24.07.2017

Svaz v rámci českého předsednictví v Radě Evropy hostil zasedání Byra Kongresu v Brně

Již podruhé v historii Česká republika (dále také ČR) předsedá Výboru ministrů Rady Evropy, instituci, která již od svého vzniku v roce 1949 výrazně podporuje hodnoty a principy svobodné společnosti. Je tomu však poprvé, kdy se do českého předsednictví vedle jednotlivých rezortů aktivně zapojila také místní a regionální samospráva, jež má své zastoupení v podobě 14členné delegace v Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy (dále jen Kongresu), poradním orgánu Rady Evropy. V rámci českého předsednictví Svaz měst a obcí ČR s finanční podporou Ministerstva vnitra ČR a pod záštitou primátora statutárního města Brna Petra Vokřála hostilo dvoudenní zasedání Byra Kongresu ve dnech 15. – 16. června 2017 v Brně. Samotnému zasedání Byra Kongresu předcházel seminář na téma „Integrační politiky na místní a regionální úrovni“, jenž se konal dne 15. června 2017.

Mezinárodní seminář „Integrační politiky na místní a regionální úrovni“ určený pro širokou veřejnost byl rozdělen do dvou bloků, v němž diskutovali jak domácí, tak zahraniční odborníci z různých sektorů. Seminář zahájil jménem Svazu měst a obcí ČR místopředseda pro evropské záležitosti Svazu a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek, který ocenil snahu Kongresu řešit současné migrační tlaky ve vztahu k místním a regionálním samosprávám a zároveň zdůraznil, že situace je řešitelná pouze v případě, že budou spolupracovat všechny úrovně veřejné správy – stát, kraje, města, obce, neziskový sektor i akademická sféra. Předseda Komory místních samospráv Kongresu Anderse Knape navázal na svého předřečníka s tím, že Evropa jednoznačně potřebuje dlouhodobou integrační politiku, která pomůže imigrantům, ale i místním obyvatelům. Dle něj společným zájmem musí být rychlá a bezproblémová integrace, jinak by sociální napětí ve společnosti mohlo mít vážné následky. Je proto třeba si naslouchat a zapomenout staré křivdy.

Cílem prvního bloku semináře byla výměna zkušeností a identifikace nástrojů, které místní a regionální samosprávy využívají při začleňování skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vyloučením (např. dlouhodobě nezaměstnaní, lidé se závislostmi, lidé zatížení exekucí, lidé bez domova, osoby se závislostí apod.). V rámci panelové diskuse vystoupil Martin Freund (člen Komise sociální, zdravotní a prorodinné politiky Rady města Brna a zastupitel města Brna), Petr Pospíšil (starosta obce Zastávka u Brna a předseda Pracovní skupiny pro sociální začleňování SMOČR), Gabrielle Neff (předsedkyně Výboru pro aktuální záležitosti Kongresu), Rada Soukupová (zástupkyně ředitele Agentury pro sociální začleňování), Lucie Škvaridlová (koordinátorka sociálního začleňování Magistrátu města Ostrava) a Karel Čada (Institut sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy).

Druhý panel semináře byl zaměřen na problematiku integrace cizinců a imigrantů s cílem sdílet nejen zkušenosti z praxe, ale především identifikovat nástroje, jež místní a regionální samosprávy využívají při začleňování národnostních menšin. V panelové diskusi vystoupil Antonín Kuchař (místostarosta města Kyjov a předseda Bezpečnostní komise SMOČR), Petr Pospíšil (starosta obce Zastávka u Brna a předseda Pracovní skupiny pro sociální začleňování SMOČR), Helena Dluhošová (vedoucí Oddělení integrace a informací z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra), Gunn-Marit Helgesen (předsedkyně Komory regionů Kongresu) a Zuzana Lenhartová (výzkumná pracovnice Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání z Masarykovy univerzity a koordinátorka spolku Pomáháme lidem na útěku).

V rámci panelové diskuse padala i zajímavá statistická čísla. Zatímco počet cizinců se živnostenským oprávněním v České republice byl v letech 2014 a 2015 stabilní – šlo o zhruba 83 000 lidí, zahraničních zaměstnanců přibývá. V roce 2016 jich bylo 382 889, což je o 59 645 víc než v roce 2015 a o 142 647 víc než v roce 2007. Většina lidí, kteří na tuzemském trhu práce našli zaměstnání, byla ze zemí Evropské unie a Švýcarska, loni se jednalo o 74,2 %, tedy 284 148 lidí. Dominovali občané Slovenska (161 559), následovali lidé z Rumunska (31 522), Polska (31 355) a Bulharska (25 784). Z občanů třetích zemí bylo v roce 2016 nejvíc zaměstnanců z Ukrajiny (54 571). Následovali občané Ruska (8 290) a Vietnamu (6 565).

