16.06.2017
Aby integrace fungovala, je nutná spolupráce napříč veřejnou správou
Integrační politiky na místní a regionální úrovni. Název semináře, kterým začalo dvoudenní jednání Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy (Kongres). Akce u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropy se uskutečnila na brněnské Nové radnici pod záštitou primátora statutárního města Brno Petra Vokřála. Uspořádal ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Kongresem, městem Brno a Ministerstvem vnitra.
Integrační politiky na místní a regionální úrovni. Název semináře, kterým začalo dvoudenní jednání Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy (Kongres). Akce u příležitosti předsednictví České republiky v Radě Evropy se uskutečnila na brněnské Nové radnici pod záštitou primátora statutárního města Brno Petra Vokřála. Uspořádal ji Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s Kongresem, městem Brno a Ministerstvem vnitra.
„V Brně se potýkáme - stejně jako v celé Evropě - se sociálními aspekty migrace. Pozitivními i negativními. I proto jsem rád, že Kongres místních a regionálních samospráv jedná právě u nás,“ říká primátor statutárního města Brno Petr Vokřál a dodává: „Nastartovali jsme řadu projektů, které mají řešit sociální vyloučení související například se seniory, dlouhodobě nezaměstnanými, rodinami v ohrožení a také s cizinci. Například se nám podařilo zabydlet padesát rodin, rozjel se housing first, podporujeme seniory, máme také řadu programů na podporu lidí migrujících za prací.“
Brno je podle Petra Vokřála město postavené na rozvoji vědy a techniky, na místních univerzitách studuje na 70 tisíc lidí z různých zemí světa. I mladých lidí se integrace týká.
„Jsou to právě města a obce, kde dochází ke skutečné integraci. Oceňuji proto, že Kongres místních a regionálních samospráv Rady Evropy se tématem vážně zabývá. Společně se tak snažíme vytvořit mosty, které by mimo jiné pomohly cizincům, co u nás dlouhodobě žijí v ilegalitě,“ říká místopředseda pro evropské záležitosti Svazu měst a obcí ČR a primátor Karlových Varů Petr Kulhánek a dodává: „Cizinci u nás často pracují na černo, kolik jich přesně je, bohužel nikdo neví a sociálně vyloučených lidí tak přibývá. Situace je řešitelná pouze v případě, že budou spolupracovat všechny úrovně veřejné správy – stát, kraje, města, obce, neziskový sektor i akademická sféra.“
Zatímco počet cizinců se živnostenským oprávněním v České republice byl v letech 2014 a 2015 stabilní – šlo o zhruba 83 000 lidí, zahraničních zaměstnanců přibývá. V roce 2016 jich bylo 382 889, což je o 59 645 víc než v roce 2015 a o 142 647 víc než v roce 2007. Většina lidí, kteří na tuzemském trhu práce našli zaměstnání, byla ze zemí Evropské unie a Švýcarska, loni se jednalo o 74,2 %, tedy 284 148 lidí. Dominovali občané Slovenska (161 559), následovali lidé z Rumunska (31 522), Polska (31 355) a Bulharska (25 784). Z občanů třetích zemí bylo v roce 2016 nejvíc zaměstnanců z Ukrajiny (54 571). Následovali občané Ruska (8 290) a Vietnamu (6 565).
„Evropa jednoznačně potřebuje dlouhodobou integrační politiku, která pomůže imigrantům, ale i místním obyvatelům,“ říká předseda Komory místních samospráv Kongresu místních a regionálních samospráv Rady Evropy Anders Knape a dodává: „Naším společným zájmem musí být rychlá a bezproblémová integrace, jinak by sociální napětí ve společnosti mohlo mít vážné následky. Je třeba si naslouchat a zapomenout na minulé křivdy. Proto jsem seminář v Brně jako Švéd zahájil omluvou za švédská vojska, která vypálila brněnskou katedrálu během třicetileté války.“
„Myslím, že mohu mluvit za všechny hejtmany, když řeknu, že celou problematiku integrace vnímáme jako v dnešní době velmi citlivou a velice důležitou,“ říká předsedkyně komise pro zahraniční spolupráci Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová a dodává: „Integrace je aktuálním tématem nejen v krajích, ale na všech úrovních veřejné správy. A to nejen v kontextu středoevropského regionu, ale i celé Evropské unie. Jsme proto velice
Ze semináře jednoznačně vyplynulo, že sociálně vyloučených lidí přibývá nejen v České republice. Problém má mnoho podob a týká se různých skupin obyvatel. Složitá finanční situace se prohlubuje například v kontextu s dojížděním za prací, nízkými důchody, a tedy s malými příjmy seniorů, nedostatkem bytů pro sociálně slabé apod. Pomoci situaci by mohlo mimo jiné řešit vyšší a adresné vzdělání odpovídající potřebám trhu práce. Dále také sociální práce či rozumné řešení sociálního bydlení.