11.11.2020

Jak se vyvíjí produkce komunálních odpadů v době koronaviru?

Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady se teprve bude podávat, ale již teď lze říci, že produkce komunálních odpadů v době koronaviru narostla, a to v řádu desítek procent. Obce se budou muset popasovat s rostoucími náklady v oblasti odpadového hospodářství.

Zvýšila se produkce komunálních odpadů?

„Ve spojení s bezpečnostními opatřeními proti COVID 19 jsme zaznamenali zvýšenou produkci komunálních odpadů, jelikož obyvatelé jsou více doma a neprodukují tak odpad u zaměstnavatele nebo na jiných místech - turistická místa, školy, nákupní centra,“ říká Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta obce Velký Osek.

Zvýšená produkce komunálního odpadu přímo souvisí s faktem, že občané pobývají většinu času doma. Chybí možnost stravování v restauracích a jídelnách, takže se v rodinách více vaří i nakupuje, a tudíž roste objem produkovaného odpadu.

„Nárůst je zhruba o 25 %,“ upřesňuje Pavel Drahovzal a dodává: „Nejvíce přibylo plastového a papírového odpadu, protože řadu věcí si občané nechávají doručovat přes e-shopy. Rovněž směsný odpad nastoupal z důvodu vyšší spotřeby v domácnostech, doma se více jí a tráví více času včetně školní výuky a práce na homeoffice. Ale roste i velkoobjemový a stavební odpad, jelikož lidé na homeoffice či na nuceném volnu vyklízí domácnosti od starých věcí a rekonstruují své domy.“

Změny v návycích občanů

„V první vlně vládních opatření proti COVID 19 jsme zaznamenali nárůst odpadu cca. o 20 %,“ přidává se Miloslava Škrabánková z Městského úřadu Odolena Voda a pokračuje: „Bylo více všeho. Směsného komunálního odpadu, papírů i plastů. Byly přeplněné kontejnery na oděvy a zaznamenali jsme i obrovský nárůst kovového odpadu – plechovek od piva. Najednou nám nedostačovaly ani popelnice, ani kontejnery. Jediné nádoby, na které nebyly stížnosti, byly ty se sklem. Také se město přes den přestalo vylidňovat a v ulicích parkovalo a dosud parkuje mnohem více aut. Ty častokrát blokují přístup k odpadovým nádobám či průjezd ulicí. Množí se tak hlášení svozové firmy, kde byl znemožněn výsyp i stížnosti od občanů. Jediná pozitivní zpráva je o 20 % vyšší příspěvek od EKO-KOMu za 2Q roku 2020.“

Lidé sice i nadále vzorně třídí, nicméně snahy o předcházení vzniku odpadu v této době pokulhávají. Vyřazuje se oblečení, nepoužívané nádobí, textilie a další vybavení. Bazary, výměnné swapy, reuse centra a obdobná zařízení jsou zavřené, a tak nepotřebné věci končí často v odpadových nádobách.

Problematický odbyt vytříděného odpadu

„U produkce směsného komunálního odpadu v rámci svozu nádob jsme vyšší množství nezaznamenali. Vysoký nárůst objemného a stavebního odpadu ovšem máme na sběrném dvoře. Jedná se o téměř dvojnásobné množství než v roce 2019,“ komentuje prozatimní bilanci tohoto roku Kateřina Hladíková z Městského úřadu Kutná Hora.

Výraznější problém však přetrvává u vytříděných komodit odpadu a dotýká se odbytu a cen za separovaný odpad.

„Třídění odpadů je celkově na stejné úrovni. Možná vyšší produkce tříděného papíru, za což může i nízká výkupní cena papíru a uzavření výkupen v době nouzového stavu. Více než produkce komunálních odpadů v době opatření proti COVID 19 nás trápí zvýšení plateb za třídění odpadů. Občané rok od roku třídí více a městu se zvyšují platby za odevzdání tříděných odpadů na dotřiďovací linku,“ popisuje Kateřina Hladíková.

 

Černé skládky

Bohužel odpad se nehromadí jen v popelnicích, ale zůstává také volně umístěný u kontejnerových stání a vznikají i černé skládky.

„V září jsme v rámci akce Ukliďme Česko zaznamenali více nepořádku a odpadků v přírodě okolo města,“ konstatuje Kateřina Hladíková a zpřesňuje informace o aktuální situaci: „V současné době okolo sběrných nádob tvoří nepořádek zejména bezdomovci, to řešíme s Městskou policií.“

„Plastové sáčky, rukavice a roušky končily všude možně,“ poukazuje Miloslava Škrabánková na smutný fenomén této doby. Kromě litteringu, jak se odborně nazývá nedbalé odhazování odpadků na veřejném prostranství a ve volné přírodě, se však na nepovolených místech hromadí i velké množství specifických odpadů.

 „Řada lidí odmítá za stavební odpad platit, ačkoliv tento není součástí komunálního odpadu a nelze tak náklad za jeho likvidaci rozpočítat do poplatku za odpady,“ potvrzuje Pavel Drahovzal a doplňuje: „Rovněž velkoobjemový odpad a biologický odpad končí častěji mimo vyhrazená místa, jelikož obyvatelé odmítají akceptovat provozní doby sběrných dvorů a chtějí se odpadu zbavit hned. Mrzí nás to, protože se snažíme mít v obci pořádek a čisto, zvláště když v ní nyní obyvatelé tráví více času než v obvyklém režimu.“

Zdroj: Komunální ekologie, autor Hana Tomášková