Ze semináře jednoznačně vyplynulo, že sociálně vyloučených lidí přibývá nejen v České republice. Problém má mnoho podob a týká se různých skupin obyvatel. Složitá finanční situace se prohlubuje například v kontextu s dojížděním za prací, nízkými důchody, a tedy s malými příjmy seniorů, nedostatkem bytů pro sociálně slabé apod. Pomoci situaci by mohlo mimo jiné řešit vyšší a adresné vzdělání odpovídající potřebám trhu práce. Dále také sociální práce či rozumné řešení sociálního bydlení. Seminář rovněž ukázal, že integraci jako takovou lze věcně a v klidu prodiskutovat i řešit napříč evropskými samosprávami, přestože se jedná o kontroverzní téma jak v ČR, tak v Evropě.

První den zasedání Byra Kongresu uzavřela oficiální recepce, jež se konala v prostorách Rytířského sálu Nové radnice města Brno, kde se setkali členové Byra Kongresu se zástupci Svazu měst a obcí ČR, Asociace krajů ČR a Ministerstva vnitra. Po oficiálních projevech doprovázených předáním darů pokračovala neformální diskuse mezi zástupci českých a evropských samospráv. Místopředseda Svazu pro evropské záležitosti a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek u této příležitosti předal předsedkyni Kongresu jménem Svazu měst a obcí ČR skleněnou vázu s vyrytým věnováním z dílny Artcristal Bohemia.

Téma integrace rovněž zaznělo na tiskovém setkání dne 16. 6., jež Svaz v úzké spolupráci s Magistrátem města Brna u příležitosti zasedání Byra Kongresu v Brně uspořádal. Dle slov primátora statutárního města Brna Petra Vokřála aktuální vlna migrace Brno míjí. Dle něj aktuálnějším tématem jsou pro město Brno sociální aspekty migrace, a to např. bezdomovectví či obchod s chudobou, se kterými město bojuje. Město proto realizuje celou řadu projektů a čerpá inspiraci od zahraničních kolegů z Kongresu. Místopředseda pro evropské záležitosti Svazu a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek uvedl, že Svaz vnímá Kongres jako významného partnera, který je správcem dodržování Charty místní samosprávy, kterou ČR před 20 lety podepsala. Předsedkyně Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy Gudrun Mosler-Törnström představila činnost této instituce a upozornila, že Kongres často řeší i kontroverzní témata, jako je právě migrace a integrace, a že je zcela zásadní se od sebe navzájem učit a naslouchat si. Na tiskovém setkání byla zastoupena i krajská samospráva. Předsedkyně komise pro zahraniční spolupráci Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová uvedla, že i z pohledu Asociace krajů spolupráce v regionech funguje, ale že mezi vládou a zbytkem jsou jisté rezervy, a proto je potřeba usilovat o to, aby se Asociace stala povinným připomínkovým místem. Dle hejtmanky Středočeský kraj se umístil na čtvrtém místě pomyslného žebříčku počtu cizinců v ČR (65 tis., především Slováci, Ukrajinci, Vietnamci, Poláci a Bulhaři), přičemž tito cizinci pracují a nejsou s nimi problémy. Ve Středočeském kraji stejně jako v Brně rovněž platí, že uprchlíci v místě zůstat nechtějí a odjíždějí z ČR do jiných zemí. A to i přes to, že region je připraven uprchlíky přijmout, jak ukázalo například cvičení v kontextu s migranty nebo snižující se počet klientů zařízení pro migranty v Bělé Jezové poblíž Mladé Boleslavi. Obdobnou zkušenost má také celý Jihomoravský kraj. V něm jako v ekonomicky silném regionu roste význam vědy, výzkumu a inovací. Na oblast chybí odborníci, pomáhají tak experti ze zahraničí. Dle hejtmana Jihomoravského kraje Bohumila Šimka v roce 2009 vzniklo v Jihomoravském kraji Centrum na podporu integrace cizinců, které se do roku 2015 postaralo o 10 000 lidí ze zahraničí. Jde o projekt za deset milionů korun, a protože se osvědčil, kraj v něm pokračujeme i nadále. Do roku 2019 se do Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců II investuje dalších 22 milionů korun. Cílem Jihomoravského kraje je, aby v něm cizinci nejen krátkodobě pracovali nebo studovali, ale aby se zde i usadili, založili rodiny a fungovali i v dalších letech. Jednou z forem podpory jsou například bezplatné jazykové kurzy.

