15.02.2022

Strategický plán Společné zemědělské politiky 2023 - 2027: Aspekty současné hlasité diskuze

Koncem ledna odeslala nová vláda do Bruselu upravený návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky pro období 2023 - 2027. Návrhu předcházela hlasitá diskuze a demonstrace, ve které se na jedné straně ozývaly velké zemědělské podniky, kterých je v České republice výrazně více než v jiných evropských zemích, na straně druhé pak bylo slyšet zástupce soukromých a menších vlastníků, kteří dlouhodobě kritizovali nastavení systému podpory. Jak tedy vypadá návrh, který odešel nedávno do Bruselu v těch oblastech, které jsou pro obce relevantní? S jakou částkou je počítáno na pozemkové úpravy a jaká podpora je v návrhu zaslaném Evropské komisi určena vlastníkům lesů? Přečtěte si článek Doc. Ing. Martin Pěluchy, Ph.D., kterého Svaz požádal o stručné shrnutí aktuálního stavu návrhu.


Reflexe vybraných aspektů návrhu Strategického plánu SZP z pohledu územní samosprávy v ČR

(verze SP SZP ČR 28. 1. 2022)

 

Doc. Ing. Martin Pělucha, Ph.D.

 

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe) připravilo na konci ledna 2022 návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2023-2027, který byl následně odeslán Evropské komisi k posouzení. Podle veřejně dostupných informací by tento proces připomínkování měl trvat přibližně do konce dubna 2022, a MZe následně bude celý strategický dokument finalizovat. Předmětem tohoto krátkého článku je představit vybrané parametry v nastavení návrhu Strategického plánu ČR pro Společnou zemědělskou politiku v období 2023 – 2027, a to z pohledu územní samosprávy v ČR. Jednotlivých bodů je v novém návrhu (verze 28. 1. 2022) velké množství, a proto je pozornost zaměřena jen na nejvýraznější témata, tj. finanční rámec a podmínky financování, a dále vybrané tematické aspekty v rámci EAFRD. Pro aktivity SMO ČR jsou velmi důležité připravované aktivity týkající se práce s krajinou a extravilánem obcí.  

Východiska nastavení SP SZP/PRV 2021 – 2027:

  • zavedena povinnost vyčlenit nejméně 35 % zdrojů 2. pilíře na plnění klimatických a environmentálních cílů, tzv. ringfencing (čl. 86(2)). Do tohoto podílu se započtou výdaje 2. pilíře v rámci cílů: D (klima), E (přírodní zdroje), F (biodiverzita), a to včetně investičních. Samostatný ringfencing pro zelené investice nebude aplikován.
  • Zároveň budou: z 50 % započteny i výdaje na intervenci ANC (cíl A –příjmy) ze 100 % výdaje na dobré životní podmínky zvířat (cíl I –bezpečnost potravin, dobré životní podmínky zvířat).

Strategický plán SZP na období 2023-2027 pro Českou republiku (verze 28. 1. 2022):

1) Finanční rámec

  • V rámci EAFRD je plánována vyšší míra spolufinancování ze státního rozpočtu ve výši 65 % (v předcházejícím programovém období 2014-2020 byla míra kofinancování ve výši 35 %);
  • Finanční nástroje nejsou v rámci EAFRD v ČR v plánovány z důvodu zvýšené míry kofinancování (viz předchozí bod) a také s ohledem na fungující úvěrové nástroje poskytované PGRLF;
  • V rámci SZP EU bude nejvíce prostředků v ČR poskytnuto již tradičně na tzv. přímé platby, v jejichž rámci jsou však nově upraveny podmínky pro redistributivní platbu (tj. platba na první hektary), která bude zahrnovat celkově 23 % z celkového rozpočtu na přímé platby. Příslušná alokace zohledňuje velikost malých a středních zemědělců, a proto bude platba poskytována na maximálně 150 ha všem žadatelům bez ohledu na celkovou výměru kterou obhospodařují;
  • Maximální plánovaná částka pro investiční dotace bude 30 mil. Kč (tj. 1,16 mil. EUR. V předchozích programových obdobích se jednalo až o částku 150 mil. Kč. Cílem rezortu MZe je více se soustředit na malé a střední zemědělské podniky;

