, nakolik studie zohlednila i další faktory jako dostupnost bydlení, již zmiňovanou digitalizaci a například aspekty klimatických změn, se kterými musíme do budoucna počítat. Navíc není vytváření školních klastrů pro Českou republiku žádnou novinkou, už od roku 2005 je totiž možné, aby se zřizovatelem školy nebo školského zařízení stal také svazek obcí jako samostatný právní subjekt.
Zde je k dispozici celé znění studie Access and Cost of Education and Health Services ze série OECD Rural Studies, publikováno 30.6.2021.
Přinášíme Vám shrnutí části studie věnované problematice školství:
S úbytkem populace a pokračující koncentrací obyvatel v metropolitních regionech se populační základna mnoha regionů zmenšuje, stárne a je rozptýlenější. V rámci Evropy žije 35% lidí v regionech, kde došlo v letech 2011 až 2019 k poklesu populace. Očekává se, že v letech 2011–35 počet obyvatel regionů pokrývajících zhruba polovinu evropského území, většinou neměstských, bude klesat. V roce 2020 byl průměrný obyvatel odlehlého regionu v Evropě starší než obyvatel metropolitního regionu, protože odlehlé regiony nadále stárnou rychleji než jiné typy regionů. Tato situace je výsledkem nízké imigrace a dramatického poklesu porodnosti z 2,8 dítěte na ženu v plodném věku v roce 1970 na 1,6 v roce 2018 v průměru napříč zeměmi OECD.
Demografické změny jsou strukturální silou, která prohlubuje územní rozdíly v přístupu ke službám. Pokles populace přímo ovlivňuje poskytování veřejných služeb tím, že se zmenšuje skupina potenciálních uživatelů, což vede k nedostatku profesionálů a nutí zařízení zavírat a následně zvyšuje vzdálenost ke službám pro uživatele ve odlehlých oblastech. Zatímco demografie a geografie mají jasné důsledky pro poskytování služeb ve venkovských oblastech, většina zemí nevyčísluje efektivní rozdíl v nákladech vyplývajících z těchto faktorů. V mnoha případech také financování veřejných služeb ve venkovských oblastech nezohledňuje nevyhnutelné náklady na odlehlost, nízkou početnost obyvatel a stárnutí.
Tato zpráva poskytuje první mezinárodně srovnatelné odhady nákladů a přístupu (vzdálenosti) a také budoucí prognózy založené na velmi podrobné úrovni demografických změn ke službám (primárního a sekundárního) vzdělávání a zdravotnictví (kardiologie, mateřství a porodnictví).
Aby bylo vzdělání v budoucnosti efektivní, spravedlivé a přístupné, je potřeba již dnes uzpůsobit politiku podpory a strategie probíhajícím změnám.
Sítě škol v mnoha zemích OECD dnes čelí neustálému tlaku, aby se přizpůsobily klesající poptávce ve venkovských oblastech. Ve většině zemí OECD žije ve venkovských oblastech v průměru pouze jedno z pěti dětí do 14 let. Mnoho venkovských komunit nemá nebo brzy nebude mít žádné děti ve školním věku. Menší třídy a méně studentů na učitele ve venkovských školách se promítá do vyšších nákladů na žáka. Tato zpráva odhaduje, že v Evropě jsou roční náklady na studenta v řídce osídlených venkovských oblastech o 20% vyšší (720 EUR) ve srovnání s městy pro základní školy a o 11% (681 EUR) vyšší pro střední školy. Tento rozdíl v nákladech může být vyšší než 40% u základních škol v Estonsku, Finsku a Lotyšsku a 16% u středních škol v Řecku a Španělsku.
Konsolidace škol, školní klastry a sítě mohou zlepšit kvalitu vzdělávání a současně šetřit zdroje. Tato zpráva ukazuje, že vzhledem k očekávanému poklesu počtu studentů dosáhne uspokojení poptávky v roce 2035 při zachování podobných vzdáleností od škol o 8% a o 20% méně základních a středních škol v řídce osídlených venkovských oblastech; o 5% a o 13% méně ve vesnicích; o 3% a 5% méně v menších městech a předměstích; a o 6% a 8% více ve městech. Německo, Polsko a Španělsko koncentrují více než polovinu očekávaného snížení počtu škol mimo města. I když se nabídka přizpůsobuje poptávce, dlouhé cestovní vzdálenosti ve venkovských oblastech představují limit pro konsolidaci škol. Tato zpráva odhaduje, že studenti v odlehlých venkovských oblastech cestují v průměru čtyřikrát až pětkrát dále ve srovnání se studenty ve městech. To znamená, že některé školy budou muset pokračovat v provozu, aby zajistily adekvátní přístup. Rovnost v poskytování vzdělání, zejména pro děti, které nemohou cestovat daleko samostatně, diktuje potřebu poskytnout řešení i studentům žijícím v oblastech s obtížným přístupem.
Demografické změny zdůrazní nutnost kompromisu mezi náklady na vzdělávání ve venkovských oblastech a jeho dostupnost. U zemí EU27+UK tato zpráva ukazuje, že i po přizpůsobení školní sítě budoucí poptávce se očekává, že náklady na jednoho studenta v odlehlých venkovských oblastech se zvýší v průměru o přibližně 3%. Očekává se také, že se vzdálenost ke školám mírně zvýší všude mimo města, a proporcionálně více ve vesnicích. Simulace politik ukazují, že nepřizpůsobení sítě základních škol požadavkům na změny v roce 2035 zdvojnásobí dodatečné zvýšení nákladů na žáka v řídce osídlených venkovských oblastech a zvýší jej o 60% ve vesnicích, přičemž se ovšem dosáhne pouze malého zlepšení dostupnosti. V zemích, které očekávají prudký pokles počtu studentů v řídce osídlených venkovských oblastech, představují dodatečné náklady na nepřizpůsobení školní sítě budoucí poptávce až 1 243 EUR na studenta v Litvě (o 25% více) a 741 EUR v Lotyšsku (o 14 % více).
Monika Štěpánová
Sekce regionálního rozvoje a zahraniční spolupráce
 |
Projekt je realizován za přispění prostředků státního rozpočtu ČR z programu Ministerstva pro místní rozvoj. |