Na tiskové setkání navázala uzavřená diskuse členů Byra se zástupci hostitelských orgánů. Členové Byra Kongresu se zajímali o zhodnocení stavu místní a krajské demokracie v ČR, tj. jakým problémům a výzvám místní a krajské samosprávy čelí a jak se s těmito výzvami vypořádávají.

Za Svaz měst a obcí ČR se diskuse zúčastnil místopředseda Svazu pro evropské záležitosti a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek, výkonný ředitel Svazu a starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal, vedoucí české delegace do Kongresu a starosta města Šumperk Zdeněk Brož a primátor statutárního města Brno a člen české delegace do Kongresu Petr Vokřál. Krajské samosprávy reprezentovala zástupkyně vedoucího české delegace do Kongresu a zastupitelka Středočeského kraje Marie Kaufmann. Diskuse se rovněž účastnil Stanislav Kadečka jako člen expertní skupiny Kongresu pro Chartu místní samosprávy, jehož do této funkce nominoval Svaz měst a obcí ČR. V rámci diskuse představili zástupci Svazu tři klíčové oblasti, které jsou v současnosti prioritou pro české samosprávy, a to: nezávislost rozhodování místní samosprávy, financování přenesené působnosti a kontrola činnosti místní samosprávy. Zatímco nezávislost rozhodování místních samospráv v ČR je dle zástupců českých měst a obcí na dobré úrovni, zajišťování finančních zdrojů pro výkon přenesené působnosti je z jejich strany vnímáno jako problematické, stejně tak jako křížové a duplicitní kontroly ze strany státu zaměřené na výkon činnosti municipalit. Zástupkyně vedoucího delegace do Kongresu Marie Kaufmann představila priority Středočeského kraje. Na závěr poznamenala, že monitorovací mise Kongresu zaměřená na úroveň demokracie na místní a regionální úrovni v ČR, jež se uskuteční příští rok (2018), představuje příležitost pro rekapitulaci plnění hlavních bodů Charty místní samosprávy ze strany České republiky. Členi Byra se zajímali rovněž o metody zapojování mládeže do rozhodování obce a genderovou vyváženost obecních a krajských zastupitelstev včetně dostupných nástrojů pro zapojování žen do komunální politiky.

Po skončení uzavřeného jednání Byra Kongresu se zahraniční hosté zúčastnili pěší prohlídky centra města a prohlídky vily Tugendhat. Doprovodný program již pouze korunoval tuto výjimečnou mezinárodní akci, za kterou Svaz měst a obcí ČR jako organizátor sklidil ze strany Byra Kongresu v čele s předsedkyní Kongresu Gudrun Mosler-Törnström vřelé poděkování.

Kongres místních a regionálních orgánů je poradním orgánem Rady Evropy. Řeší nejdůležitější problémy samospráv, konzultují se s ním veškeré právní texty, které se týkají územně samosprávných celků. Jde o celoevropské politické shromáždění, které tvoří 636 volených členů s mandátem z místních nebo regionálních voleb. Mohou to tedy být zastupitelé, starostové, hejtmané apod.

Úlohou Kongresu je hájit místní a regionální demokracii, působit na zlepšení vládnutí na místní a regionální úrovni a posilovat samosprávy. Mimořádnou pozornost Kongres věnuje dodržování principů obsažených v Evropské chartě místních samospráv. Podporuje procesy decentralizace a přeshraniční spolupráci mezi obcemi a regiony. V Kongresu má Svaz měst a obcí ČR čtyři stálé členy a tři náhradníky a Asociace krajů ČR tři stálé členy a čtyři náhradníky.

Zapojení samospráv v rámci českého předsednictví bude završeno během 33. plenárního zasedání Kongresu ve Štrasburku ve dnech 18.-20. října 2017 prezentací ČR a jejích územních samosprávách ve formě propagačního stánku a foto výstavy, kterou Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Asociací krajů ČR v současné době připravuje.

Mgr. Šárka Řechková, tajemnice delegace ČR do Kongresu