08.09.2015
Kov a bioodpad je třeba třídit. Jak na to, poradí dvě nové příručky
Od letošního ledna musí města a obce – kromě nebezpečných odpadů, plastů, papíru a skla – nově třídit také kovy a biologicky rozložitelný odpad. Nová pravidla vysvětluje, praktické příklady a vzory smluv přináší dvě příručky, které vydal Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO). Dostupné jsou v elektronické podobě na www.institut-urmo.cz.
Od letošního ledna musí města a obce – kromě nebezpečných odpadů, plastů, papíru a skla – nově třídit také kovy a biologicky rozložitelný odpad. Stanovuje to vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů z dílny Ministerstva životního prostředí (MŽP). Pravidla uvedená v právním předpisu vysvětluje, praktické příklady a vzory smluv přináší dvě příručky, které vydal Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí (IURMO). Dostupné jsou v elektronické podobě na www.institut-urmo.cz.
Města a obce mají povinnost systém sběru a třídění odpadu upravovat obecně závaznou vyhláškou. Při vlastním zajištění odpadového hospodářství pak mohou spolupracovat, například tím, že jeden sběrný dvůr společně využívá více samospráv.
„V odpadovém hospodářství došlo k celé řadě změn. Legislativa je složitá i rozsáhlá a navíc vcelku nová. Často se na nás obrací starostky a starostové s dotazy, jak dostát zákonným povinnostem a jak vybrat, efektivně a optimálně nastavit systém pro nakládání s odpady včetně separovaného sběru. Návody, které vycházejí z kumulovaných zkušeností samospráv, přinášejí dvě publikace od IURMA,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl.
V příručce „Realizace systémů odděleného soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů v obcích“ se tak mimo jiné dozvíte, jaké zařízení je pro určitý druh biologicky rozložitelných zbytků vhodné, či jakým způsobem mohou města a obce bioodpad sbírat.
„Každý starosta by si při nastavování odpadového hospodářství měl zvážit výhody a nevýhody jednotlivých systémů. A také fakt, že nejde o jednorázovou záležitost, naprosto zásadní roli tady hraje udržitelnost. Správně nastavený systém totiž může městu či obci a jeho obyvatelům výrazně pomoci, co se týče příjmů a životního prostředí,“ říká místopředseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Velkého Oseku Pavel Drahovzal.
Velkým tématem doby je výkup kovů, zejména pak ten nelegální. S rokem 2015 a povinností samospráv třídit i kovový odpad se naskýtá otázka, zda je tato povinnost efektivní. Ve směsném komunálním odpadu se totiž kovy vyskytují velmi zřídka, odhaduje se, že se v průměru jedná pouze o 5 kg na jednoho občana za rok. Mnoho kovových předmětů či těch, které kov obsahují, se totiž krade a končí pak nelegálně ve výkupnách. Proto Svaz měst a obcí ČR dlouhodobě volá po tom, aby se zcela zakázal výkup kovů od fyzických osob a od právnických byl možný pouze bezhotovostně.
Způsoby, jak obec umožňuje svým občanům řádně podle zákona sbírat a třídit kovový odpad, se zabývá druhá publikace. Jmenuje se „Realizace systémů odděleného soustřeďování komunálních kovových odpadů v obcích“ a dočtete se v ní mimo jiné o různých alternativách sběru, ať už pomocí sběrných dvorů/míst, nádob, kontejnerů, pytlů, příležitostných sběrů či kombinací uvedených způsobů. Všechny spojují nutné investiční a provozní náklady měst a obcí, které vzhledem ke krádežím kovů, a tedy malé návratnosti peněz ze sběru a třídění do obecní pokladny, mohou být velmi vysoké. Proto je vhodné před systémovým řešením sběru a třídění odpadu vždy vyhodnotit všechna rizika, náklady a výnosy.
Obě dvě příručky si lze zdarma stáhnout z webu Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí: www.institut-urmo.cz.