19.10.2010

Kdy skončí útoky na Svaz měst a obcí České republiky?

Svaz měst a obcí ČR (SMO ČR) již nadále nehodlá tolerovat neopodstatněné výpady vůči své činnosti a nečinně přihlížet šíření vykonstruovaných tvrzení, že podporuje nedobrovolné slučování měst a obcí. První nařčení se objevilo v Prohlášení Spolku pro obnovu venkova, na které Svaz již reagoval, druhé pak těsně před komunálními volbami v dopise předsedy Sdružení místních samospráv ČR starostům malých obcí.

Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), v dopise starostům ze dne 11. října 2010 mimo jiné uvádí, že předseda Svazu měst a obcí ČR se „otevřeně zasazuje za slučování obcí.“ V tomtéž dopise rovněž poukazuje na oprávněnost vzniku SMS ČR, které odůvodňuje především tím, že se podařilo „dříve opovrhované RUD povýšit na veřejné, celostátní významné téma, které směřuje k reformním změnám.“ V dopise dále konstatuje, že „zástupci organizace (myšlen Svaz měst a obcí ČR), která měla usilovat o odstranění nerovného dělení výnosů z daní mezi obce, se neústupně bránili jakékoli snaze o řešení tohoto problému.“ Podobně zkreslené informace o slučování obcí se objevily také na elektronickém portálu iDnes.

Svaz měst a obcí ČR se problematice financování obcí věnuje od svého znovuzaložení, tedy od roku 1990. Dosáhnout spravedlivějšího přerozdělování sdílených daní patřilo, a i nadále patří, k prioritám jeho činnosti. Poslední novela zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2008 jedině na nátlak Svazu odstranila alespoň dílčí problémy, především pak skokové rozdělení obcí do 14 kategorií, a vedla k posílení daňových příjmů nejmenších obcí. Rozpočtové určení daní vždy bylo a bude politickým tématem, a prosadit tedy jakékoli změny není skutečně jednoduché. Ministerstvo financí navíc vždy upozorňovalo na nereálnost návrhů, které by pro některá města znamenaly náhlý výpadek čtvrtiny zdrojů.

Sdružení místních samospráv ČR vzniklo v roce 2008 s cílem bojovat proti daňové diskriminaci, která se však postupem doby stala také marketingovým heslem v rámci různých volebních kampaní. Připomeňme si, že model přerozdělování sdílených daní, který Sdružení tehdy předložilo, znamenal pro Prahu ztrátu zhruba 15 mld. Kč, pro Brno, Ostravu a Plzeň 4,6 mld. Kč. Lze říci, že boj proti „velkým“ byl hybným motorem činnosti sdružení. K jiným tématům se Sdružení příliš nevyjadřovalo.

Dnes se zdá, že se situace poněkud obrací. Starosta Suché Lozi Petr Gazdík, nyní i poslanec, v předvolebním speciálu Otázek Václava Moravce dne 12. října 2010 uvedl: „My Praze nechceme brát ani korunu.“ Ztotožnil se tak s původním návrhem Svazu měst a obcí ČR, aby velká města zůstala „na svém“ a ostatní obce se na ně postupně „dotahovaly“. Nový zákon o RUD by měl posílit zejména daňové příjmy obcí s počtem obyvatel kolem 5 tisíc, které v současné době získávají na jednoho obyvatele nejmenší daňové výnosy. Za svůj přijal i požadavek Svazu, aby jedním z kritérií přerozdělování byl počet žáků mateřských a základních škol.

Současné výpady proti Svazu měst a obcí ČR nejsou opodstatněné také s ohledem na jednu z priorit činností, které schválil XI. Sněm v květnu loňského roku: „Svaz bude spolupracovat s Ministerstvem financí ČR, Sdružením místních samospráv ČR a Spolkem pro obnovu venkova ČR na tvorbě nového zákona o rozpočtovém určení daní vycházejícího z výsledků a doporučení dokončené analýzy financování obcí.“ Třístranná jednání proběhla na začátku letošního roku, pracovní diskuze nad alternativní podobou financování obcí probíhala vždy korektně a závěry nebyly žádnou ze stran zpochybňovány.

Nejen v oblasti rozpočtového určení daní Svaz stále zastává názor, že společným postupem lze dosáhnout většího úspěchu než vzájemným obviňováním. Proto se musíme ohradit i proti nařčení, že se předseda Svazu otevřeně zasazuje za slučování obcí. Žádný zástupce Svazu nikdy neuvedl, že by mělo docházet k násilnému slučování malých obcí. V prvním speciálu Otázek Václava Moravce, které se konalo 14. září 2010 se o integraci obcí hovořilo zejména v souvislosti s narůstající agendou státní správy. Předseda Svazu Oldřich Vlasák jasně upozornil: „Slučování je špatné slovo, je to smlouva o spolupráci.“ Vzhledem k narůstající administrativě a složitosti některých úkonů doporučoval vytvoření systému podpory dobrovolného sdružování obcí za účelem společného výkonu některých agend, což by pro jednotlivé obce mohlo znamenat určitou ekonomickou úlevu a ve směru k občanům i kvalitnější výkon těchto služeb. A každá obec by si přitom zachovala svoji samostatnost. Účelem takovéhoto „slučování“ tedy má být snížení zatížení malých obcí velkým množstvím administrativy, kterou po nich, ovšem bez patřičné finanční kompenzace, vyžaduje stát.