25.11.2006

Odpadové hospodářství a jak ho řeší v Rakousku, Maďarsku a u nás

Ve dnech 9. a 10. listopadu 2006 se ve městě Vsetín uskutečnil seminář o problematice odpadních vod a využití projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v této oblasti s prezentací praktických zkušeností. Seminář pořádalo městem Vsetín jako jednu z aktivit projektu C2ENET.

Hlavní nosné téma semináře se točilo kolem naplňování závazků vyplývajících z práva Evropských společenství v České republice, zejména splnění požadavků směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod, tedy odkanalizování aglomerací s počtem ekvivalentních obyvatel (dále jen „EO“) nad 10 000 a nad 2 000, a to do konce roku 2010. Vsetínský region (Zlínský kraj) začal naplňovat tyto požadavky v souladu s krajským Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací již v roce 1999, kdy rozjel iniciativu, jež vyústila v realizaci projektu sdružení obcí Mikroregion Vsetínsko „Čistá řeka Bečva“.

Projekt byl realizován ve třech etapách na třech tocích – Bečva, Senice a Rožnovská Bečva. Při tom probíhala a probíhá také intenzifikace čistíren odpadních vod (dále jen „ČOV“) a jejich rekonstrukce a vybavování novými technologiemi (např. UV lampa a oxid chloričitý pro desinfekci odpadních vod). Pod jednu ČOV se sdružilo více aglomerací za účelem ekonomické úspornosti a vyšší efektivnosti a kvality čištění, popř. se vystavěly nové ČOV ve vytipovaných lokalitách, které se přizpůsobily krajinnému prostředí a tradici regionu. V regionu jsou vybudovány tři ČOV s kapacitou nad 40 000 EO (Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm a Valašské Meziříčí) a obyvatelé mají specifickou spotřebu vody nižší než celorepublikový průměr (93 l / osoba / rok, celorepublikový průměr je 100 / l / osoba / rok).

Pokud jde o zohlednění legislativy Evropské unie v českém právním řádu, pak prostřednictvím zvláštních právních předpisů (zejm. vodní zákon, zákon o vodovodech a kanalizacích, zákon o ochraně veřejného zdraví) se zavádí takřka 100 % evropských norem v oblasti životního prostředí. Právní úprava této problematiky je vystavěna na principech stanovení závazných kritérií a norem pro zvláštní druhy vod (vody ke koupání, pitná voda, vody pro chov ryb atd.), integrované ochrany, nejlepší dostupné technologie, hospodárnosti, prevence a principu „znečišťovatel platí“ („polluter pays“). Pro naplňování podmínek daných evropskou legislativou, zejména směrnice o čištění městských odpadních vod, je třeba vytipovat předmětné lokality, vytvořit plán rozvoje vodovodů a kanalizací a v souladu s ním realizovat opatření naplňující směrnice a nařízení EU, vyškolit autorizované osoby působící v oblasti odpadních vod.

Jelikož datum, kdy se Česká republika zavázala splnit směrnici o čištění městských odpadních vod, se neustále blíží a od 1. ledna 2008 přestanou platit povolení vodoprávních úřadů pro vypouštění odpadních vod vydaných do 31. prosince 2001, připravuje Vsetín v rámci projektu C2ENET studii o dopadu této změny, která byla zavedena novelou vodního zákona č. 20/2004 Sb. Vsetín je aglomerací s cca 28 tisíci obyvateli, z nichž 80 % je napojeno na kanalizační soustavu.

