09.12.2022
Jak posuzovat udržitelnost bydlení?
Jak města a obce vědí, zda je jejich bytová politika dlouhodobě udržitelná? Následující článek představuje jednoduchý, účinný a zároveň flexibilní nástroj, prostřednictvím kterého lze nastavit, sledovat a praktikovat dlouhodobá rozhodnutí v rámci koncepce bydlení.
Cílem metodiky Jak hodnotit udržitelnost bydlení bylo připravit pro obce nástroj, pomocí kterého mohou relativně jednoduchým způsobem zanalyzovat komplexní problematiku bydlení a prověřit úroveň své péče o tuto oblast.
Způsob evaluace je navržen jako sebehodnocení a je členěn podle základních čtyř pilířů udržitelného rozvoje. Do každého pilíře byly identifikovány tři základní jevy či soubory jevů (indikátorů), které lze považovat za klíčové, tj. takové, jejichž naplnění přináší do prostředí významnou kvalitu samo o sobě, váže na sebe další důležitá opatření, či rozšiřuje schopnost obce danou sféru usměrňovat a činit ve věci informovaná rozhodnutí. Každý sledovaný indikátor zastupuje určitý okruh jevů, které lze upřesňovat, zužovat, rozšiřovat či prohlubovat dle potřeb, míry ochoty i momentálních možností obce se danou oblastí zabývat.
- - Environmentální pilíř sleduje kompaktnost zástavby, principy zdravého bydlení a energetický management bytového fondu obce.
- - Ekonomický pilíř se zaměřuje na sledování podílu domácností s extrémní ekonomickou zátěží z bydlení, poměru bytů ve vlastnictví obce, družstev, zaměstnavatelů a soukromých vlastníků, a na sledování struktury bytového fondu ve vlastnictví obce.
- - Sociální pilíř sleduje počet osob bez domova či v ohrožení jeho ztrátou, domácnosti v přelidněném bydlení, a rezidenční segregaci.
- - Kulturní pilíř hodnotí subjektivní spokojenost s úrovní svého bydlení, posuzuje orientaci, srozumitelnosti a čitelnost zástavby, a sleduje návaznost kulturních, společenských a komunitních aktivit ve veřejném prostoru.
V rámci metodiky je každý hodnocený indikátor stručně představen, je uveden jeho cíl, význam, data a informace potřebná pro hodnocení a jaké kategorii obcí je indikátor určen. Metodika si nenárokuje nové informační zdroje či plánovací nástroje, ale pracuje s těmi, které jsou buď povinně vyžadovány v rámci existující legislativy, nebo jsou či mohou být obvykle doporučovány v rámci sledování jiných plánovacích cílů. Popis je doplněný o odkazy na konkrétní metodiky či dokumenty, které se tématu věnují ve větším rozsahu. Tato provazba je důležitá při doporučeném postupu práce s daným indikátorem, jež má za cíl rychlé a přehledné vyhodnocení stavu řešené problematiky v dané obci.
Samotné sebehodnocení obce v jednotlivých indikátorech je navrženo formou tzv. semaforu (červená, žlutá, zelená). Jde o přístup, který je jednoduchý a zároveň umožňuje sledovat danou problematiku v dlouhodobém časovém měřítku. Přináší obci informaci o problémech, na které se má v budoucnu zaměřit a zanést řešení těchto problémů do strategických či územně plánovacích dokumentů. V dlouhodobém horizontu je cílem zajistit co nejvíce „zelených“, minimalizovat množství „oranžových“, a vyhnout se „červeným“ označením.
Na obrázku je příklad „semaforu“ v environmentálním pilíři, konkrétně indikátoru Kompaktnost zástavby v obci. Cílem je směřovat rozvoj budoucí výstavby v obci do míst vlastních vnitřních rezerv (volné pozemky, místa k transformaci, dostavbám a přestavbám) a hledat cestu k adekvátní urbánní struktuře, která reflektuje základní principy udržitelného rozvoje obce. Koordinovaný rozvoj ctí základní urbanistické principy rozvoje obce zaměřené na omezení nepřiměřeného rozrůstání nové zástavby do krajiny.
Role územních samospráv v oblasti bydlení a jeho kvality je nepostradatelná. Prostřednictvím kvalifikovaného zhodnocení, plánování, odpovědného výběru a následné realizaci (resp. zadáním podmínek pro realizaci) vhodných projektů mohou samosprávy podstatným způsobem ovlivňovat svoji budoucí podobu i svou celkovou ekonomickou, ekologickou, sociální a kulturní udržitelnost.
Více podrobností o problematice dostupného bydlení a 30 opatření na podporu dostupnosti a udržitelnosti bydlení je možné najít také v brožuře Dostupné a udržitelné bydlení ve strategických plánech sídel – výběr klíčových zjištění a souvislostí, která je zveřejněna na stránce SMO ČR v sekci „publikace“ pod heslem „Zajímá vás otázka dostupného a udržitelného bydlení?“. Metodika Jak hodnotit udržitelnost bydlení je k dispozici na stránce Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT v sekci „další aktivity“ (https://www.fa.cvut.cz/cs/fakulta/organizacni-struktura/ustavy/30-ustav-nauky-o-budovach/soucasti)
David Tichý, Fakulta architektury ČVUT v Praze