2) Vybrané tematické aspekty EAFRD

  • Pozemkové úpravy – představují dlouhodobě důležitý nástroj ochrany půdy v ČR a s ohledem na klimatický vývoj v posledních letech jde o eliminaci rizik spojených s vodní erozí. V novém období tak bude kladen důraz při výběru projektů akce zaměřené na omezení dopadu zemědělského sucha, na ochranu zemědělské půdy před erozí nebo povodněmi, na zlepšení vodního režimu v krajině, nebo na ekostabilizační opatření v krajině. Pozemkové úpravy však mají velký význam i pro zajištění kvalitní infrastruktury pro lesní hospodářství. V období 2023 – 2029 bude finanční alokace na toto opatření přibližně o cca 25% nižší (tj. 105,4 mil. EUR, tj. cca 2,6 mld. Kč[1]) v porovnání s období 2014 – 2020, ve kterém bylo schváleno v rámci opatření 4.3.1 Pozemkové úpravy celkem 335 žádostí za 3,4 mld. Kč[2].
  • LEADER - Alokace pro LEADER byla stanovena jako 5 % rozpočtu EAFRD po převodu z EAFRD s mírou kofinancování 65% ze státního rozpočtu. Což činí celkovou částku veřejných výdajů cca 201 mil. EUR. Zkušenosti s implementací metody LEADER ukazují, že místní akční skupiny hrají v rozvoji venkova nezastupitelnou roli – na základě místní strategie se realizují projekty, které pomáhají řešit specifické problémy dané lokality lépe, než centrálně řízené programy. Významné jsou i synergie s programy ESIF.
  • Lesní hospodářství – obce mají velký význam v oblasti lesního hospodářství, protože jsou způsobilými příjemci, pokud působí v roli vlastníků, nájemců, pachtýřů nebo vypůjčitelů. Podpory budou opět poskytovány na tzv. pětileté závazky, přičemž ve strategickém dokumentu jsou již uvedeny konkrétní paušální platby na hektar. V tomto kontextu jsou v novém období 2023+ relevantní tyto intervence:
    • 70 - Zalesňování zemědělské půdy – péče o založený porost
    • 70 - Péče o založený agrolesnický systém
    • 70 - Lesnicko-environmentální platby – Biodiverzita
    • 70 - Lesnicko-environmentální platby – Genofond
    • 73 - Technologické investice v lesním hospodářství.
    • 73 - Investice do lesnické infrastruktury
    • 73 - Investice do obnovy kalamitních ploch
    • 73 - Vodohospodářská opatření v lesích
    • 73 - Zalesňování zemědělské půdy – založení porostu
    • 73 - Založení agrolesnického systému
    • 73 - Neproduktivní investice v lesích
    • 73 - Přeměna porostů náhradních dřevin

Akce týkající se lesního hospodářství jsou zaměřeny primárně na zlepšení zdravotního stavu a odolnosti lesních porostů. Jedná se o úpravu porostní skladby prostřednictvím ochrany zpevňujících dřevin, obnovu lesů po kalamitách a rekonstrukci porostů náhradních dřevin. Ke stabilizaci lesních porostů přispěje i zajištění vodního režimu v lesích. Zachování stálých kultur (lesy, sady, vinice) posiluje stabilní sekvestrační schopnost.

  • Diverzifikace a podnikání na venkově - Dostatečná nabídka pracovních příležitostí a rozvoj podnikání je základním předpokladem pro udržení obyvatel na venkově a ekonomický rozvoj venkova. Z tohoto důvodu se plánuje v rámci EAFRD podpora podnikatelských aktivit s důrazem na prvovýrobu a následné zpracování, zatraktivnění sektoru a motivace vstupu mladých a podpora stability výroby a příjmů pomocí diverzifikace. Hlavní intervence:
    • 73 - Investice do nezemědělských činností
    • 75 - Zahájení činnosti mladého zemědělce

[1] Viz návrh Strategického plánu Společné zemědělské politiky (SZP) pro období 2023-2027 (str. 703).

[2] Viz SZIF (2021): Schválené Žádosti o dotaci v rámci kontinuálního příjmu žádostí Programu rozvoje venkova -operace 4.3.1 Pozemkové úpravy -konečné výsledky -aktualizace 23.9. 2021. Dostupné on-line: https://eagri.cz/public/web/file/685265/_1632402422420.pdf