Naplňování požadavků daných právním řádem v oblasti odpadového hospodářství hlídá Česká inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“), která dozoruje provoz ČOV nad 10 000 EO a nad 2 000 EO, stanovení a výměr poplatků za vypouštění odpadních vod a ukládá sankce za nedodržování povinností. Problémy při dodržování legislativy mají zejména malé obce – u třetiny z nich bylo při kontrole zjištěno porušení právních předpisů – které často nemají povolení k vypouštění odpadních vod a neměří kvalitu a množství vypouštěných odpadních vod. Chyby byly zjištěny také v tom, že např. nepodávají poplatkové hlášení pro stanovení výše záloh poplatku na následující rok, u poplatkových přiznání za uplynulý kalendářní rok atd. V takovýchto případech ČIZP ukládá pokuty v průměrné výši 30 000 Kč, přičemž 50 % z výnosu pokuty je příjmem rozpočtu obce, v jejímž katastru došlo k porušení předpisů.

K tomu, aby česká města obce splnila požadavky na ně kladené, je třeba mít dostačující finanční zdroje na přípravu a realizaci projektů, především vybudování ČOV a zavedení odpovídajících technologií. Těmito zdroji jsou v současnosti kromě rozpočtů dotčených obcí a měst, krajských rozpočtů, státního rozpočtu, rozpočtů jednotlivých resortů a fondů (např. MŽP, MMR, MZE, SFŽP) zejména fondy Evropské unie. Pro čerpání těchto prostředků se připravuje Operační program Životní prostředí, který určuje cíle a priority, na které bude poskytnuta evropská podpora. Schválit by jej měla vláda do konce tohoto roku, poté bude předložen ke schválení Evropské komisi. Předpokládá se, že první výzvy k podávání žádosti by tak mohly být oznámeny v průběhu první poloviny příštího roku.

Květa Halanová, členka Předsednictva Svazu, na semináři podala příklad spojení soukromého a veřejného sektoru při realizaci projektu modernizace a rekultivace skládky ve městě Jílovém u Prahy. Hlavním přínos partnerství veřejného a soukromého sektoru v tomto projektu spočívá v tom, že soukromý partner bude skládku rekultivovat, modernizovat a následně udržovat a provozovat za pro město přijatelných podmínek. Hlavní výhodou je, že město nebude muset skládku provozovat svými prostředky a zaměstnanci.

Rakouský zástupce ve svém příspěvku poukázal na to, že budování a rekonstrukce kanalizačních soustav nabízí mimo jiné skvělou příležitost, jak současně s ní budovat i moderní systémy komunikačních technologií (Internet, telekomunikace, metropolitní síť). Ve Vídni, kde je zachovalý systém kanalizačních stok, využívají tuto metodu i pro kontrolu způsobilosti kanalizační sítě a hledání závad. Maďaři zase informovali o problémech s environmentálním vzděláváním a výchovou spoluobčanů, což považují za základní kámen vybudování efektivních systémů nakládání s odpady a odpadními vodami. Veřejnost je zapojena do procesu soustavné péče a informování o stavu životního prostředí prostřednictvím různých programů (zejména osvětového charakteru), které zjišťují a reflektují jejich priority v životním prostředí. Citlivě např. vnímají bezpečnost, alternativní zdroje energie nebo dopravní situace. S obdobnými problémy v oblasti environmentální osvěty a výchovy se potýkají i v Rumunsku, kde je proces ekologizace chování obyvatelstva teprve v počátcích, lidé se učí třídit odpady, informují se o dopadech využívání chemikálií v zemědělství apod.

O projektu C2ENET

Účelem projektu C2ENET je analyzovat právo EU v oblasti životního prostředí a jeho promítnutí do zákonů o životním prostředí v partnerských státech projektu (Česká republika, Rakousko, Maďarsko, Rumunsko). Součástí je zhodnocení finančních, administrativních a technických dopadů na obce, které klade evropská legislativa. Výměna získaných informací probíhá formou seminářů a konferencí organizovaných v Rakousku, Maďarsku a ČR. Projekt je financován z prostředků Iniciativy Společenství INTERREG IIIB CADSES a z dotace Ministerstva pro místní rozvoj. Více se o projektu dovíte na internetových stránkách Svazu www.smocr.cz.

Pavel Drahovzal, drahovzal@smocr.cz 
Eva Maurová, maurova@smocr.cz

Projekt je spolufinancován
Evropskou unií